Professional Documents
Culture Documents
IX klaselTaTvis
VJUPFEHJ,F
RJCVJCIB
2007–2008
safiqrali
stefane malarme
guram doCanaSvili
arsebobis universaluri kodi, warmosaxva da xelovneba
monakveTi pirveli
arsebobis universaluri kodi
warmosaxva da xelovneba
revaz siraZe
`saxismetyveleba~
mSvenieri da amaRlebuli
Tbilisi. 1982.
safiqrali
nodar dumbaZe
sokrate
daimaxsovre
vaJa-fSavela
`sad aris poezia?~
sad aris, an ra aris poezia? ai, Cveni msjelobis sagani... aris ucvalebeli kanoni
bunebisa, aris masSi Taviseburi harmonia. bunebas Tavisive kanoni aqvs kacTa
cxovrebisaTvis damyarebuli, romelic aris damokidebuli sxvadasxva pirobaze,
mizezze. igi bunebam Seqmna. sxvadasxva jiSisa da gvaris ara marto cxovelni da
mcenareni, aramed TviT erTisa da imave jiSisa da modgmis cxovelni gansxvavdebian
erTimeorisagan. mTeli kacobrioba, Cvenis planetis mcxovrebni, ramdenime modg-
mad ganiyofebian, xolo modgmani – erebad. yovelive eri Sesdgeba adamianebisgan,
romelnic ganirCevian isev erTmaneTisagan saxierebiT, gonebrivi da sulieri
TvisebiT. saerTo Tvisebac sufevs maT Soris da ara marto erTi eris individebSi,
aramed mTelis xmeleTis mcxovrebTac SegviZlian upovnoT saerTo ram, ai, Tund,
magaliTad, siyvaruli sicocxlisa da mwuxareba sikvdilisa gamo, grZnoba siyvaru-
lisa da siZulvilisa! buneba yvela adamians erTnairad ar gviyvars, xolo misi
moZule Zvirad moipoveba adamianTa wreSi. TviT bunebasTan mebrZoli miwis muSa,
bevrnairad misgan SeSinebuli da daCagruli, daqancul-daRaluli, siamovnebiT
gadaavlebs Tvals axlad amosuls ias, gabzinebul tyes – uxarian, rom zafxuli
modis. Svebis momcemia nivTierad – grZnobaa cxoveluri, magram idealuri mis-
wrafebac aris aq darTuli, uyvars da moswons ratomRac es veluri nazi yvavili,
– igi arc saWmelia, arc sasmeli, Tund sasiamovno suni ara hqondes, Cven mainc
mogvwons igi, Tvals uyvars, guls esiamovneba misi naxva, cqera, xolo ganviTa-
rebuls azrians kacs igi sxva bevrs rasme moagonebs imisda mixedviT, ramdenadac
idealistia kaci, ramdenad sulierad mdidaria igi.
nuTu ia buCqebiT da eklebiT daCrdiluli ar mogvagonebs daCagruls simar-
Tles? es mcenare kacTagans aravis daurgav, arc mourwyav da ise ar mouyvania: mas
buneba zrdis, mxolod misi mSobeli deda mze aTbobs – es lalaa, mainc ki lamazia.
am bunebrivobaSia damaluli misi mSveniereba.
sruliad sxvaa maRali mTa TxemiT cad mibjenili, is amayia, didebuli, Seup-
ovari, miukarebeli, ukadrisi, aravis Tavs ar uyadrebs, msoflios av-kargs [uc-
qeris], rogorc ubralo ram masxrobas. es TiTqos mzemac iciso – windawin Tavis
sxivebs imas miafrqvevs.
ucxos qveyanaSi rom mivideT, Cven, kacTac, ase viciT, windawin imis sanaxavad
wavalT, vinc am qveyanaSi gveguleba da gviyvars, mzec yovlisa uwinares mTas es-
tumreba sadarbazod, radgan mTa yvelaze maRalia, yvelaze didebuli, rasac ki
libo udga dedamiwis zurgze.
mewyeris dros didi da patara mirbis aRvarebulis mdinaris sanaxavad, xolo
Tu gasvla gvinda amisTana mdinareze, maSin ki gvewuneba, vwyevliT mas, vuCiviT.
gareSe bunebisa da adamianTa cxovrebisa ar aris poezia: visac kargad esmis
buneba da cxovreba, Tunda leqsebs, dramebs, romanebs ar swerdes, mainc poetia. ar
SeiZleba kacTa cxovrebaSi iseTi ram movlena davasaxeloT, rom misi msgavsi TviT
bunebaSiac ar moipovebodes. bunebaSi vxedavT Zlierebis warmomadgenelT: loms,
vefxvs, arwivs. Cvens sazogadoebaSiac arian isini, mxolod aRmoCena unda. lomis
suraTi rom gviyvars da ara nakleb masze lomkacisa mogvwons. agreTve arwivis
8 ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ
arsebobis universaluri kodi, warmosaxva da xelovneba
da vefxvis msgavsi adamiani, mogvwons eseni, mxolod imiT mogvwons, rom gamomx-
atvelnia piradi Zlierebisa. rogorc kacTa sazogadoeba gvaZlevs martooden
mavnebels adamians, – wevrs, agreTve buneba – sxvadasxva geslian qvewarmavalT,
romelnic Cven gvezizReba.
`dedav, dedav~, tiris bavSvi, dedis maZebari, da gana yoveli Cvili suldgmuli
amasve ar mosTqvams?! rac unda ganviTarebis umaRles mwvervals miaRwios kaco-
briobis cxovrebam, mainc masSi unda sCandes isev buneba saerTod... Cven bunebaSi
varT – igi CvenSia. saiT, rogor SegviZlian igi Tavidan aviSoroT, imas gaveqcneT,
davemalneT?! cocxalnic misni varT, mkvdarnic.
kacTa cxovrebas hyavs mudam Tavisi mTvare, Tavisi mze, garda imaT, romelnic
cidan dagvcqerian. Tanamedrove didebuli kaci mxolod varskvlavia, xolo mzeni
da mTvareni warsul droTa da saukuneTa wyvdiadidan gvinaTeben, es didebul
gvamT krebulia. siyvaruli xelad hqmnis adamians, amoqmedebs: tarieli daeZebs
nestandarejans, Sajerebulia misgan yoveli kuTxe qveynisa, arafers hzogavs igi
am miznisTvis, Tavi aqvs gadadebuli, aTasnair saSiSroebaSi vardeba. Tavisi Tavi,
Tavisi sicocxle msxverplad Seuwiria sayvareli sagnisaTvis, mxolod garemoeba
uwyobs xels, rom ara kvdeba tarieli am satrfialo sagnis Ziebis dros.
yvela didebuli tipebi, rac ki SeuqmniaT didebul mgosanT, didebul mweralT,
yvela imaT aqvT saerTo xasiaTi – Tavdadeba, Seudrekeloba, simtkice imaSi, ra
azriTac gamsWvalulan, ra grZnobasac Seupyria imaTi arseba. isini erTsa da imave
dros Tvalxilulnic arian da brmanic. am patara arsebas – adamians, TiTqos mTeli
buneba Tavis vinaobaSi mouTavsebia... namdvilad asea, dideba da saxeli mwerals,
rom es SeuniSnavs. TviT bunebac aseTivea: igi Tvalxilulic aris da brmac erTsa da
imave dros. vxedavT kargad, bunebas rom Tvalebi ara aqvs, arc Tavi abia da tvini sad
eqneba? magram misi wesi da rigi, misi simtkice azrisa da miswrafebisa Cven gvaocebs,
gvakvirvebs. misi gonieri moqmedeba adamianis gonierebas bevriT aRemateba... yvela
didebuli adamiani TviT am bunebas hgavs RirsebiT da nakliT.
aba kargad daukvirdiT lamanCel aznaurs don-kixots, SeadareT TviT bunebas-
Tan, ramdens msgavsebas hnaxavT maT Soris. ra aris TviT buneba, Tu ara igive don-
kixoti, romelic Tavdauzogavad hRelavs, ibrZvis, miiswrafis erTxel arCeul,
aCemebul gzaze Tavdauzogavad? azri maRali aqvs, fiqri keTili, magram Secdomac
bevrSi mosdis, unaklo arc igia. ramdenadac niWieria mwerali, ramdenadac maRali
da didebulia misi grZnoba, goneba, imdenad savsebiT hxatavs igi bunebas rCeul
tipis meoxebiT. Seqspiri imitom aris didebuli yvela mgosanTa Soris, rom buneba
savsebiT gamosWvris imis nawerebSi. am mxriv SexedeT sagans, vnaxoT, Tu ar dame-
TanxmebiT. SeadareT agreTve yvela geniosTagan Seqmnili tipebi. daakvirdiT,
ramdeni msgavsebaa maT Soris...
Cveni cxovreba sruli gamomxatveli bunebisa, yvela is, rac bunebaSia, damokide-
buleba cxovelTa Soris, mcenareTa, cisa da dedamiwis Soris, wyalsa da haerTan,
yvela es Cven kacTa Soris xdeba.
roca ca iRrubleba, minam Weqa-quxili astydeba, yvela sulieri Zalauneburad
mwuxarebasa hgrZnobs.
kacTa cxovrebaSic areuloba, revoluciebi, mwuxarebiT dawyebula, rogorc
caze Weqa-quxili.
vinc bunebis avi da kargi Seigno, imas ar gauZneldeba cxovrebis viTarebis
safiqrali
goeTe
daimaxsovre
safiqrali
sokrate
giorgi leoniZe
`natvris xe~
nazi gulis adamiani iyo eliozi da Tan cxare meocnebe. cxovrebis sisastikes mis
sulSi ver Caeqro ocnebis naperwkali da Tavisive SeTxzuli ucnauri ocnebebiT
ifaravda Tavs mxeciviT Semoteul sinamdvilisagan.
jer oqrokvercxas, oqros mdebel qaTams eZebda buCqnarebSi, mere daeJina na-
TelTevzas daWera da mTeli dReebi dakarwaxebuli idga iorSi: moCxrika, amoxapa
iori, daRala bade, Cangali; wylis totebic dawura, xelaobasac gadaakdva, magram
ar iqna, naTelTevza ver igdo xelT da vera!
axla gulSi Caedo xerevandis xisa, anu natvris xis naxva da misi nayofis Wama;
am survilis asruleba da misi gamdidreba xom erTi iqneboda!
eliozs swamda: ianvris sastik yinvian RameSi Tu SuaRamisas moxvdi tyeSi da
Tu cis gaxsnas Seeswar, maSin dainaxav turfad ayvavilebul jadosnur xes. ara
mSveniereba mas ara sjobia! is xe Turme erT saaTSi kidec ayvavdeba, kidec nayofs
moisxams: Tu misi nayofi xelT igde, erTi gakvneta da morCa! siRaribe imwamsve
Camogecleba samudamod! vin uTxra, vin Caagona, dResac ar vici! es kia, rom ianvris
RameebSi, roca yinviT ca gaskdomazea, xSirad daxetialobda dakonkili eliozi
tyeSi, martodmarto, cis gaxsnisa da im natvris xis naxvis molodinSi.
– an daTvisa ar geSinia, an mglisa, an afTrisa, rom SiSveli xelebiT dadixar
uRran tyeSi?
– magram eliozis Tvalwin, mxolod wiTel-yviTlad abrialebuli, ayvavebuli
xe idga da sxvas veRaras xedavda – verc saSiSs, verc saxifaTos da misi konkebSi
gamoxveuli sxeulic, ocnebiT gaxurebuli, etyoba, ver grZnobda mouTmenel
sicives.
col-Svili vedrebiT uSlida eliozs tyeSi siaruls, magram man Tavisi ar dasT-
mo. bolos SeeCvivnen kidec da Tavi mianebes. tyidan dabrunebuli SeSis guduras
Camoayolebda xolme xels da ojaxSi kidec uxarodaT.
– ra hqeni, elioz,ipove Seni natvris xe? – SevekiTxebodiT RimiliT.
– vera, magram vnaxav!
– tyeSi rom civa, rom babaneb da TrTi am ficxel siciveSi?
– maS rogor ginda, Se ojaxaSenebulo?
da ai, erT zamTris dilas, roca sicives WaxWaxi gaudioda, tyidan marxiliT
Camoasvenes gafiCxuli eliozi. natvris xis ZiebaSi, mis yaraulobasa da lodinSi,
yinviT ayvavebul xis qveS gayinuliyo.
– marTlac, iseTi lamazi xe amoerCia sawyals, rom imis danaxvas araferi sjobda.
yinvad moerTo aTasnairi yvavilebiT, arSiebiT, ruSebiT, jinjioebiT, sul dasur-
aTebuli iyo – ambobda tyis mcveli bodaveli, romelic SemTxveviT zed wasdgomia
gayinul eliozs bnel tyeSi.
ase ki iyo...
eliozs kubo Tavisi farRalala sabZlis ficrebidan Seukres.
diakvani elefTeri erTxel kidev gamoTvra eliozis qelexSi da miT morigi
ocneba gainaRda. meore dRes mxolod dardis amSlel naRvineobas uCioda.
sawyali eliozi mainc ver gaeqca Semzarav sinamdviles da ocnebis xes See-
wira.
poetebi mxolod qaRaldze riTmebiT molaparakeni rodi arian. poeturi
TvaliT, poeturi guliT da didi ocnebiT gasxivosnebuli sxvac bevri dadis
dedamiwaze!
daimaxsovre
safiqrali
revaz inaniSvili
cxovreba poetisa
firosmani
ai, megobrebo, rogor lamazad aTavebs Tavisi didi mxatvris ucnob biografias
Cveni Wkviani xalxi. Sen, vici, rasac metyvi: firosmanisTvis Rvinis sardafi aravis
ar uyidniao, firosmans frangi margaritasTvis etlebiT yvavilebi ar miuZRvniao,
Savi vardi raRaa, es raRam moagonaTo... ram moagonaT mTlianad es ambavi – wadi da
Tu am qveyanaze TiTo TlaSo aryis fasad daxatuli, bavSvis TvalebiviT metyveli
suraTebi Segxvdes sadme – amas es suraTebi getyvian mxolod...
tician tabiZe
leqsi mewyeri
xalxuri
daukar, Cemo Canguro,
amoiRe xmao,
guls nisli Samomwolia,
leqsi unda vTqvao.
daimaxsovre
safiqrali
mwerlis profesia
iyo mwerali – niSnavs gaando Seni suli adamianebs. arsebobs weriTi saqmianobis
sxva, uSualod azrebis gadmocemasTan dakavSirebuli saxeebic. isini SesaZloa mi-
vakuTvnoT xelosnobas, teqnikas, mecnierebas, filosofias, politikas, religias...
amaTgan, gansakuTrebiT, bolo samTan dakavSirebiT Tu visaubrebT tendenciis,
agitaciisa da qadagebis Sesaxeb.
ase warmoiSoba gadmocemis Sereuli formebi. Tavis mxriv, isini kvlav iolad
gardaiqmnebian imad, rasac, Cveulebriv, poetur nawarmoebs vuwodebT. zogjer
arcTu iolia am cnebebis gamijvna.
yvela CvenTagans, vinc ki dakavSirebulni varT poetur SemoqmedebasTan, es
gamoTqma maincdamainc ar mogvwons misi maRalfardovnebis gamo. ufro xalisiT
viyenebT termins `mxatvruli literatura~, Tumca, Tavis mxriv, arc is SeiZleba
CaiTvalos mTlad marjve da zust gamoTqmad, radgan Cven, upirvelesad, mxolod
`mxatvruli~ gadmocemisken rodi miviltviT. Tumca, umetesad, xalxisaTvis na-
Telia, rasac vgulisxmobT am sityvaSi.
mainc ras vgulisxmobT? Cven migvaCnia, rom, upirveles yovlisa, saubaria
Semoqmedebaze, romelic fantaziasTanaa dakavSirebuli. magram ra aris kerZod
fantazia? bevrs hgonia, TiTqos es cneba haerSi dalivlivebdes, magram ase ar gax-
lavT. fantazia yovelTvis dafuZnebulia gamocdilebaze, gancdilze. ase vTqvaT,
fantazia aris gamocdilebis damWeri instrumenti. is warmarTavs Cvens azrebs
ama Tu im mimarTulebiT.
maSasadame, saqme mxolod is aris, rom yovelTvis ver viTvaliswinebT, ra ga-
davida gancdilidan gamocdilebaSi (ris Sesaxebac, bunebrivia, sakmaod viciT).
magaliTad, me vfiqrob, Zalian bevrs kargad axsovs skolaSi Sesvlis pirveli dRe,
anda is dRe, roca curva iswavla. agreTve pirveli siyvaruli. magram TviT es mniS-
vnelovani movlenebic ki ar gvaxsovs zedmiwevniT zustad. skolaSi Sesvlis pirvel
dRes rom vixseneb, kvlav cxadad vgrZnob Cemi zurgCanTis suns da, rogorc maSin,
axlac Tvalwin midgas cxovelebis baki Tu Tavla, da albaT imitom, rom tyavs,
risganac zurgCanTa iyo Sekerili, cxenis suni hqonda. ase daukavSirda cxenis
suni Cemi warmodgeniT skolaSi Sesvlis pirvel dRes. garkveviT vxedavT saklaso
oTaxs, maxsendeba saxeebi, xmebi, asoebi dafaze, yurebi erTi amxanagisa, romelsac
reidars eZaxdnen da aqve amotivtideba mexsierebaSi sxva saxelebi, saxeebi, xmebi.
ganuwyvetliv moedineba STabeWdilebaTa nakadi da suls migubebs, maxrCobs.
da ai, mwerali gavxdi. gavxdi imitom, rom damamaxsovrda cxenis suni. vfiqrob,
am azriT, yvela adamiani erTnairia. TiToeuli – poetia im TvalsazrisiT, rom
mogonebaTa cvla iwvevs azris dabadebas. es azri biZgs aZlevs axal azrebs, rom-
lebic, Tavis mxriv, anayofiereben fantazias.
xandaxan gvgonia, TiTqos azris mdinareba warmosaxvis TamaSTan iyos dakavSire-
buli. sxva dros misgan warmoqmnili SesaZloa aRviqvaT, rogorc uryevi simarTle,
an Secnobili gamonagoni, Tuki gamonagoni iRebs formas, romelic imdenadve
WeSmarits xdis mas, rogorc isaa, rasac `simarTles~ vuwodebT, maSin is SeiZleba
iqces mxatvrul nawarmoebad da Tu axla vamtkiceb, rom gamonagoni SeiZleba ufro
marTali iyos mis warmomSob SiSvel simarTleze, es imitom, rom arsebuli movle-
nebis ganviTareba met-naklebad SemTxveviTia. mxatvruli nawarmoebi SemTxveviT
ar warmoiqmneba.
unda icodes Tu ara mweralma (vamjobineb, vuwodo mas literatori) saidan aiRo
esa Tu is masala? ukve vTqvi, rom fantazia haerSi ar livlivebs, aramed fesvebi
aqvs gadgmuli gancdilSi, gadatanilSi.
es yvelaferi ki asea, magram yovelTvis rodi varT uflebamosilni sakuTar
STabeWdilebebze. jer erTi, Cveni STabeWdilebebi gamoidevna maTi warmoqmni-
sTanave, isini SemWidrovdnen, gverdze gadainacvles, gvindoda maTi daviwyeba,
da amas bevri mizezi SeiZleba hqondes, maT axla ar SevexebiT. meore, saqme is aris,
rom ambavi moxda Cveni cxovrebis metad adreul stadiaSi da es ar gvaZlevs dama-
xsovrebis safuZvels Cveulebrivi gagebiT. sityvas `mexsiereba~ me Sevcvlidi
sityviT `mogoneba. marTalia, ufro Zvelmodurad JRers, magram WeSmaritebas
Seicavs. poeturi qmnadobis dros mogonebis fragmentebma SesaZloa qvecno-
bieridan cnobierebaSi SeaRwios. es xdeba wamSi, anda wamis romeliRac gaelvebaSi.
yvela ganicdis msgavs rames. es gaxlavT is, rac TiTqos Cvens arsebaze gadaivlis
da qreba. mas zogierTi uwodebs STagonebas – ar aris urigo sityva.
me mogvmarTavT rCeviT, daiWiroT es ganwyobileba da damorCildeT mas. STa-
gonebis daTvlil wamebSi Tqven gadaiqceviT poetad. da daimaxsovreT, aseTi
wamebi sul ufro iSviaTad ganmeordeba. poetis erT-erTi mizania – aRbeWdos anda
aRadginos aseTi wamebi, momentebi, rac niSnavs: `gamoiRviZeT~! ratom gamoviRvi-
ZoT, imitom, rom gaveqceT imas, rasac sinamdviles vuwodebT?
swored rom piriqiT: raTa aRvbeWdoT sinamdvile WeSmarit saxeebSi.
rasakvirvelia, yvelas rodi SeuZlia gaxdes poeti. magram STagonebis wuTebi-
dan sasargeblo unda SeviTvisoT. Tumca Cvens droSi Zneli saTqmelia, sad gadis
zRvari udavod sasargeblosa da imas Soris, rac ramdenime xnis Semdeg SeiZleba
saziano gaxdes. xolo, Tuki Tqven gaocebuli SemekiTxebiT, risTvis arsebobs
saerTod mxatvruli Semoqmedebao, gipasuxebT: imisTvis, rom gauRviZos ada-
mians aqtiuroba, stimuli misces mis SesaZleblobebs, fantazias da amiT ufro
srulfasovani gaxados misi sicocxle. mxatvrul nawarmoebSi xom avtori Tavis
saidumlos gimxels.
1975 w.
daimaxsovre
ese – ese inglisuri sityvaa da niSnavs narkvevs. ese SeiZleba iyos literatu-
rul-publicisturi, kritikuli, filosofiuri, istoriuli da samecniero
xasiaTis. eses avtors eseists uwodeben xolme. Tanamedrove samyaroSi yvela
mwerali eseisticaa imavdroulad, radgan dRevandel dRes, mwerlebi ara
marto TavianT mxatvrul nawarmoebebs qmnian, aramed kritikul narkvevebsac
weren xolme ama Tu im sakiTxis Sesaxeb.
galaktion tabiZe
prologi 100 leqsis
daimaxsovre
vaxtang javaxaZe
***
monakveTi meore
sityvaTa alqimia
safiqrali
g. murRulia
`bneli uCin iqmnebis naTliTa
da ufrosRa friadiTa naTliTa,
umecreba uCino iqmnebis mecnierebiTa
da ufroRa friadiTa mecnierebiTa~.
fsevdo-dionise areopageli
Sesavali
Secdeba is, vinc mxolod ase ifiqrebs, imitom, rom aq mTavari is ki ar aris, rac
Cans, aramed is, rac igulisxmeba!
cnebaSi rac Cans, igive igulisxmeba, mxolod mxatvrul saxeSi (ai, cnebisgan
gansxvavebuli terminic!) Cans erTi da igulisxmeba sruliad sxva. saxeobrivi
azrovneba – es mxatvruli azrovnebaa, samyaros cnebiTi aRqmidan sruliad
gansxvavebuli Semecnebaa. Cveni winapari amas `saxismetyvelebas~ eZaxda. sityva
`saxismetyveleba~ Zvel qarTul azrovnebasa da metyvelebaSi VIII saukunidanaa
damkvidrebuli (r. siraZe).
davaskvnaT: samyaros cnebiTi Semecneba – mecnierebaa. samyaros saxeobrivi
Semecneba – xelovnebaa.
mecniereba da xelovneba bunebisa da sazogadoebis aRqmis ori gansxvavebuli
gzaa. es ori gza erTmaneTs ar upirispirdeba da ar gamoricxavs, piriqiT, isini
urTierTs avseben da samyarosa Tu adamianis masTan mimarTebis srul suraTs
qmnian.
xelovneba, iseve rogorc mecniereba, calsaxa ar aris. mxatvruli literatura,
musika, mxatvroba, arqiteqtura, Teatri, kino – xelovnebis dargebia. am dargebs
is aerTianebs, rom isini samyaros saxeobrivad aRiqvamen da gamoxataven, magram
Tuki maTi gamomsaxvelobiTi saSualebebi gansxvavebulia. musikis arsi bgeraa,
mxatvrobisa – feri, mxatvruli literaturisa – sityva da a.S. miuxedavad am gan-
sxvavebisa, xelovnebis arsi mainc erTia – es aris sagnisa Tu movlenis `Tavisufali
arsebobidan~ kanonzomier, mowesrigebul `TanaarsebobiT sistemaSi~ gadasvla,
anu, ufro martivad rom vTqvaT, erTi an bevri sagnisa Tu movlenis samyaros
mowesrigebulobaSi CarTva.
maSasadame, literatura sistemas qmnis, magram Cven ise ar unda gavigoT, TiTqos,
am sistemurobis gamo literatura SezRuduli, reglamentirebuli da borkil-
dadebuli azria. es didi Secdoma iqneboda. WeSmariti literatura yovel dros
da yvela xalxis istoriaSi iyo da aris Tavisufali azris navsayudeli – kerZo
adamianis, erisa Tu mTlianad kacobriobis ukeTes fiqrTa gamomxatveli. igia,
agreTve, damamtkicebeli im mSvenieri azrisa, rom sikeTe ganuyofelia da is, rac
WeSmaritad madlia adamianisTvis, madlia erisTvisac da kacobriobisTvisac.
msoflios saukeTeso mwerlebi, TavianTi xalxisa da mTeli qveynis Rirseuli
Svilebi, droze gamarjvebulni da maradisobas naziarebni amtkiceben, rom erTi
adamianis an eris ubedureba, maT Tavs datexili boroteba ar SeiZleba sxva ada-
mianisaTvis an erisaTvis namdvili sikeTe iyos. es azri aris kacTmoyvareobis, hu-
manizmis didi safuZveli. ideis sayovelTao ganfenaSia literaturis uzarmazari
funqcia, misi daniSnuleba. yvelaferi manamde arsebobs, sanam mas funqcia aqvs,
winaaRmdeg SemTxvevaSi, gadagvarebas iwyebs. literaturas sikvdili arasdros
uweria, radgan siyvarulisa da kacTmoyvareobis qadageba ar SeiZleba drois msx-
verpli gaxdes. es maradiuli Rirebulebebia.
dabolos, erTic unda iTqvas:
literatura eris sulis udiadesi gamomxatvelia. yovel droSi qveynis erT-
guli patriotebi mSobliur literaturaze izrdebodnen da izrdebian. qarTul
literaturaSi Cabudebulia Cveni erovnuli cnobiereba, Cveni inteleqti da
grZnoba, Cveni sindisi da patiosneba, Cveni Zala da mitevebis unari, qarTveli ka-
cis istoriuli gamocdileba, awmyosTan damokidebuleba da momavlis SegrZneba,
safiqrali
daimaxsovre
tankebi:
***
sadRac kunZulze
aRmosavleT okeaneSi
wylis pirad vzivar Tvalcremliani
da pawawina kiborCxalas veTamaSebi.
***
didi xania ocnebad mqonda –
wavsuliyavi sadme rkinigziT.
ai, Camovxti matareblidan
da aRar vici, saiT wavide...
***
Cumad vewevi
nestian TuTuns.
saocaria,
TiTqos cotaTi
Cemi fiqrebic danestiandnen.
safiqrali
`tabu~ da metafora
safiqrali
oTar WilaZe
moxetiale kunZuli
aha, gamoCnda!
ferSecvlil ficars
wurbelasaviT mihkvria kaci,
rom sikvdilamde mTlad gamowovos,
Tu rame darCa gamosawovi.
veZaxi: Svela xom ar gWirdeba?!
(xelSi miWiravs rkinis kauWi).
1969
safiqrali
ritorikuli xerxebi
monakveTi mesame
me vswavlob Cemsave Tavs
sulis mozaika
guram rCeuliSvili
nugeSi
safiqrali
jemal ratiani
guram rCeuliSvili
gazafxuli modis
(wawlaoba arayTan)
– keTili iyos Cveni fexi am ojaxSi – gigim jixvis rqa aswia, tuCebTan miitana,
mTeli saxe damanWa, magram mainc dacala.
– ra mogdis biWo, rogorc getyoba, ver xar naCvevi aqaur aryis smas – RmeWviT
uTxra CaCaurma, mere yanwi CamoarTva da mosva daulocvelad.
gigi: CaCaur!
CaCaur: ra?
gigi: daleviT davlev, ramdensac ginda.
CaCaur: svi, biWo, mere ra giSlis.
gigi: suns ver vitan.
CaCaurma gadaixarxara:
– suni ras gizams, moiWi cxvirze xeli.
man isev Camoasxa tikidan arayi, jixvi gaivso piramde, cota gadmoiRvara da
xevsurs xalaTi dausvela.
– erTic dalie, gigi, sams rom dalev, suns veRar igrZnob.
– moita, kargi, xo ar momklavs, mTeli xevsurebi amasa svamT da.
gigim savse yanwi CamoarTva, saxe winaswar daemanWa, Semdeg erTi ylupi gadauSva
yelSi.
– bodiSi, biWo, Sesatani araferi gvaqvs.
– kargi erTi.
garedan cxenis gabmuli Wixvini gaisma. CaCaurma ori yanwi zedized dacala da
mere gareT gamovida. amwvanebul ferdobze cxeni yelmoRerebuli idga da Wix-
vinebda. CaCauri ukan Semobrunda.
gigi: ra aWixvinebs Sens ulays?
CaCaur: ar vici.
gigi: mainc?
CaCaurma xmamaRla gadaixarxara. cxenma isev daiWixvina.
CaCaur: albaT, faSats eZebs, gazafxulia.
gigi: am dros undaT ulayebs?
CaCaur: mTaSi ki, barSi ar vici.
axla gigim gaicina. sicilis dros saxe odnav moebrica. `davTveri cota~,
– gaifiqra gulSi. mere gaaJrJola. `oxme axla sad aris naTavadaris qali meri~.
gigis ufro aemRvra Tvalebi. cali xeli Tavis barZays mohkida da tiks dauwyo
uazro TvalebiT yureba.
gigi: moita, biWo, Camomisxi.
CaCaur: maxvel, biWo, xasiaTze?
gigi: vah, ra uceb moigone mSobliuri, mouqcie kidec. Camoasxi, exla var smis
xasiaTze.
CaCaurma yanwi aiRo, mere tiki muxlebze Seigdo da uceb gadmouSva arayi. erTi
yanwi mainc daiRvara. xevsuruli qvenos miwis iataki xarbad iwovda siTxes.
CaCaur: dalie, oRond Zalian ar dameTro.
gigi: Tu ar damaTrobs, maS rad minda.
CaCaur: vxumrob.
gigi: netavi Sen.
CaCaur: raTa?
gigi: nu giyvars Cacieba, ra vici, raTa. am WiqiT, ara yanwiT `orbelianis gau-
Txovari qalebis ZuZuebs gaumarjos~.
CaCaur: gaumarjos.
gigis magrad moekida arayi, axla ukve sibraze uelavda TvalebSi.
– ici, vin iyvnen orbelianebi? ara, magas ki ar gkiTxav.
gigi: ox, CaCaur, axla qali, qali.
gigis gaazmora, mere xeli ufro magrad mouWira.
gigi: mawawlave mainc vinmesTan.
CaCaurma isev gadaixarxara.
gigi: ra gacinebs, biWo?
CaCaur: dalie, biWo, gawawlaveb.
gigi: maita, magis dedac vatire!
gigim ori yanwi kidev dacala.
CaCaur: dalev kideva?
gigi: maita.
gigim isev gamocala.
CaCaur: gigiv, biWo, qali ar ginda?
gigis orive xeli uRonod CamoeSva.
CaCaur: gigiv, arays dalev kideva?
gigis orive Tvali moexuWa.
CaCaur: gigiv, wamo, cxeniT gajiriTo.
gigim xvrinva amouSva.
CaCaurma gadaixarxara, ulays gamoxeda gareT, mere gigis nabadi wamoaxura da
TavisTvis Tqva xmamaRla: aki gawawlave arayTan, biWov, ha?
daimaxsovre
guram rCeuliSvili
boSa qali da oTxi biWi
sadgurTan taqsi gaCerda. wina kabinidan oci wlis biWi Camoxta, ukana kari ga-
moaRo da moxuc bebias mieSvela manqanidan CamosvlaSi. misi patara da-Zma TviTon
gadmoxtnen TavianTi CanTebiT da manqanis meore mxridan adreve Camosul dedasTan
miirbines. taqsis ciferblati Svid maneTs uCvenebda. biWma mZRols aTi maneTi
misca da madloba gadauxada.
– muSa, muSa, deida, muSa ar ginda? – eRriWeboda ormoci wlis dedas gaWaRara-
vebuli muSa.
– naselCik, naselCik! – boxi xmiT bans aZlevda Tavis ukanono kolegas danom-
rili muSa.
msuqan biZas didi porTfeli daeWira xelSi, aCqarebuli midioda da dabneuli
mgzavrebs ejaxeboda.
skamze mjdari TaTris qalebi dabneuli TvalebiT uyurebdnen sadguris did
saaTs. axmaxi qurTi meezove grZeli cocxiT uvlida mtvrian, mourwyav asfalts,
haerSi buRs ayenebda da wvrili xmiT yviroda:
– habarda, habarda!
– deda, nayini minda, miyide! – sacodavi xmiT ixveweboda xuTi-eqvsi wlis did-
Tava, raqituli bavSvi, Tan dedas kalTaze eqaCeboda. dedam, xalxs rom ar daenaxa,
mwared uCqmita Svils; pataram xvewna cota xniT Sewyvita da gabmuli Rriali
morTo.
bileTebis asaReb salarosTan oTxi axalgazrda vaJi lazRandarobda. or maT-
gans papirosi gaeCxira pirSi da grZnobiT abolebda.
– Sen Raribi ar xar, magram naxe, es xazi, Tqvens ojaxs raRaca uWirda, oi, oi,
sawyalo biWo, Sen Seyvarebuli xar, Sen giyvars gogo, o, imas ufro uyvarxar, magram
malavs. erT rCevas mogcem. Seni Ria Tvalebi meubnebian, rom swrafad mimndobi da
amxanagisTvis Tavganwiruli xar.
gurami erTxans usmenda, mere moswyinda da xeli gamoarTva.
– biWo, moita xeli – exla Temos miubrunda boSa qali – ai, aq dade sami maneTi,
Sen icxovreb as oci weli, eg eSmaki Tvalebi ar amboben imas, rac gulSi gaqvs, Sen
guliT keTili xar, Zalian keTili xar. gyavs ori amxanagi, erT-erTs ufrTxildi,
kargad daukvirdi, ar giRalatos. sami wlis mere geyoleba biWi. Seni Tvalebi am-
boben, rom profesori gamoxval. me mSurs Seni bedi – Temo gawiTlda da sasoebiT
usmenda Tavis qebas.
–ra iyo, biWo, ra guli agiCuyda? – gaabraza malxazma.
– guli ara, vici tyuis da mainc vusmen, sami maneTic tyuila miveci.
qalma exla malxazis xeli aiRo da maneTiani moiTxova, etyoba, SeeSinda, saer-
Tod uari ar eTqvaT. mere titikos xeli aiRo, roca orive aqo, wasvla daapira.
–eh, Sen matyuara yofilxar, tyuilebi miTxari, qalo.
–me? gaikvirva boSam, gana Tqven kargebi, lamazebi, gulRiebi ara xarT, gana
Tqven ar gRalatoben. aba Tqven Tavsa hkiTxeT.
–ki, magram, yvela kargebi rogora varT?
– zogs erTi ram gaqvT kargi, zogs meore, mainc yvelas ggoniaT, rom sxvas raRa-
ciT jobixarT, me SeiZleba vtyuodi, magram gulSi Tqven mainc gjerodaT, mec eg
minda, me Tqven masiamovneT fuliT, Cemi mxriv ki miiReT qeba. gana ara, TmaxuWuWav?
– boSa qalma nikapSi xeli nazad amosdo gurams, gauRima da mxrebis rxeviT skamze
mjdari qal-vaJisaken wavida.
1956
ana kalandaZe
xalxur kiloze
samSvilde,
iis biliki...
xmam momaxeda misama:
– gulgrilad risTvis Camivli?
Sen rom giyvardi, isa var!
– sxvebic aseve dakoda
Senma mSvildma da isarma...
gana erTgvarad Segicno
Cemma gulma da sxvisama?
1955
safiqrali
hese
nikolo miwiSvili
me var `adamiani~
a.
me var mxeci, grZnoba gonebas moklebuli, me vWam Cemi Zmis xorcs, Tu mSia – vklav
mas, Tuki es gamomadgeba. me ara maqvs araviTari grZnoba, da Tuki Tavs kargada vgrZnob
sxvaze aras vfiqrob.
magram me vSromob, vSromob da miT Cems sxeuls vasazrdoeb. da Tu xandisxan me
ar myofnis – sxvas vglej xelidan Tavis lukmas. me mesmis tirili maTi, visac lukma
wavarTvi, sicocxle movuspe, magram ra vuyoT: me Cems kuWs vakmayofileb da amgvarad
bunebis kanons vasrulebs.
b.
me Zlier mgrZnobiare var, didi miswrafebani maqvs da mravali brwyinvale azrebi
ibadeba Cems TavSi.
me Cemi saTuTi grZnobebis dasakmayofileblad avage sakvirveli Senoba, Sig sx-
vadasxva gasarTobebiT. me xSirad davdivar TeatrebSi, iq sxvadasxva suraTebi mex-
ateba Tvalwin, saucxoo suraTebi.
iq vxedav gaWirvebas, tanjva-wvalebas CemisTana arsebisas, me Zlier mecodeba is,
me ver vitan am cxovrebis sisastikes, saSinelebas. me mecodeba bedkruli Cemi moZme,
minda gadavexvio mas, gadavkocno. vaCuqo Tu ram mabadia.
me Teatris gareTac vxedav amisTana xalxs, magram isini ise uzrdelni arian, ise
uzrdelni pirdapir getyvis, mSia, araferi miWamiao, diax, me saTuTi grZnoba maqvs
da Zlier mecodeba Cemi tanjuli moZme.
g.
me Zlier miyvars Tavisufleba da vibrZvi misTvis... Tavs ar vzogav misi mopovebi-
saTvis... me mquxare xmiT gavsZaxi Cems TanamoZmeebs: `brZola samkvdro-sasicocxlo,
brZola mtarvalebs, gaumarjos Tavisuflebas-Tqo~ da vibrZvi...
d.
roca Tavisuflebas vpoulobT, roca Zveli kerpebi Zirs emxobian da Zveli wesebi
istorias bardeba, maSin me Tavisuflebis motrfiale Tavisuflebis jalaTi vxdebi
da maT vinc me brZolaSi mexmarebodnen, maT isev monobaSi vagdeb. isev xundebs vuyri
fexebSi da vcdilob Tavisuflebis aCrdili isev ar moelandos-Tqo...
e.
`samSoblo da Tavisufleba~ – oh, rogor maRelveben me es sityvebi.
diax, me TavganwirviT, TavganwirviT miyvars Cemi samSoblo, miyvars Cemi mama-
revaz inaniSvili
Sori TeTri mwvervali
lastis kars gaaReb da patara ruze gadaxval. ruSi momwvano wyali morakrakebs,
Sig cxvirsatexelebi da matitelebi dgas. Tu daakvirdebi, is cxvirsatexelebi da
matitelebi qanaoben. TrTian. axla ukve gaxurebuli aryis xdaa da wyali, albaT,
cota Rvinisferic iqneba. sunic Rvinisa idgeba, Rvinisa da kaklis wengosi. SeiZleba
rus napirebs Txeli yinulic gasdvs, kideebgabrwyinebuli Txeli yinuli. siR-
rmeSi CarCenili talaxi lamazad iqneba gakveTili tbidan momavali oTxTvalebis
mier; iqneba cxenis nafloqvarebic, xavsiani xmeli muxis qerqebic, CaRrmavebul
adgilebSi nazlayunebis dros rom cviva xolme SeSadadebuli urmebidan. es xmeli
qerqebi mogvagonebs idumalebiT moculi tyis zRaprebis nawyvetebs. gzis iqiT ki,
ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ 57
monakveTi mesame
biWi sagangebod am mwvervalis dasanaxavad amodis xolme (Tan waldi moaqvs, TiTqos
fiCxze an wnelze iyos wamosuli), dgas da gahyurebs guliscemiT, ase rom, veRar
uZlebs, jdeba, zogjer wveba kidec da xan Tvalebdadidebuli iyureba, xan Tva-
lebmoWutuli. jibeSi vaSlebi aqvs, amoiRebs da madianad CakbeCs...
biWma klass gadaxeda. mTeli klasi mas misCereboda dainteresebuli, damcinavi
RimiliT.
– ar gesmis, SindelaSvilo, – dauZaxa maswavlebelma – gaimeore, ras ewodeba
adgilis garemoeba.
biWi wamodga, xelebi merxis kalTebs qveS amoawyo, TvalebSi isev gaurkvevlobis
burusi edga.
– vai, Sen patrons ubedurs. hgonia, skolaSi gamoggzavna Senc! – zizRiT Tqva mas-
wavlebelma. magididan bloknoti aiRo da wiTeli avtokalmiT raRaca CainiSna.
– gaikar oriani, biWo? – kaxur kiloze gadmosZaxa ukana merxidan yvelaze didma
biWma.
klasi axarxarda.
– ra ambavia! – iyvira maswavlebelma.
SindelaSvili dajda, Tavi CaRuna da qveda tuCs kvneta dauwyo. mis gverdiT
mjdarma gogonam SeamCnia, rom wvrili, Sav-yviTeli TiTebi sabraloblad ukank-
alebda.
quCaSi tramvais bugelma kaSkaSa, braziani cecxli gauCina mavTuls...
daimaxsovre
uZvelesi kontrastebia:
1. qveskneli da zeca.
2. keTili da boroti.
3. kargi da cudi.
4. Savi da TeTri.
5. dRe da Rame.
axasiaTebT:
1. mcire moculoba.
2. ambis gaSla drois mcire monakveTSi.
3. personaJebis simcire.
revaz inaniSvili
alersi SiSianobis dros
iyo qalaqis ganapira ubani, iyo gorakze rbilad CaRrmavebuli adgili, iyo
zamTrispiris simwvane im CaRrmavebis fskerze, iyo TrTvili, iyvnen Citbatonebi,
romlebic dafrTxnen mSvenieri qalisa da kacis mosvliT, iyo qal-kacuri alersi
– TiTqos mwvaneze gagorebuli ori uCveulo cxoveli dakortnas upirebda erT-
maneTs, da iyo uCinari sayovelTao SiSi, Cayinuli uZrav haerSi.
revaz inaniSvili
Rameul tyeSi
Rameul tyeSi gamudmebiT ismis raRac krusuni, kvnesa da gminva. Zalian kargad
unda icnobde florasac da faunasac, rom mixvde, rani krusuneben, kvnesian da
gminaven, magram amgvari codnis gareSec advili misaxvedria erTi: wuxili yvel-
ganaa, SesaZloa TviT dedamiwasac uWirs, saxsrebSi stexs da qvemodan gvevedreba
raRacas.
safiqrali
induri sibrZne
revaz inaniSvili
Cemi sawyali siyvaruli
xma, miikargeboda sadRac da mxolod amis Semdeg miadevnebda meore Zaxils, Tan
ufro gulsaklavs. am gulsaklaobas is ufro aZlierebda, rom mzis Casvlis xani
iyo da yovel SemaRlebas Tu CaRrmavebas muqi, sevdiani Crdili gasCenoda.
Sin ar meCqareboda, arc muxlebi memZimeboda da gadavuxvie bilikidan – iqneb
Tvali davkra, sainteresoa, ra awuxebs-meTqi melas. aviare ZeZvnari ferdo, wa-
movuare xevs zemodan, Cavedi, Cavidable, veZebe buCqebSi, gakankulma, sunTqvaSek-
rulma, da bolos davinaxe; dayunTula gamxdari, wvrili, didyureba, gverdebze
bewvi ramdenime adgilas TeTrad gamosCenCia, win udevs mkvdari, mTlad patara,
mucelgaberili lekvi, da drogamoSvebiT iZaxis: – baa! baa! daixara, waavlo qe-
CoSi piri, aiyvana, rogorc kata aiyvans xolme Tavis knuts, wamovida da wamoiRo
pirdapir Cemken. TavaRebulma, mgonia, TvalebdaxuWulma.
me uneburad gadavdgi nabiji ukan. is Sedga, mibrunda da nela Sevida gverdiT
mdgar buCqebSi.
isedac cud gunebaze myofi, mTlad momSala am ucnaurma gamocxadebam. nervi-
ulad akankalebuli iqve Cavjeqi da vijeqi ase...
mere movikribe Zala, avdeqi, avedi zeviT, xevT momdgari gorakis Txemze, da
viyurebodi im mxares, saiTac matarebeli wavida.
mze ukve Casuli iyo, dasavleTis ca wiTlad RudRudebda, siwiTles Sereoda
mura feric, am mura-wiTeli feris anarekli dahfenoda brtylad gaSlil mol-
urjo dedamiwas, matarebeli aRar Canda, mis gzaze midiodnen, TiTqos mirbodnen
Savi boZebi – jer kantikuntad, mere xSirad, mere mTlad erTmaneTs mijrilni.
vicodi, rom im boZebTan erTad garboda kidev ufro dapataravebuli da daTrgu-
nuli o-a. `- me arsadac ara var gamqcevi, o-a, me Cems sawyal siyvarulTan vrCebi,
Cems sawyal melebTan, Cems sawyal ZeZvebTan~ – vTqvi erTi es, gamovbrundi, ma-
gram Sin ar gamovCqarebulvar, xSiri muqi balaxi amovirCie, Cavweqi im balaxSi da
gaSlili xelebiTa da marcxena loyiT Cavexute miwas.
imwamsve vigrZeni, rom movida wminda, keTili, sxeulis yoveli nakvTis, yoveli
nervis damamSvidebeli, damasvenebeli uCinari, usaxelo Suqi...~
sul mcire SeniSvna: amis Semdeg axalgazrduli gambedaobiT axsnili maqvs im
Suqis raoba, magram dRes iseT gulubryvilobad mimaCnia eseviTari msjeloba,
gadmocemad ar Rirs.
monakveTi meoTxe
trfialeba
revaz inaniSvili
kaci da qali
Tebervlis civi, qariani wvimis Semdeg (qari kvlavac qris), saRamo xanis svel
bindSi, rbilad gadagluvebuli gorakis ferdobs nel-nela asdevs balanCamoZen-
Zili gamxdari mela, wava, CrdiliviT gaZvreba CaSavebul ZeZvebsa da uro balaxis
bRujebs Soris, SeCerdeba, azuzuli moxedavs barsa da horizontze daxvavebul
amRvreul Rrublebs, uwadinod daaRebs pirsa da amoixavlebs:
– bhaa!
wava, qari waagverdelebs, gaZvreba ZeZvebs Soris, isev SeCerdeba, isev moixedavs
da amoixavlebs sabraloblad:
– bhaa!
kaci da qali erTmaneTs mihkvrian da sunTqvaSekrulni uyureben.
kacma Tqva:
– Sia
– oh, ras ambob! – ukmayofiloa qali, – martoa da guneba stkiva.
oTar WilaZe
wvimac asea: mtvrian totebze
maSin gadirbens, roca ar eli.
da mere dagaqvs, rogorc motivi,
aCemebuli da sayvareli.
1956
safiqrali
xalxuri
Sen Cemo dido imedo,
koSko nagebo kiriTa,
kaxeTs moWrilo isaro
qalaqs naRebo iniTa!
wiTelo movis perango
Svidgan Sekrulo RiliTa,
cav wmindav varskvlaviano,
mzev dafenilo diliTa,
ukvdavebisa wyaroo
nadeno oqros miliTa,
SenTanamc yofniT gamaZRo,
SenTanac wola-ZiliTa.
xalxuri
aqedana da Senamde
aqedana da Senamde
vardi masxia yelamde,
guls miSlis, surneliT matkbobs
avdivar maRla zenamde.
rom vinme gamamiSvebdes,
sul freniT moval Senamde.
***
erdoze fetvi davyare,
vin akrefs wiwilis meti.
Sensa da Cems siyvarulsa,
vin gahyris sikvdilis meti?
SoTa niSnianiZe
***
giTxari... gewyina, bavSviviT gawiTldi,
bavSviviT damtuqse Tan:
`ra cudi yofilxar... momeSvi... gamcildi
rogor gamibede Tqma~.
galaktion tabiZe
Tovli
tician tabiZe
karmensita
daimaxsovre
galaktion tabiZe
qari hqris
qalav!
xalxuri
Siraqis gzaze
***
wylis pirad dganan balebi,
gars axvevian qalebi,
erTi SexedviT Sevatyob,
romelsac Sevebralebi.
ana kalandaZe
***
– rogor xar? – Cumad ikiTxe
(Zneli naRveli gSTenia...)
1974
ana kalandaZe
roca
ana kalandaZe
ratom SeSale biliki?!
1953
giorgi leoniZe
yivCayis paemani
SoTa niSnianiZe
Tamaz Cxenkeli
***
Camovuare xevs,
peSvi vaCuqe wyaros,
ukvdavebisa xev,
ukvdavebis wyarov.
Cems suls alersi suris
da Tu wyaros wyals aqeb,
dalie Cemi sulic,
oRond Semaxe bage.
safiqrali
rusTaveli
galaktion tabiZe
Rvinisfero mdinarev!
mainc davimsaxure
monakveTi mexuTe
uZiro sevda, sinanuli da martoobis Zaxili
giorgi leoniZe
`natvris xe~
ori Semoxedva
revaz inaniSvili
mglis mokvla
(biZaCemis naambobi)
amoiRo sadRac xevs gaRma erTma mgelma xma, gavida cota xani da axla sxva mxridan
amoiZaxa meorem. ar vici, mzveravebi hyavdaT, Tu ra iyo, aegre, xan aq amoiZaxebdnen,
xan iq, moridebuli sanaTurTan aris mikirkitebuli. mivediT Cvenc, mivjgufdiT,
viyurebiT. moridebuli gvaniSnebs, iqiT gaixedeTo. vixedebiT iqiT, vakvird-
ebiT da vxedavT: am TeTrad wasuli da yinvis Txeli burusiT mibundovanebuli
riyis iqiTa napirze ZeZvis RobesaviT raRaca iZvris, modis, moiweleba. TiTqos
ruxi mtveri iyos da is mohqondes niavs. iara ese, iara da gaCerda. mglebis xrova,
kaco! ra vici, ramdeni iyo! dganan egre Cven pirdapir, Sors da imaT siruxeSi xan
erTi Tvali gabrwyindeba cicinaTelasaviT, xan meore. davavleT Tofebs xeli,
mzada varT. moridebuls velodebiT, ras gvibrZanebs. moridebuli muStiviT aris
mokumSuli. xeliT gvaniSnebs, Cumado. anda cota iqiT mideqiTo. bolos gamoeyo
xrovas sami mgeli. modian Cvenken, TavaRebulebi, kavaleristebiviT. wamovlen,
wamovlen da gaCerdebian. isev – wamovlen, wamovlen, wamovlen da gaCerdebian. im
mkvdar cxens uaxlovdebian. movidnen. dadgnen aese, Tavaweulebi, maRlebi. kidev
raRacas ugdeben yurs. daudo moridebulma SaSxanis lula sanaTurze, gavuSvireT
Cvenc – aba, midiTo da mivayoleT oTxivem TiTojer! meorejer! mere gavixedeT
da ras vxedavT: raRac mbrwyinavi korianteli dgas. ai, naTeli rom adgas wmin-
danebs, iseTi. gagviskda guli, RvTisa xom araferi movkaliTo, komkavSirelebi
varT, magram mainc! SeSinebulebi vuyurebT erTmaneTs. kidev kargi, rom sul male
gafermkrTalda is brwyinvaleba da gaqra. maSinve ki mivxvdiT, waqceuli mgeli
abuqebda gayinul Tovls da is brWyvialebda mTvaris Suqze.
gavcvivdiT gareT, egreve, Tofebianad. CavcvivdiT flaqvafluqviT kbodeze
da wavadeqiT Tavs. ai, mgeli! ase ori xeli rom miatyupo da gaSalo, amodenaze aqvs
daRebuli piri, sulsa Rafavs. amogvxeda cali TvaliT, raRac sacodavi TvaliT,
gviyura, gviyura da mere, lamfas rom Cauweven, aegre nel-nela Caiwia sinaTlem
im TvalebSi, Caiwia, Caiwia da Caqra.
Cven Tofebze dayrdnobilebi videqiT xmis amouReblad.
sikvdilis dros yvelani erTnairebi varT, Svilo, adamianebic da cxovele-
bic.
SoTa niSnianiZe
***
roca mimtkiceben: balaxi mwvanea!
yinuli – civia!
platoni – brZenia,
kaci dabadebiT patiosania –
pirdaRebuli var...
da...
mrcxvenia...
vaJa-fSavela
martooba
1912
daimaxsovre
romani – romani aris franguli sityva da hqvia yvelaze did TxrobiT nawarmoebs.
romanisTvis damaxasiaTebelia:
1. didi moculoba;
2. vrceli ambavi;
3. moqmedebis gaSla drois did monakveTSi;
4. siuJetis mravalferovani xlarTi;
5. bevri moqmedi piris Semoyvana;
6. protogonistis cxovrebis sxvadasxva mxaris Cveneba. arsebobs romanis
mravali saxe: istoriuli romani, fsiqologiuri romani, fantastikuri ro-
mani, socialuri romani da sxva.
niko lorTqifaniZe
sevda
(romani-miniatura sam nawilad)
monakveTi meeqvse
usaxelo grZnobebi
tyve
safiqrali
saSviliSvilod gardaecemis~.
nikoloz baraTaSvili
ana kalandaZe
Seyvarebulni odes qarebi
magram...
boSa qali
Rrublebi
arabi xar?
loculobs gveli
velebs daivlis
da uzundaras icekvebs gveli...
***
– Tqvi, arjakelo, xviara,
qsanze vin Camoiara?
– ravi, Rrublebze vfiqrobdi
da ara gamigia ra...
– mec... sxvaTaSoris vikiTxe,
salaparakod ki ara...
beTaniis gzaze
micqire TvalSi
micqire TvalSi,
Sen dadumdi?
igrZeni gana?
ideqi wynarad
da bindian
TvalSi miyure...
nurafers metyvi.
me ar minda
aravis nana.
gind aRmidgine
isev guli,
ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ 91
monakveTi meeqvse
gind damixure,
micqire TvalSi,
o, Cems TvalSi
saSineleba
igrZeni gana?!
galaktion tabiZe
ukanaskneli matarebeli
revaz inaniSvili
gminva
monakveTi meSvide
cvalebadia irgvliv yoveli
hainrix haine
***
cvalebadia irgvliv yoveli,
weliwadebic ase garbian.
mxolod ucvleli qveynad is aris,
rom yvelaferi cvalebadia.
safiqrali
galaktion tabiZe
mesaflave
safiqrali
konstantine gamsaxurdia
saaTebi
safiqrali
omar xaiami
***
qveynad raime qaris garda ar arsebula,
radgan yoveli daqceula, ar agebula,
ar arsebuli arsebulad CaTvale, Zmao,
arsebuli ki miiCnie ararsebulad.
hafezi
***
sworad moiqca, vinc baRnarSi wyaros napirTan
moilxina da mwuxarebas gaunapirda.
Cveni sicocxle, vardis msgavsad, aTdRiania,
nuras ifiqri, es sawuTro vis ras dahpirda?!
daimaxsovre
magaliTad:
`ori dRis TavSesanaxi Tu gaqvs erTi puri,
yelmotexil doqSi wyali civi, saamuri,
ratom unda emsaxuro sxva kacs, Senze mcires?
an TviTon Sen raRad ginda sxvisi samsaxuri?~
(omar xaiami)
`yovelTaTvis Jami ars da Jami Cans yovlisa saqmisa cisa qveSe; Jami
ars Sobisai da Jami sikvdilisai. Jami ars danergvisa da Jami mofxu-
rad1 danergulisa mis. Jami ars moklvisai da Jami gankurnebisai. Jami
darRvevis da Jami aSenebisai. Jami tirilisai da Jami sicilisai. Jami
aris dadebad qvai da Jami ars Sekrebad qvisa, Jami ars Ziebisai da
Jami warwymedisai da Jami ars marxvisai da Jami gangdebisi2 ... Jami ars
dumilisai da Jami sityvisai. Jami ars siyvarulisai da Jami siZul-
vilisai da Jami mSvidobisai~.
eklesiaste 3.1-8
VJYFRDTSB VTHDT
ÑÈÊÂ ÄÈË ÈÑ ÔÈË ÎÑ ÎÔ ÈÀ
safiqrali
õåëìùèôèñ øâèëñ ñàáíåëîøè çðäèäíåí. äàâàæêàöäà äà üâåþíèñà àðà èöîäà ðà. åðû
äéåñ ìîñàìñàõóðåì ñàóçìå øåóòàíà äà âàæìà ðîì ÿàìà ãààûàâà, ýâàëè ãàèñðîëà, ôàíúà
ðàøè ìèíàñ ìîõâäà, ãàòþäà äà îûàõøè ìçèñ øóüè øåâèäà. ãàäèõåäà õåëìùèôèñ øâèëìà äà
ãàóêâèðäà: åñ ðà âíàõåî – üâåþàíà àð åíàõà. äàóýàõà ìîñàìñàõóðåñ: áèÿî, åñ ðà äàâèíàõåî?
ýàëèàí øååøèíäà áèÿñ, ìàãðàì ðàéà üíàñ, ìîàõñåíà: ìàìèûüâåíèñ ñàõåëìùèôîàî. ðàñ àìáîá,
áèÿî, ñùîðåä ìèàíáå, åñ ðà àíáàâèàî? áèÿìà óûõðà, åã üâåþàíàà, åã õàëõèàî. å úîõèû ðî
äàäèñ, åã âèí àðèñî? åã áåáåðè êàöè àðèñî, åã ÷âåíñàâèû þìàùâèëè þîôèëà äà åãðå äà
áåðåáóëàî. àõëà ðà óíäà èþîñî? àõëà åã ìîêâäåáàî. ñèêâäèëè ðà àðèñî? ñèêâäèëè
èñ àðè, ìîêâäåáà, ìåðå ãàûõðèàí ìèùàñ äà ÷àñäåáåí, äààþðèàí ìèùàñ äà åòþâèàí, ìèùà õàð
äà ìèùàû èüåöèî; ñóëè éìåðûûàí ùàâà, – õîðöè ìèùàøè äàëïåáà, ìèùàû èüöåâàî. åñåàî.
õåëìùèôèñ øâèëìà ðîì äààñðóëåáèíà èì áèÿñà, äàñùåðà ùèãíè äà ãàóãçàâíà ìàìàñ: `ìàìàâ,
åñ ðà àìáàâèà, ÷åìè àñå ñàáíåëîøè ãàçäàî. ãûõîâ, åðûè êàðãè öõåíè äà åðûè êàðãè ñàõåë
ìùèôî òàíèñàìîöè ìèáîýî, ìèíäà ãàâèäå üâåþíèåðàäà, âíàõî ðàìåî~. õåìùèôåñ ìèóâèäà ûó
àðà øâèëèñàãàí ùèãíè, ãàìîèþâàíåñ ðîìåëèö ðîì èñåûè öõåíèà – ìàñêâëàâåáñ åûàìàøåáà,
øåóêàçìåñ, ñàõåëìùèôî òàíèñàìîñè ÷ààöâåñ, ìîðûåñ äà ãàèñòóìðåñ. ðàìäåíèìå àûàñè öõå
íîñàíè ìîúèðèûå ãààþîëåñ øåñàüöåâàû. ðîöà ãàñöäà õåëìùèôèñ øâèëè ðàìäåíèìå äéèñ
ñàâàëçå ûàâèñ ñàõåëìùèôîñ, ìàøèí óáðýàíà ûàâèñ úàðñ: äàáðóíäèû, øèí ùàäèûî, ìàìà÷åìñ
ìîàõñåíåû, – ìå íóéà ìåëèñ, ìå âåéàð ìîâàë, ìøâèäîáèûàî; ìå èñåûñ àëàãàñ óíäà ùàâèäå,
ðîì àð ìîâêâäåî. ìðàâàëè åöàäíåí, ìàãðàì àðàâèí àð ãàèþîëà. äàáðóíäà úàðè. óûõðåñ
õåëìùèôåñ: ûüâåíìà øâèëìà àñå ìîãàõñåíàûî, áåâðè âåöàäåíèû, ìàãðàì àðàâèí ãàèþîëàî.
ìàøèíâå áðýàíà õåëìùèôåì – ñàõåëìùèôîñ øàâè ãàäààêàðèûî. ãàäààêðåñ øàâè äà øåèüíà äè
äè ãëîâà, òèðèëè äà âàåáà.
ùàâèäà èñ þìàùâèëè, èàðà ìðàâàëè, íàõà åðûè äèäè àëâèñ õå, èñåûè, ðîì öàñ ùâåðè
ìèóáúåíèà. çåä åðûè ìòðåäè çèñ. õèñ ùèí äèäè õàðîà àìîûõðèëè. äàóýàõà ìòðåäìà: ñàä
ìèõâàë, þìàùâèëîî? ìå èü ìèâàë, ñàöà ñèêâäèëè àð èþîñî. ìòðåäìà ãàäìîñýàõà: àì õàðîñ
õîì õåäàâ, àü èþàâè ÷åìûàíà, ùåëèùàäøè åðûè ôðûà ãàìâàðäåáà; ñàíàì åñ õàðî àð àèâñåáà
÷åìè ôðûåáèû, øåíö èöîöõëåá äà ìåöî, ìåðå ìåö ìîâêâäåáè äà øåíöàî. àðàî – äàóýàõà
õåëìùèôèñ øâèëìà – ìå àñåûñ àëàãàñ ìèíäà ìèâèäå, ðîì ñóë ñèêâäèëè àð èþîñî. ùàâè
äà. èàðà ìðàâàëè, íàõà èìàçå êèäåâ óôðî ìàéàëè àëâèñ õå äà ìèñ üâåø õàðî, èüàö åðûè
ìòðåäè çèñ. äàóýàõà ìòðåäìà: þìàùâèëî, ñàä ìèõâàëî? – ìèâàë, ñàöà ñèêâäèëè àð àðèñî.
äàóýàõà ìòðåäìà: õîì õåäàâ õàðîñà, – ùåëèùàäøè åðûè öðåìëè ÷àìàìâàðäåáà, ñàíàì åñ
õàðî àð àèìñåáà ÷åìèñ öðåìëèûà, ìàíàì øåíö èöîöõëåá äà ìåöà, ìåìðå ìåö ìîâêâäåáè äà
øåíöàî. î¸, àð ìèíäàî, óûõðà þìàùâèëìà, ìå èñåû àëàãàñ ìèíäà ìèâèäå, ðîì ñóë àð ìîâ
êâäåî. ùàâèäà, èàðà, èìäåíè èàðà, ðîì ìèâèäà åðûñ õèñ ýèðøè. íàõà, åðûè ìøâåíèåðè üàëè
ãàìîâèäà. äàóýàõà äåäàñ: äåäàâ, øåíè ÿèðèìå, àü ãàìîäè, ðà äàãàíàõâî, – åðûè ìøâåíèåðè
þìàùâèëè êàöè ìîäèñ, äàóýàõå – øååõâåùà äåäàñ, – äà ¸êèûõå, ðàñ èòþâèñ, àí ñàä ìèäèñî.
äàóýàõà üàëèñ äåäàì äà ¸êèûõà: – þìàùâèëî, ñàä ìèäèõàðî? þìàùâèëìà óûõðà: àñåûñ àëà
ãàñ ìèâäèâàð, ðîì àð ìîâêâäåî. øååõâåùà üàëè äåäàñà: äåäàâ, àüöèå àíãåëîçàûî. äàìåõ
ñåí, øâèëî, – äåäàì óûõðà, – ìàãàñ ûàâèñ ìèùà-ùþàëè ìîàêèûõàìñî. óûõðåñ þìàùâèëñ: àáà,
ûó ãèíäà ðîì àð ìîâêâäå, àü èþàâèî, ÷âåíûàíàî. àíãåëîçàû ãàüöåâûî, ûàâèñ äéåøè àð
ìîêâäåáè, àðö äàáåðäåáèî, ûó øåíñ ìèùà-ùþàëñ àð ìîèãîíåáî. õåëìùèôèñ øâèëìà óûõðà:
ûó ÷åìè ìèùà-ùþàëè ìäîìîäà àü àð ùàìîâèäîäèî.
äàð÷à èü õåëìùèôèñ øâèëè äà ãàõäà óêâäàâ-óáåðåáåëè. àêè åðû äéåñ õåëìùèôèñ
øâèëñ ôèüðè àð ìîóâèäà äà àð ûüâà: åðûè ùàâàë, ÷åìñ ñàõåëìùèôîñ âíàõàâ äà èñåâ ìî
âàëî. óûõðà äåäàì üàëñ: õîì ãèûõàðè, ìàãàñ ûàâèñè ìèùà-ùþàëè ìîèêèûõàìñî. þìàùâèëìà
àð äàèøàëà. ìàøèí üàëèñ äåäàì ñàìè âàøëè ìèñöà äà óûõðà: ûó àìàñ èñåâ ìîèòàí, èñåâ åã
èüíåáèî, ûó àðà äà – ìîêâäåáèî. àðàâèñ ìèâöåìî, óûõðà âàæìà. ùàèéî èñ ñàìè âàøëè äà
ùàâèäà. èàðà, íàõà èñ àäãèëè, ñàöà ìòðåäè èúäà: õàðî àìñèëèþî öðåìëèû äà ìòðåäè
øèã äàìõð÷âàëèþî, øåàãèíà þìàùâèëìà – øåí äàìõð÷âàëõàð äà ìå öîöõàëè âàðî. ùàâèäà,
èàðà, èñ àäãèëè íàõà, ñàöà ìåîðå ìòðåäè èúäà: èñ õàðîö àìñèëèþî ôûèû äà èñ ìòðåäè
ìîìêâäàðèþî. þìàùâèëìà èìàñàö øåàãèíà – øåí ìîìêâäàðõàð äà ìå öîöõàëè âàðî. ùàâèäà,
èàðà: øåíìà ìòåðìà íó ðà êàðãè ãàèãîñ, èìàí âåéàðà ãàèãî ðà! èìèñè ìàìèñ ñàõåëìùèôî
ñàäéà àðèñ! ñóë ìûàû äà êëäåû üöåóëà, íàäèðèéà àðèñ. ðîì âåéàðà ãàèãî ðà, àäãà
äà óêàíâå äàáðóíäà. ùàìîâèäà, èàðà ìðàâàëè, ãàìîóäãà ãçàøè åðûè ùþåóëè åøìàêè äà
àóòþäà: øåí ðîì ñàìè âàøëè ãàüñ, åðûè ìîìåöèî. àéàð ìîåøâà. óìàãðäà âàæè, ìàãðàì âåðà
ãààùþî-ðà äà ãàäàóãäî åðûè âàøëè. ìàøèíàûâå øåáåðäà õåëìùèôèñ øâèëè äà ìèñè öõåíè.
ãàäìîóäãà ãçàøè êèäåâ åñ åøìàêè äà àóòþäà: øåí ðîì îðè âàøëè ãàüâñ, åðûè ìîìåöèî.
ìåòàä ìîàáåçðà ûàâè. àèéî õåëìùèôèñ øâèëìà äà ãàäàóãäî ìåîðå âàøëè. ìàøèíâå èñå
äàáåðäà õåëìùèôèñ øâèëè äà ìèñè öõåíèö, ðîì ûâèûîí öõåíçå âåéàð äãåáà äà öõåíèö
ôåõåáñ ýëèâñ ìèàûðåâñ. ìèàõëîâäà èì àäãèëñ, ñàäàö èñ óêâäàâè üàëè èþî. ãàìîâèäà
üàëè, äàèíàõà åñ ìèìàâàëè êàöè äà äåäàñ äàóýàõà: äåäàâ, øåíè ÿèðèìå, åðûè ãàìîäè, øå
õåäå, àãåð êàöè äà öõåíè ìîäèàí; ìåòèñ ñèáåðèû ôåõçå âåð äãåáèàíî. äåäàì óûõðà: àêè
ãèûõàðè, øâèëî, ìàãàñ ûàâèñè ìèùà-ùþàëè ìîàêèûõàìñî. äàóýàõà äåäàì õåëìùèôèñ øâèëñ:
ìå ðîì âàøëåáè ìîãåöè, àéàð ãàüâñî? åðûè êèäåâà ìàüâñî, óïàñóõà êàöìà. ìàìåöèî, óûõ
ðà äåäàì. ãàìîàðûâà äà ãàñÿðà èñ âàøëè, – íàõåâàðè èüèû ãàäààãäî äà íàõåâàðè àüåû.
ìàøèíàûâå öõåíè èüèû ìîêâäà äà êàöè àüåûà.
ÿèðè èüà, ëõèíè àüà,
üàòî èüà, ôüâèëè àüà.
daimaxsovre
ìå, ãèëãàìåøè: íèíñóíèñ øâèëè, óðóüèñ ìåôå äà ãìèðûà-ãìèðè, ÷åìè ìàéàëè õìèûà äà
òàíèû ìîâàðéâåâ ìèùàñ äà ûâàëùèí ìèäãàñ åâôðàòèñ ùþàëè, üàëóðàä óõâè äà èäóìàëè.
÷åìñ ëàìàç üàëàüñ óðóüè åðüâà. ìå øåìîâàâëå ìàñ ãàëàâàíè äà àâóøåíå äèäè òàýðåáè àíóñ
äà èøûàðñ. ìå êàöè âèþàâ, ìàãðàì þîâåëûâèñ ìøóðäà éìåðûåáèñ, àí, óôðî ñùîðàä, ñèöîöõ
ëå ìñóðäà äàóñðóëåáëàä. ìå ìñóðäà, ìàãðàì àð ñóðäàû éìåðûåáñ äà ÷åìè ìýëàâðè
ñóíûüâèñ íàñàõè àì õìåë ôèðôèòàñ øåìîð÷à ìõîëîä. àì õìåë ôèðôèòàñ, ðîìåëèö àõëà
÷åìè õåëèâèû ãèÿèðàâñ õåëøè. ìå äàâàìàðöõå øëåãè õóìáàáà. ìå äà åíüèäóì øëåãè õóìáà
âèãåìåû þâåëàì, ðàö êè âèãåìåû, êàðãèö äà öóäèö. ûóðìå ùèíàûàö ñöîäàâäà õàëõè äà
ûóðìå øóðè àõð÷îáäàû éìåðûåáñ äà äàûüâåñ åðûõåë äà ñàìóäàìîä ìîåñïîû êàöèñ
ûàâõåäè ûåñëè. éìåðûåáìà, ðîãîðö ñ÷âåâèàû éìåðûåáñ, àð äààøîðåñ ñèòþâà äà ñàüìå,
ìàãðàì ãàìîð÷àû, ðîì íàçè åñ úåð üàëè èþî äà ìåðå éìåðûè. ìàí ãààôðûõèëà óûíàôèøûè
ìè. èñèö ìàøèíåâ ãàèüöà òþåøè. òþèäàí ìîçèäà íåäëè êåäàðè äà àèøåíà ìöóðàâè ñàõëè. äà
ðàñàö ìèñùâäà, ñàõëøè øåçèäà, ðîì ùàðéâíèñ øåìäåã àì üâåþàíàçå ñèöîöõëåñ èñåâ ãàåäãà
ôåñâè. àñå ãàäàð÷à óûíàôèøûèìè äà ãàîöåáóë éìåðûåáèñ íåáèû ãàõäà éìåðûåáèñ òîëè
äà éèðñè. ñàìàãèåðîä óêâàëîä ãàüðà õàëõèñ íàôèüðè äà íàõåëàâè. ìå ñóë àð ìèíäà,
ðîì êèäåâ ãà÷íäåñ àìãâàðè àçðè éìåðûåáèñ òâèíøè äà àðö èñ ìèíäà, ðîì íàçìà åàì ÷åìèû
øåöâàëîñ óûíàôèøûèìè. ûóêè óðóüè óíäà äàèíãðåñ, ìåö äàâèíãðåâè óðóüûàí åðûàä. ìå
ìèð÷åâíèà, ãóëçå ìåþàðîñ äà àðà ôåõüâåø óðóüèñ üâåáè. ìå àõëà ìçåçå âçèâàð äà âóöüåð
ìçåçå ãàôåíèë ûèõèñ ôèðôèòåáñ. ìå ìàû ãàâàíäå äà ÷àâàáàðå ÷åìè ôèüðåáè äà îöíåáåáè.
àäàìèàíçå ãàìýëåà ûèõà äà èüíåá âèíìåì èïîâîñ èãè äà ùàèêèûõîñ ÷åìè öõîâðåáà, øåýðùó
íåáóëè ñèêâäèëèñ øèøèû.
àäàìèàíçå ãàìýëåà ûèõà!
øåí àì ôèðôèòàñ, âèû óöõî ôðèíâåëñ –
þâåëàôðèñ ìöîäíåñ äà ãóëûàìõèëâåëñ,
êàëûàøè èñâàì äà ÷óìàä çèõàð.
çèõàð äà ôèüðîá äà ýàëàñ èêðåá
äà êâèðàñ ìèñäåâñ àõàëè êâèðà...
äà ûóðìå øåíàä ìè÷íåóë ôèüðåáñ
ôåõè àóäãàìû åâôðàòèñ ïèðàñ.
ûóìöà àðàâèñ àðà àüâñ íåáà,
èöüèðîñ óöõî ôàðäåáèñ èüèû:
àùîí-äàùîíîñ âèéàöèñ âíåáà,
ôàíüðèû àñùîðîñ âèéàöèñ ôèüðè.
èçðäåáà ñèöõå äà ÷ðäèëèñ ôàñè,
ìàãðàì öîòàà ÷ðäèëèñ ìàðàãè
äà, ûèõèñ äèäè ûîúèíèñ ìñãàâñàä,
õåëøè óÿèðàâñ ñèöõåñ üàëàüè.
äà èìåäèâèûè íàûåëñ äà êåûèëñ,
øóà üàëàüøè ñýèíàâñ ìäèíàðåñ.
äà àòèâòèâåáñ àðåêëèë êåäåëñ
äà ñýèíàâñ, àíäà ûàâñ èìýèíàðåáñ.
ìäèíàðå, ðîãîðö úèóòè êâàëè,
êâëàâ èíàð÷óíåáñ ïèðâàíäåë ñàõåñ.
äà ñåìàôîðè øåéåáèë ûâàëåáñ
àõåëñ äà õóÿàâñ, õóÿàâñ äà àõåëñ.
äà ãàìâëåëåáè ñàêóûàð ÷ðäèëåáñ
ãóëçå àôåíåí äàñèöõóë üó÷åáñ
äà üó÷à ÷ðäèëåáñ ìè¸þâåáà ôðûõèëàä
äà ãóëè ãàìûáàð äîëèâèû óöåìñ.
øåí êè ìçàäà õàð, ðîì óôðî äèäõàíñ
óöàäî øåíûâèñ ãà÷åíèë øàìõàûñ.
þâåëàôåðñ ôåðè åöâëåáà ûèûüîñ,
ìå, ãèëãàìåøè: íèíñóíèñ øâèëè, óðóüèñ ìåôå äà ãìèðûà ãìèðè, öîöõëåáøè àéàð âèûâëå
áè óêâå. äà ìàèíö âöäèëîá ÷åìè ñèêâäèëèû ãàâàõàíãðýëèâî ûüâåíè ñèöîöõëå. ìå áåâðúåð
ìèûõðåñ, áåâðúåð ìèð÷èåñ, ðîì øåìåöâàëà ñèêâäèëçå ôèüðè ëõèíèû äà üàëèû. áåâðúåð
àìèõñíåñ, ðîì þâåëàôåðè ìîãîíèëèà äà ùàðìàâàëè, ðîì åðûàäåðûè ÿêâèàíè ñàüìå àðèñ
ãàðûîáà äà ñèþâàðóëè. ûóìöà àðö ÷åìûâèñ àð èþî óöõî ëõèíè äà üàëè. ÷åìè õàíìîêëå
öõîâðåáèñ ãçàçå ìåö ìèãåìèà ëõèíèö äà üàëèö. ñùîðåä àìèòîì âóöüåðäè øèøèû ûèõèñ
óôåðóë äà óýðàâ áîðöâåáñ äà ìèçàíñ ìàèíö âåð ìèâàéùèå, ðàäãàí þîâåëûâèñ ìàðòî âèþà
âè. ûó ãåñìèñ ÷åìè, ûó ÷åìè ìýëàâðè ñóíûüâèñ íàñàõè ìàðûëàö øåìîð÷à àì õìåë ôèðôèòàñ,
àì õìåë ôèðôèòàñ, ðîìåëèö àõëà ÷åìè õåëèâèû ãèÿèðàâñ õåëøè. øåí ãààãðýåëå, ðàö ìå
ìèíäîäà äà ãààìðàâëå øåíèñûàíåáè.
ûó ìàðûëà ãåñìèñ äà ìàðûëà ãúåðà
øåíñ ÷àñàõâàìäå ãàðäàöâëèë êàöèñ,
äà ûóêè øåíè ôóýå äà ÿåðè
ãàðûìåâñ ñèöîöõëèñ óäèäåñ íàùèëñ,
øåíè ñàéàìî äà øåíè äèëà
ðàñ ìîõìàðäåáà, èñèö ûó èöè:
îðèâå õåëè äà þâåëà êáèëè
ìàãðàä ÷àñÿèäå øàìõàûèñ ñèöèëñ.
ìàãðàä ÷àñÿèäå üàëàüèñ êåäëåáñ
äà èìåäèâèû íàûåë ìäèíàðåñ,
ðîìåëèö éìåðûûàí êàìàûèñ øåìäåã
øåí äàñàíàõàä ûàâñ èìýèíàðåáñ.
àðö ìîùþàëåáà äà àðö ñàøâåëè
àð éèðñåáèà öèäàí àðàâèñ.
äà ðàñàö ôèüðîá, þâåëàñ à÷âåíå,
àí âèñûàí ðà ãàüâñ äàñàìàëàâè,
ñè÷óìå çîãúåð ñèñóñòåñ óäðèñ
äà øåíö ãàõñåíè øåíè ôèüðåáè,
ðîì ïàòèîñíàä, äèäõàíñ äà ìþóäðîä
èöõîâðî, ðîöà àéàð èüíåáè.
safiqrali
daimaxsovre
`aq ganisvenebs rafaeli, romlis sicocxleSic arsTa uzenaess eSinoda –ar mZlio-
so, xolo misi sikvdilis Semdeg eSinoda – mec ar movkvdeo.~
rafaelis epitafia.
milan kundera
ukvdaveba
xalxuri
ÁÈÍÄÈÑÔÅÐÈÀ ÑÎÔÅËÈ
áèíäèñôåðèà ñîôåëè,
óôðî äà óôðî áèíääåáà,
ðà àðèû ÷âåíè ñèöîöõëå,
÷èòèâèû ãàãâèôðèíäåáà.
ùàìîãåùåâà ñèáåðå,
ìãåëèâèû ùàìîãâàðäåáà,
ñèêâäèëè ãçàøè ãèþåëåáñ,
ûâàëåáè ãààâäàðäåáà.
ìîãèãîíåáåí øâèëåáè,
ìçåñ øåõåäàâåí ìàéëèûà:
ñîôåëøè øåìîàéàìäà,
áèíäìà ýàéëèâèû äàôëèûà.
íåòà ñèöîöõëèñ ìàìãîíè
éìåðûè ûó úîúîõåûèà?
áåâðè ñèìùàðå ìèíàõàâñ,
áåâðèö ñõâà ãàäàìõåäèà.
ÙÓÛÈÑÎÔÅËÈ
ùóûèñîôåëè ðà àðè?
àãîðåáóëè üâà àðè,
ðà ùàìñ êè äàâèáàäåáèû,
èüâå ñàôëàâè ìçà àðè.
ñàöà ñîôåëøè ìèõâèäå,
ñóþâåëãàí îðè ãçà àðè,
øóàøè àðè õìåëåûè,
ãàðøåìî äèäè çéâà àðè.
þâåëà àäàìèñ øâèëè âàðû,
ûàûàðèö ÷âåíè ýìà àðè,
÷âåíñà äà ñîìåõåá øóà
ãàíþîôèëåáà ðà àðè?
ûó üàëè ãåòþâèñ äîáàñà,
èñ óêåûåñè äà àðè,
àãðåûè ãüîíäåñ ãóíåáà,
âèû ìîùìåíäèëè öà àðè.
ûó àð èùàìåá àìàñà,
ìóöëèû íàøîáè ðà àðè?
ØÅ ÑÀÒÈÀËÎ ÑÈÊÂÄÈËÎ
øå ñàòèàëî ñèêâäèëî,
ðîäèñ ìîãåöè ïèðîáà?
114 ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ
sikvdilis filosofia
öõåí-ôðåíèû ÷àìîìèðáèíå,
ñóë äàìèêàðãå çðäèëîáà.
øåíçå âåðö üðûàìè ãàâþèäå,
âåðö äèäè êàöèñ øâèëîáà.
safiqrali
daimaxsovre
safiqrali
daviT werediani
ÍÓ ÒÈÐÈ, ÛÓ ÌÀÐÛËÀ ÃÈÞÂÀÐÂÀÐ
netari avgustines mixedviT
VJYFRDTSB VTW[HT
ÚÂÀÐ ÅÄ ÈÍ È ÔÈÜÐ ÅÁ È
safiqrali
Ñåðãåé Åñåíèí
nikoloz baraTaSvili
ÔÈÜÐÍÈ ÌÒÊÂÐÈÑ ÏÈÐÇÅÄ
ùàðâåä ùþàëèñ ïèðñ ñåâäèàíè ôèüðû ãàñàðûâåëàä,
àü âåýèåáäè íàöíîáñ àäãèëñ ãàíñàñâåíåáëàä;
àü ëáèëñ ìäåëîçåä ñàíóãåøîä âèíàìå öðåìëèû,
àüàö þîâåëè àðåìàðå èþî ìîùþåíèû;
íåëàä ìîéåëàâñ ìîäóäóíå ìòêâàðè àíêàðà
äà ìèñ çâèðûåáøè êðûèñ ëàæâàðäè öèñà êàìàðà.
èäàþâ-äàþðäíîáèû þóðñ óãäåá ìå ìèññà ÷õðèàëñà
äà ûâàëíè ðáèàí øîðàä, øîðàä, öèñ äàñàâàëñà!
âèí èöèñ, ìòêâàðî, ðàñ áóòáóòåá, âèñûâèñ ðàñ èòþâè?
ìðàâàë äðîåáèñ ìîùàìå õàð, ìàãðàì õàð óòþâè!..
àð âèöè, àì äðîñ ÷åìñ ùèíàøå ÷âåíè öõîâðåáà
ðàä èþî ôóÿè äà ìõîëîäà àìàîåáà?
ÌÅÐÀÍÈ
ìèðáèñ, ìèìàôðåíñ óãçî-óêâëîä ÷åìè ìåðàíè,
óêàí ìîì÷õàâèñ ûâàëáåäèûè øàâè þîðàíè!
ãàñùè, ìåðàíî, øåíñ ÿåíåáàñ àð àüâñ ñàìýéâàðè,
äà íèàâñ ìèåö ôèüðè ÷åìè, øàâàä ìéåëâàðè!
ãàêâåûå üàðè, ãààïå ùþàëè, ãàðäàèàðå êëäåíè äà éðåíè,
ãàñùè, ãàêóðöõëå äà øåìèìîêëå ìîóûìåíåëñà
ñàâàëíè äéåíè!
íó øååôàðâè, ÷åìî ìôðèíàâî, íóöà ñèöõåñà, íóöà àâäàðñà,
íó øåìèáðàëåá äàüàíöóëîáèû ûàâãàíùèðóëñà
øåíñà ìõåäàðñà!
ðàà, ìîâøîðäå ÷åìñà ìàìóëñà, ìîâàêëäå ñùîðûà
äà ìåãîáàðñà;
íóéà âèõèëàâ ÷åìûà ìøîáåëûà äà ÷åìñà ñàòðôîñ,
òêáèëìîóáàðñà, –
ñàä äàìèéàìäåñ, èü ãàìèûåíäåñ, èü èþîñ ÷åìè ìèùà ñàìøîáëî;
ìõîëîä âàðñêâëàâûà, ûàíàìàâàëûà, âàìöíî ãóëèñà
ìå ñàèäóìëî!
êâíåñà ãóëèñà, òðôîáèñ íàøûè, ìèâöå çéâèñ éåëâàñ,
äà øåíñ ìøâåíèåðñ, àéòàöåáóëñ, ãèæóðñà ëòîëâàñ!
ãàñùè, ìåðàíî, øåíñ ÿåíåáàñ àð àüâñ ñàìýéâàðè,
äà íèàâñ ìèåö ôèüðè ÷åìè, øàâàä ìéåëâàðè!
daimaxsovre
galaktion tabiZe
ÌÛÀÙÌÈÍÄÈÑ ÌÛÂÀÐÅ
úåð àðàñäðîñ àð øîáèëà ìûâàðå àñå ùþíàðè!
ìäóìàðåáèû øåìîñèëè øåéàìåáèñ üíàðè
üðîëâèû èùâåâñ öèñôåð ëàíäåáñ äà õååáøè àüñîâñ...
àñå ÷óìè, àñå íàçè úåð öà ìå àð ìàõñîâñ!
ìûâàðå ûèûüîñ çàìáàõèà øóüûà ìêðûàëè ìýèâèû,
äà ìèñ øóüøè ãàõâåóëè ìñóáóü ñèçìàðèâèû
ìîñ÷àíñ ìòêâàðè äà ìåòåõè ûåûðàä ìîåëâàðå...
î¸! àðàñäðîñ àð øîáèëà àñå íàçè ìûâàðå!
àü, ÷åìñ àõëî, ìîõóöèñ ëàíäñ ñýèíàâñ ìåôóð ýèëèû,
àü, ìùóõàðå ñàñàôëàîñ, âàðäèû äà ãâèðèëèû,
åôèíåáà âàðñêâëàâåáèñ êðûîìà ìõèàðóëè...
áàðàûàøâèëñ àü óþâàðäà îáëàä ñèàðóëè...
äà ìåö ìîâêâäå ñèìéåðåáøè òáèñ ñåâäèàí ãåäàä,
îéîíä âûüâà, ûó éàìåì ñóëøè ðîãîð ÷àèõåäà,
ûó ñèçìàðìà âèû øåèñõà öèäàí öàìäå ôðûåáè,
äà ãàøàëà îöíåáàûà ëóðúè èàëüíåáè;
ûó ñèêâäèëèñ ñèàõëîâå ðîãîð àñõâàôåðåáñ
ìîìàêâäàâè ãåäèñ ¸àíãûà âàðäåáñ äà ÷àí÷üåðåáñ,
ûó ðîãîð âãðýíîá,
ðîì ñóëèñûâèñ, àì çéâàì ðîì àéçàðäà,
ñèêâäèëèñ ãçà àððà àðèñ, âàðäèñôåð ãçèñ ãàðäà;
ðîì àì ãçàçå çéàïàðèà ìãîñàíû ñèûàìàìå,
ðîì àðàñäðîñ àð þîôèëà àñå ÷óìè éàìå,
ðîì, à÷ðäèëíî, ìå ûüâåíñ àõëî ñèêâäèëñ âåãåáåáè,
ðîì ìåôå âàð äà ìãîñàíè äà ñèìéåðèû âêâäåáè,
ðîì ùà¨þâåáà ñàóêóíåñ ûüâåíûàí ÷åìè üíàðè...
úåð àðàñäðîñ àð øîáèëà ìûâàðå àñå ùþíàðè!
Ì. Þ. Ëåðìîíòîâ
xalxuri
ÌÓÌËÈ ÌÓÕÀÑÀÎ
ìóìëè ìóõàñàî
ãàðñ åõâåîäàî,
ìóìëè üðåáîäàî,
ìóìëè ùþäåáîäàî,
õå àð õìåáîäàî.
ìóìëè ìóõàñàî,
ãàðñ åõâåîäàî,
ìóõà äàìýèìäàî,
ùþàëøè ÷àâàðäàî!
ùþàëè øåãóáäàî,
íàïèðñ ãàäâèäàî.
ìóìëè øåùóõäàî,
ìàëå äàèõð÷âàî,
ìóìëè äàèõð÷âàî,
ìóõà ãàäàð÷àî.
daimaxsovre
rati amaRlobeli
ÑÅÊÂÅÍÖÈÀ
àíè áàíè äà ãàíè äà úàíè äà ýàíè ùàíè äà
ìàðûëà àð âèöè ðà ìèíäà, ìèíäà ãàìîñâëà ùàìèäàí,
éìåðûî, äàìèíäå, àìèí, äà âååáåðûåëà öà ìèíäà.
àíè áàíè äà ãàíè äà. âèùðî áèëèêèñ ìàãèåð
ìèíäà àìîâýâðå êàíèäàí, àûè àûàñè ãçà ìèíäà.
ñèöîöõëå ìèíäà ûàâèäàí. ãçà ìèíäà ìíàûîáåáèäàí,
ñèêâäèëè ìèíäà? – àð ìèíäà. øåíñêåí ìàâàëè ãçà ìèíäà,
àðà, ðîãîðìå ãàâóýëåá, ìçèñ ìóöåëéåáèñ õìà ìèíäà.
àðà, ðîãîðìå àâèòàí, ñàíè äà ÿàíè õàíè äà
ìõðèû ãîëãîûàçå àâèòàí âåðýèñ øóáëèäàí, õàðèäàí
äéååáñ, ðîìåëèö ñâå-áåäìà èñåâ ìíàûîáûà ãçà ìèíäà,
ãàìè-ùâèì-àâäàð-àìèíäà. þîâåë ìíàûîáøè àíûåáóë
àíè áàíè äà ãàíè äà ñàèäóìëîøè ùâà ìèíäà.
áåäèñ öàìåòè ãàíåäè þâåëà âàðñêâëàâøè ùâà ìèíäà,
âåð ãàâèñèãðýåãàíå äà þâåëà âàðñêâëàâøè ñâëà ìèíäà,
ìèñè óéðìåñè üàíèäàí þâåëà âàðñêâëàâèñ öâëà ìèíäà,
âþâèðèâàð: àíè áàíè äà ìèíäà ãàìîñâëà ùàìèäàí,
ãàíè äà äàíè çàíè äà âååáåðûåëà öà ìèíäà,
ûàíäàûàí ûàíè êàíè äà àíè áàíè äà ãàíè äà,
ëàíè ìàíè äà ìàíè äà éìåðûî, àì øóáëèñ àìèíäè
ìå íàíè íàíè-íà ìèíäà. öõðà ìçèû àìèíûå, àìèí äà
âåôõâèñ òþàâèñà ãàýðîáà èñåâ à-ìèíäà, î-ìèíäà,
àì ãàòàíúóëè òàíèäàí ñàíàì öõîâðåáèñ ¸îåìäå
äà ùàñâëà èåðóñàëèìñ, ìèâàë àûàñè îìèäàí,
êàíàñ üîðùèëøè ñìà ìèíäà, åðûè ýëèåðè ó-ìèíäà,
ìåãçóðàä ìùþåìñè ýìà ìèíäà: ñàìîûõèñ âàøëè óìè, äà
ïàíè äà æàíè ðàíè äà ìåðå øåíñ ãâåðäèû ûó ãèíäà,
ôàíè äà éàíè þàíè äà àíè áàíè äà ãàíè äà,
øàíè ÷àíè äà üàíè äà éìåðûî, äàìèíäå äà ìèíäà.
åçî-êàðèäàí, þàíèäàí
ìóí ÷åìè áàéèñ íàþîôèñ
ìèòàíà üàíààíèäàí.
ìå öàçå öàíè âöàíè äà
daimaxsovre
vaxtang VI
VJYFRDTSB VTFST
ÏÀÒÀÐÀ ÀÄÀÌÈÀÍÈ –
ÌÎÍÎÁÈÑÀ ÄÀ
ÛÀÂÈÑÓÔËÅÁÈÑ ÀÐ÷ÅÂÀÍÈ
safiqrali
rusTveli
ilia WavWavaZe
ÊÀÖÈÀ-ÀÄÀÌÈÀÍÈ?!
`ìîþâàðåñ ïèðøè óýðàõå,
ìòåðñ – ïèðñ óêàíàî~.
ãîíèåðè àíäàçà
kargi ram iyo Tavad TaTqariZis saxl-kari. warmoidgineT Sua kaxeTis patara
sofelSi erTi triali, dacemuli adgili da im adgilis Suagulsa – orsarTu-
liani saxli qviTkirisa. ai, is sarTulebi ra ferisa iyo: qveS iyo marani, walmiT
daxuruli, da im marnis ukana kedelzed amoyvanili gaxldaT erTi patara oTaxi
moajiriTurT. moajirs ekra zed mercxlis budesaviT erTi mciredi ficruli,
romelic saqveSagebosa hTamaSobda. karga manZilzed kidev ficrulis saTornec
idga, imas aqedam xula, romelsac zed hqonda modgmuli calTvala sasiminde,
erTi ubadruki ram da mgloviare. baRCac iyo, RobiT gavlili. RobesTan, erTis
furclis xis siaxloves, moCanda Zveli Caluri, droTa brunvisagan ise gverdzed
wamoRebuli da wamoxrili, TiTqo griloSi wamowolas apirebso, magram bebersa-
viT nekresis qaris tkivilebs uecrad ise wamoxrili da daRrejili SeukavebiaTo.
ezo am cixe-darbazisa, sigrZezed Tu siganezed, karga farTod iyo gaziduli.
imas ertya garSemo Zveli tyruSuli Robe, romelic zogierTgan gadaqceuli iyo
da exlandels patrons arc ki mosvlia fiqrad, rom gaekeTebina. etyoba, rom qa-
rTvelia!..
Robe erTgan Tavdeboda uSvelebelis Wiis-karebiTa, romlis erTi naxevari,
– Tund ori weliwadia, – ise sacodavad daRrejiT gadmohkideboda erTs yunwsa,
ase ggonia – boZs dauWeria sacemladao da is ki iwevso, rom rogorme xelidam
dausxlteso. Wiis-karidam iwyeba kalo, diaR mozrdili. misi buCo erT mxriv
mTel kalos samxreTis napirzed gorasaviT gawolili iyo, ase rom imisi bolo zed
sabZelTan daawydeboda. sabZeli iyo sasacilo, ise sulelurad Cafiqrebuli da
gverd-aweuli marto frTa-motexili bati Tu minaxavs.
Cems patara biWobaSi bevri kargi naxula am buCozeda: aq xSirad uqeifniaT
grZnobis aRmtacis xrutuniT nebiers Rorebsa; Tavis fafukis dingiT bevrjer
uTxriaT es surneli buCo, ise gulmodginebiT, iseTis sinaziT, ase ggonia – marTla
da Rorebi iyvnen. mere imaTi oxunjoba! imaTi alersi! oh, es ki auwerelia. raRac
kmayofilebiT gatacebulTa, im Rorebs erTmaneTisaTvis bevrjer wauTavazebiaT
dingi. ra yvirili da Wyivili astydeboda xolme! egre Cveni glexkaci saalersod
wauTavazebs xolme qistsa axal moyvanil patarZalsa. viRacama sTqva: „qarTuli
siyvaruli lanZRvaao`, mec vityvi: qisti kidev saoxunjo alersia. administra-
ciaSi magas kidev sxva mniSvneloba aqvs: iq qisti Semamcnebeli sabuTia. eg Cveni
saqme ar aris.
Sig TiTon ezo ise uwminduri iyo, rogorc Zveli Cinovnikis guli. didi saqme
iyo, patronamdin ise migeRwiaT, rom an ar gasvriliyaviT, an kidev erTi ambris
surneleba Tan ar ageyoliaT. es garegani, – exla, batonebo, Sig saxlSi vewvioT
Tavads TaTqariZesa.
es ki unda mogaxsenoT, rom, Tu vewveviT, frTxilad unda viyvneT. iataki agurisa
aris. eg araferi. es aris Zneli, rom agurebi Siga-da-Sig amocvivnulan; imaTi
alagi amoTxril ormoebad darCenila. Tvalebis Zalian gafaciceba unda, Torem,
Tu fexi Sig Cavarda, vai Sens mters! an kiseri mostydeba kacsa, an TiTonve fexi.
Tumca, marTalia, saxlis patroni bevrs bodiSs moixdis, magram xom mogexsenebaT,
rom bodiSi Znelad Tu moarCens mogrexils kisersa, – da arc motexil fexisaTvis
aris uebari wamali. am xifaTs SeiZleba kaci gadurCes, Tu rom oTaxi naTeli iyos.
vai, rom arc es aris. Tumca ori, saTofezed karga modido, fanjara aqvs, magram
oTaxi mainc bnelia, imitom rom fiWvis CarCoebzed minis magierad metad gamWriax
gonebas gaqonili qaRaldi gaukravs. ai, amazed aris naTqvami: „xerxi sjobia Ronesa,
Tu kaci moigonebsa`. mogonebaSi qarTvel kacs pirveli evropieli meWorec ara
sjobia.
bevrjer minaxavs sxvaganac magisTana fanjris sasacilo samkauli. bevrjer
minaxavs is gaqonili fanjris qaRaldi nemsiT daCxvletilica: xan gulia gamo-
yvanili, xan jvaria, xan kidev dawerilia rame, Tund amisTana ram: „daTvi xezed
rogor gava, iav-naninao!..` es ki qalis saqme unda iyos. Tund marTladac ese iyos,
ra dasaZraxisia? moswyenia daviTnis kiTxva, gulzed raRaca sevda moswolia, – da
II
rom sxva ara iyos-ra. Torem ra uWirda luarsabsa? feri aklda, Tu xorci? ra, sxva
uxeiro kacsaviT, fiqri da zrunva Zils daufrTxobda, madas waarTmevda? feri
kargi hqonda, xorci ukeTesi, sma-Wama da Zili xom raRa. meti ra unda qarTvel
kacs, romelic beds da ubedobas balniT arCevs, da romlisaTvisac beds Tu xvedrs
dauniSnavs, rom Tavisi dReni qudiT unda buzs erekebodes.
mkiTxvelo, xom ar mogewyina? rasakvirvelia, mogewyina: aq ar aris arc siyvaru-
lis eSmakoba, arc kacis-kvla, arc uimedo qalis oxvra, arc wyalSi gadavardna,
erTis sityviT – rac aSvenebs gasarTvelad dawerils moTxrobasa – is aq araferi
ar aris. maS mogewyineba, amas raRa Tqma unda. magram es unda icode Sen, mkiTxvelo,
rom me amisa qvemore xelis momwereli mkiTxvelis gasarTvelad ar vwer am uxeiro
moTxrobasa. me minda am moTxrobam Caafiqros mkiTxveli da, Tu moiwyens, amis gamo
moiwyinos; imitom rom fiqri da mowyena gauyrelni da-Zmani arian. me minda, rom
mkiTxvelma imitom ki ar moiwyinos, rom gasarTveli ar ari, aramed imitom, rom
Camafiqrebelia. Tu amodena ixerxa da SesZlo am uxeiro werilma, me amis meti ara
minda-ra da arc mdomebia, Cemo mowyenilo mkiTxvelo! Tu ver ixerxa, ra vuyo?
amiT vinugeSeb, rom „cudad jdomas cudad Sroma sjobia~. am dalocvils andazas
ramdeni uxeiro kaci xeirianad gamohyavs da gamouyvania. mec imaTSi...
roca luarsabi im zemoT aRweril gancxromaSi brZandeboda, sikvdili iyo,
rom vismes moeSala amisi qeifi da nebieroba, ese igi taxtzed darbaislurad da
patiosnad gadagor-gadmogoreba. stumari ejavrebao, amaze ambobda ugunuri
xalxi, magram gana siZunwiT mosdioda es ambavi? aba Tqvengan ar mikvirs! siZunwe
da qarTveli orive erTad moTavsdeba? yinuli da cecxli erTi-erTmaneTs ar
daleven? Tu ejavreboda stumari, imitom ejavreboda, rom unda amdgariyo da
tanT Caecva. adgoma kidev araferi, es ese ar ezareboda luarsabsa: tanT Cacma
iyo amis sikvdili. mTels zafxuls ise gaatarebda, rom perangis da mis amxanagis
mets aras miikarebda tanzed, Tu Tavis nebazed miagdebdiT, Tu ara, meti ra Cara
iyo. zamTarSi kidev perangzed qurqs wamoisxamda, Tu vinme didi kaci ar ewveoda,
vsTqvaT Tunda dianbegi. maSin, ra dros ambavsac me vwer, dianbegi didi bobola iyo;
exlaa, rom, rac es oxeri swavla Semovida, dianbegs didkacad ar agdeben, Torem
uwin – uh! uh! ra didi vinme brZandeboda. aseTi didi, rom kinaRam aznauris stum-
robazed naTqvami andaza dianbegzed ar gadakeTda: kinaRam „dianbegis stumroba,
nu ggonia xumrobad` ar Seicvala. rom dianbegis stumroba xumroba ar aris – es
yovel glexkacma Zalian kargad icis dResac da adrev ki TavadiSvilmac icoda.
darejani ki ar iyo egre zanti, rogorc luarsabi, – amaSi ki RvTis winaSe, isini
erTmaneTs ara hgvandnen; gamovida, rom feri erTi hqondaT da zne ki ara. raki,
batono, kneina Tvals gaaWyetda, SavardeniviT gadmofrindeboda taxtidam, ga-
dikravda Sublsafensa, zed waikravda CiTmerdinsa, gadicvamda CiTis kabasa – xan-
disxan siCqarisagan ukuRmaca – SiSvela fexs Seimosavda CustiTa da – heri biWo
– daeSveboda Calurisaken, sadac mosamsaxureni sufevdnen, ese igi vainaCrobiT da
gulSi Caketil gaborotebiT suls ibrunebdnen. sakvirvelic iyo da sasaciloc
am Cvenis kneinis tyuil-ubralod faca-fuci. es amodena dedakaci, Cagodrebuli,
Casorslebuli, xSirad dilidam SuadRemdin fexzed idga da gorgalsaviT dago-
ravda. usaqmo ar iyo, rogorc sCans: iq mujluguns wahkravda sakeravzed mTvle-
mare wirplian gogosa, aq TavSi Cautyapunebda ZonZebSi gaxveul patara murian
biWsa, romelic mTqnarebiT da zarmacad swmendda saRamosaTvis jer kidev wuxan-
III
– gaxlavs.
– kitri?
– kitric gaxlavs.
luarsabs iama. taxti rom yofiliyo, erTi orjer mainc gadatrial-gadmotri-
aldeboda.
– maS saxli savse yofila, – sTqva batonma siamovnebiT.
– rodisa gxlebiaT nakluli, Seni Wirime, rom exla iyos?..
– egre, Cemo daTo! batonis ojaxis pativi da saxeli erTgulma ymam qveyanas unda
mosdos. baraqala! Tund nakluli iyos, unda sTqva, rom savseao. Sen gamocdili
kaci xar, – es yvelaferi ici.
– amodena kaci Sens xelSi var da rogor ar mecodineba, Seni Wirime!
– exla erTi es vikiTxoT, – sTqva patara xans ukan mzrunvelma mebatonem, – ur-
mebi gaistumre?
– gavistumre, Seni Wirime! exla Tund orRobeebs iqnebian gacilebulni.
– sad gaistumre?
– yanaSi, Seni Wirime!
– ramdenia?
– oTxi sabatono da aTi begrisa.
– ratom begrisa xuTmeti ar aris?
– xuTmeti Cven kacebSi Tavis gaCenaSi ar Sebmulan, Seni Wirime, da dRes saidam
iqneboda!
– xuTmeti unda yofiliyo, veJo! ratom ar aris? me ar vici, xuTmeti unda yo-
filiyo. rogor iqneba? batons samsaxuri unda, maS me batoni aRar vyofilvar!..
gagonila!.. fie! xuTmeti unda yofilyo. me vuCveneb imaT, rom me batoni var da
isini ymebi arian.
marTla-da luarsabsa Tavis dReSi aTis urmis meti ar Sehbmia da razed gawyra
egre uwyalod? daTosac ar esmoda – es wyroma ris niSani iyo. gaukvirda da batons
yureba dauwyo, xom ar gagiJdao. diaR, luarsabi ki iqneba, rom gagiJdes!.. da Tu
tyuil-ubralod gawyra, magisi sabuTebi sul gograSi hqonda. rogorc amisi Zvir-
fasi kneina, ise TiTonac Zaliana hCemobda mosamsaxureebis da ymis moxmarebasa.
– glexkacs egre unda moepyras batonio, – ityoda xolme brZeni Tavadi, – egre un-
dao, rom yovel cismara dRes eSinodes, Torem, Roris mkbenarsaviT, rom glexkaci
fexzed daiso, Tavzed agacocdebao. maS! SiSi Seiqms siyvarulsao.
oRondac, Cemo luarsab, oRondac!
is ki ar icoda am bednierma adamianma, rom umizezo da amgvar tyuil-ubralo
apilpilebazed glexebs sul sxva msjeloba da daskvna aqvT xolme. eh, Sen rac unda
sTqva, mkiTxvelo, da am col-qmars ki egona, rom Tu muceli maZRari aqvT, am-gvar
ymebis moxmarebis codnisagan aqvT.
amisTana sulelobas Cveni gulwrfeli Tavadi eZaxda biWebis „dawiokebasa`. dar-
wmunebuli iyo, rom es „dawiokeba` ise aucileblad saWiroa ojaxisaTvis, rogorc
sma-Wama kacisaTvisa. amitomac, rom Semovidoda oTaxSi, Tavis-Tavis kmayofilebiT
etyoda xolme colsa:
– Zlivs ar gavistumre urmebi (tyuilic uyvarda Cvens luarsabsa), Zlivs! dalax-
vros RmerTma glexkaci! veJo, minam Tavs ar daadgebi da kargad ar dasWyivleb, xels
ki ar gasZravs da. gagonila! me rom ar vyofiliyav, yana mindorSi dagvilpeboda.
– erekle mefe rom yofiliyo exla, is ki uTuod waarTmevda, did vaJkacs ambo-
ben.
– is, rasakvirvelia, waarTmevda, magram sad aris?
– codo ar aris, is exla miwaSi lpebodes da Seni mazli daviT ki cocxali
iyos!
– aba, uyure wuTis-soflis muxanaTobas! eg ra kidev, Tamar dedofali Sav miwaSi
unda iyos da Seni rZali elisabedi ki mzes uyurebdes!
– aba, wuTis-soflis angariSi eg aris da, – daatanda luarsabi da amoioxrebda,
mere ise, rom sanTeli win sdgomiyo, gaaqrobda.
diliT luarsabi da misi meuRle kneina darejani, raki moiclidnen im saucxovo
ojaxis movaleobisagan – romlis nimuSic zeviT movixsenie, miujdebodnen Cais da
erTi lazaTianad gaiberebodnen Tbilis wyliT, rogorc ambobs Cveni glexkaci.
patara xans ukan, oriod gonier baasis Semdeg, Tund imis msgavsisa – rogorc
zemoxsenebulia, sadilobac movidoda, erTi maSin miZRebodnen „Zveleburada,
Cveneburada`, – da luarsabi raRac daRlilis siamovnebiT wamoiZaxebda xolme
gulwrfelad: „gmadlob Sen, ufalo, raTa ganmaZRe me`. amas ityoda Tu ara da,
gamoisaxavda pirjvarsa, mswrafl sufridam iqav taxtzed gadagordeboda da,
sruliad kmayofili Tavisis cxovrebisa, daikravda mucelzed xelsa da ityoda
raRac trabaxobiTa: „me Tu uswavleli var, me vici... ra hqvian... me vici, SimSiliT
kuWi midneba, diaR, midneba! zedac emcneva Cem stomaqsa`. gamosacdelad erTs kidev
daikravda mucelzed xelsa, TiTqo sinjavso, kargad aris gatenili Tu ara, da ra
hnaxavda, rom kargad aris, rogorc cxeni daakraWunebda kbilebs metis siamovnebi-
sagan: „diaR,– kidev ityoda, – luarsabi uswavleli gaxlavT, imitomac mSieria`.
sadils Semdeg Zili, mere isev gaRviZeba, mere isev Cai, mere vaxSami, da bolos isev
is satrfialo Zili, – da esreT tkbilad da aumRvrevlad midioda am orTa umanko
sulTa uboroto cxovreba am wuTis-sofelSi, romelmac ise araferi ar icoda
amaTis vinaobisa, rogorc amaT ara icodnen-ra, Wama-smis garda, RvTisagan ganaCeni
am muxanaTis wuTis-soflisa.
IV
am yofaSi da Wkuis gonier varjiSobaSi gadioda dila. roca sadils ukan lazaTi-
anad gamoiZinebdnen col-qmarni, roca saRamozed niavi frTas gaSlida da baRCis
Robis grZlad gamowolili Crdili ezos moadgeboda, maSin kneina darejani erT
balan-gacvivnul xaliCas CrdilSi gaaSlevinebda da dabrZandeboda xolme Tavmom-
wone patarZaliviT Tavdaxuruli, warbeb-aWimuli da gamopranWuli. luarsabic,
Tavis ganuSorebel CibuxiT xelSi, Camovidoda – da qoSebiT SiSvel fexebzed,
xSirad wiTel perangis anabaras da ufro xSirad lurj kalmuxis darbaislurad
Catexil qudiT, bolTasa scemda griloSia.
saRamo xani – rogorc mogexsenebaT – Cvens soflebSi da nametnavad kaxeTSi
sadarbazo xania. rac es raRac wyeuli ganaTleba Semovida Cvens qveyanaSi, rasak-
virvelia, – metad Tu nakleb es saqeburi Cveni Zveli Cveulebac daCagra, ase rom
zogierTni ganaTlebiT gaCarxulni exla vizitoben, Torem uwin ki saRamo xani dids
pativSi iyo. amitomac saRamoobiT darejani egre gamoipranWeboda xolme da ase
ifiqreT – ukacravod ki ar viyo – sakurtumesac ki gaikeTebda. maSin, rodindel
– aba, Seni kvnesame, imaT fexi sad mouwvdebaT Tqvenamdin, elisabedic miTam
Tavadis-Svilis colia da Tqvenca?
– axla imasa hkiTxe zogi, imisTana didi-kaci aq aravin aris.
– ui, uwinamc dRe gauqreba! guSin mezoblianTas gaxldi, imaTi gogoc iq movida.
rac iman imaTzed ilaparaka, adamianisagan ar gagonila.
– ra, geTayvane, ra! – hkiTxa aCqarebiT da mouTmenlad darejanma.
– raRa ra? isa, rom sawyal gogos Tavisis TiTebiT mogrovilis fuliT erTi
CiTmerdini uyidnia, imas unaxavs da waurTmevia. exla Turme Tavzed ikravs. gogos
codviT aRara varT, qalbatonis mzema, ise gulanatirad hlaparakobda bedSavi. me
xom Tqvenis fexis naterfalic ara var, magram magas mec viTakilebdi, mama micx-
onda!
– ui! ui! daxe imas, im wyeuls! amas iqiT rogorRa ambobs, rom Tavadis-Svilis
coli varo. warTmeva araferi, eg, rasakvirvelia, qalbatonis nebaa: gogoc Cemia
da CiTmerdinic; magram gogos CiTmerdinis Tavzed Semokvra ki swored Tavlafis
dasxmaa. kum fexi gamohyo, mec naxir-naxiro. ai, mexi ki daeca. isic, amas iqiT, CvenSi
ereva, Tavadis-Svilis coli varo! sxva ara uTqvams-ra gogosa?
– sxva ara mouxsenebia-ra.
– nu damimalav, Cemo babale! xom ici me Seni mwyalobeli var, Tu uTqvams kidev
rame – miTxari.
– araferi ar uTqvams, mami-Cemis cxonebam, Torem, rom eTqva, rad dagimalavT.
– ra vici? iqneba geSinodes-meTqi.
– TqvenisTana mwyalobeli rom kacs sadme egulebodes, iq viRasi unda
eSinodes.
– mec eg unda meTqva, Cemo babale!
– marTalia, glexebi gaxlavarT, magram Cvenc gvesmis egeni. visi unda meSinodes,
Tqven aqa myevxarT!
– maS sxva ara uTqvams-ra?
– ara uTqvams-ra, agremc Cemzed miwa nu genaxoT.
– ityoda.
– is erTi dedis-erTa Svili ar damimiwdes, ara uTqvams-ra.
– marTla, Seni Svili rasa iqs? – hkiTxa mere darejanma, rom vera gaxda-ra.
– raRa rogor aris, Seni kvnesame, qalbatono! avad Seni mteri gvyvandes, avad
me isa myavs. ra ar vuyavi: balaxebSi ar vabane, ar Sevalocvine, Sanebi ar Sevabi,
magram veraferma ver uSvela, agremc ara eSvelos-ra Sens mtersa! TqvenTanac ki
momaswavles, viTamc Tqven uebari locva icodeT, – miSveleT rame, agremc magiers
RmerTi gadagixdiT.
– me marto Sakikis locva vici da dasunTqvilisa. gana Seni Svilis seni –
Sakikia?
– ho, Tqvenma mzem, Sakiki gaxlavT. lamis Tavi gauxeTqos.
– gogo, lamaziseulo! – daiyvira kneinam, – wadi, sawerkalami da qaRaldi, qe-
Cis qveS rom nabaraTevia, Camomitane. me dagiwer locvas, Cemo babalev, dawerili
qaRaldi im mxares daakar, romelica stkiva, egre iyos ori-sami dRe, Tu Sakikia
– gaaqarwylebs maSinve.
ver uyurebT, mkiTxvelo! kneina darejani me uswavleli megona da daxeT, raebi
scodnia? exla momagonda, rom imisi ganayofi rZali elisabedi, romelic organac
gulSi ambobso: netavi Sen, rom ZaRli xar! netavi mec ZaRli vyofiliyavi!
es saZageli suraTi saZagelis miwisa, sasacilod axamebda am didebul samxre-
Tis casa, mis erTnairad Rrmasa da ciagsa kamarasa, romelzedac sartyelsaviT
miigrixeboda erT gauwyvetel zolad mTebis laJvardi grexili.
dro gavida. darejanma gaaTava locvis wera da baraTi misca gogos, am sityvis
zed-datanebiT: rogorc giTxari, ise moiqeci-Tqo.
mere moubrunda elisabeds da Sesaqcevrad Camougdo laparaki. luarsabi isev
ocnebaSi iyo da abolebda Cibuxsa.
– puris mosavali rogori gaqvT wels? – hkiTxa darejanma.
– Tqvenma mzem, SarSandelzed cota. Tqvens mazls oc-da-aTis urmis imedi aqvs,
– daitrabaxa elisabedma.
– eg, batono, kai mosavalia. oc-da-aTi uremi xumroba ar aris; Cvenc mogviva
magdeni, magram Cven erTi orad meti naxnavi gvqonda Tqvenzeda, – ityuva Tavis
rigzed darejanmac.
– ras bZanebT, Cemo rZalo, Cvenzed meti Tqven rad geqnebodaT. Cven didi nax-
navebi gvqonda welsa.
– rad geqnebodaTo? Cven mkaTaTvis naxevarSi guTani gatanili gvqonda, Tqven
ki enkenisTveSiac ar gagetanaT.
– ara, Tqvenma mzem, Cven Tqvenzed adre gavitaneT. Cven didi naxnavebi gvqon-
da.
– ai, batono, Tund luarsabsa vkiTxoT. eg kacia, magas ufro ecodineba. luarsab!
– dauZaxa qmars kneinama.
– rao? – hkiTxa luarsabma da moiRrija colisaken kiseri.
– Seni rZali ambobs, rom Cven amaTzed naklebi naxnavebi gvqondao welsa.
– eh, ras ambob, Cemo rZalo! wels oTxi Tqvenodena naxnavebi mqonda, – miugo
luarsabma. am-gvarebSi luarsabma saSineli kvexna icoda. – ras bZanebT!.. Cemodena
mosavali kaxeTSi ors ar mouva, qarTlSiac bevrs ar mouva. ai, hnaxav, ramodena
frTa-moqceuls wamovayeneb kalozeda. aseTs wamovayeneb rom... rom... aba ra
giTxraT? Tund Tormet am saxlis odenasa, vai ara aqvs luarsabsa! fie! naxnavi
iyo, rom Cemi iyo. SarSan venaxisa ar iyos, Cemodena Rvino kaxeTSi ors ar mouva.
qarTlSi xom naxevris naxevaric ar mouvaT. maS! Tu es marTali ar iyos, saidam
vcxovrob egre mefurad? saidam? levansaviT urmebs xom qirazed ara vgzavni, Ta-
vadiSvilis sisxls xom ar Sevircxven! somexi xom ara var, rom qiraobiT vicxovro.
TavadiSvili var, kai ojaxis da gvaris Svili.
kidev raRaca unda eTqva, magram elisabedma aRar daacala:
– marTla, Cemo mazlo, levani qirazed urmebs atarebs?
– marTla, maS! is Sercxvenili, gvaris damamcirebeli isa!
– nikolozic atarebs Turme, – daumata darejanma.
– maS?! – upasuxa luarsabma.
– ui, lafi daesxaT Tavzed. kargi gvaris masaxelebeli isini yofilan, – sTqva
elisabedma.
– netavi TavadiSvili mainc ar iyos! – daumata gulmtkivneulad darejanma.
– eg aris da, rom TavadiSvilia! – sTqva wyromiT luarsabma. – TavadiSvili rom
ar iyos, jani gavardes. an glexi iyos, an somexi, kidev ho, – ega mklavs, rom TavadiS-
vilia. Zalian ar waxda xalxi, Tqveni WirimeT! amasac Seveswari, rom TavadiSvili
Tqveni WirimeT: dedakacma ise Tavzed xeli unda aiRos, rom vaJkacsa scemos? cema
araferia, magaSi batons vin dasZraxavs, – imisi batoni ara var, rom minda vcem,
minda ara, – magram kacma kacs unda scemos, dedakacisagan rom ara Tqmula! rom
ar gagonila! ai, gogo hyavs, gogos ramdenic unda scemos, eg sakadrisia, kacs ki...
RmerTo damixsen qveynis codvisagan.
– eg ra kidev... – unda daewyo kidev elisabeds Worikanaoba, magram am dros Caic
moarTves.
– sityva ki ar daiviwyoT, Cemo rZalo, – uTxra darejanma, – Cai miirTviT.
– miirTviT, sul erTia, – upasuxa elisabedma da wamoavlo Wiqas xeli.
Cai Camorigda.
elisabedma mosva cota Tu ara, isev daiwyo gawyvetili sityva:
– imas mogaxsenebdiT: im wuwks nikolozs, iciT, ra uqnia? Tavis moaxlisaTvis
arSiyoba dauwyia. erTxel bindi yofila, – aq raRac wasCurCula darejans yurSi,
– biWebs daunaxavT, qalbatonisTvis SeutyobinebiaT, is sawyali qalic misula da
guls Semohyria. ai, batono!..
– marTla?
– Tqvenzed miwa ar menaxos! – moaWora elisabedma da, miTam nikolozis colzed
gulic Sestkiva, daumata: – me is sawyali qali mecodeba, Torem nikolozs Tunda
TavSiac qva uxlia.
– saSinel droebas ar SeveswariT, Tqveni WirimeT! – marTalis guliT sTqva
luarsabma, – swored meored mosvla moaxlovda: vaJo, qals – qaloba aRar etyoba,
kacs – acoba. tyuilad ki ar mogveCvenebian es kudiani varskvlavebi, erTi RvTis
risxva ram unda movides. rom ar gagonila yuriT da eniT ara Tqmula qalisagan
vaJkacis galaxva da qmrisagan egre aSkarad magisTana ambebi! sircxvili aRar aris
exlandel droSi. pirSi wyali gagvSrobia.
– ra, ise Cumad moexdina mainc im sulis mtersa, kidev araferi iqneboda, – sTqva
darejanma.
– Cumad rom moexdina, vin ras ityoda? – gaawyvetina sityva luarsabma. – gana
uwin ki ar iyo magisTana ambebi, xorcielebi ar iyvnen Tu? magram uwin sul dafa-
ruli iyo, ise daiWerdnen saqmes – rom xorciel adamians ar gaagebinebdnen, – bevri
magisTanaebi momxdara uwinac, magram aba erTi SegityviaT rame? sul ise Cumad da
gonierad icodnen uwin yvelaferi, amitom rom pirSi wyali hqondaT. exla, batono,
arafrisa aRar hrcxvenianT. namusi aRar aris, ara, waxda qveyana.
– swored meored-mosvlis niSnebia, – daumata darejanma.
– swored. ai, erTi kidev ra Sevitye. gogo da biWi daiTxoveT, mogaxsenebT,
– sTqva elisabedma.
gogo da biWi daiTxoves. elisabedma Semoavlo Tvali gareSemosa da hnaxa rom
aravin ar aris, mijda axlo. luarsabma yurebi daacqvita da axlo moiwiva. dare-
janmac yurTan leCaqi gadakeca, rom kargad gaigos.
elisabedma dabal xmiT daiwyo:
– am winazed rom kudiani varskvlavi amovida, xom gaxsovT?
– diaR, – miuges erT-xmiT col-qmarma.
– im dRes Turme gveleSapi gamosdgomoda mzesa, – isic xom gaigeT?
– diaR, diaR, gavigeT! – wamoiZaxes erTad SeSinebulma colma da qmarma.
– im kudian varskvlavzed da gveleSapzed somxebis terterebs TavianTi karaba-
rac gamigia, meti raRa minda: solomon brZeni viqnebodi. Tund eg ar iyos, qvey-
anazed ra vici ramdeni eSmakis manqanebaa, egec iqneba erTi imaTgani iyos. veJo, cod-
vil qveyanazed ra ar momxdara Cvenis codvebisagan? egec SeiZleba, rom mohxdes,
magram sifrTxiles Tavi ar astkivdebao, naTqvamia; xma gavagdoT, rom tyuilia.
– rasakvirvelia, cudi ar iqneba, Cven magiTi ra dagvakldeba?
– araferi, Senma mzem, – exlav davuZaxeb daTosa da vetyvi. – daTo, daTo! – dauy-
vira batonma.
– batono! – sadRac Soridam moisma daTos xma: – exlav giaxlebiT.
cotas xans Semdeg daToc movida da hkiTxa batonsa:
– ras gvibZanebT?
– imas, roma, ymebi CamogverTmevao rom amboben, tyuilia. gesmis, Tu ara? yve-
las uTxari, rom tyuilia. xelmwifes mouweria, rom davarCob, vinc ityvis, rom eg
marTaliao, vinc gunebaSi magas gaitarebso. gaige?
– gavige, Seni Wirime! – upasuxa daToma, – gana magas vina hfiqrobs? ai, raRac
gogo-biWebi mihqaraven, Seni Wirime, imaT vin daujerebs. wvrilfexobis sityva ra
dasajeria? iybedeben da daCumdebian.
– egre sTqvi xolme sxvaganac, Cemo daTo! an ra kargi iqneba TqvenTvis, rom Cven
ara gyvandeT.
– Seni mteri yofila, Cven viqnebodiT, Seni Wirime!
– rac unda iyos, mamasaviT gpatronobT.
– diaR, Seni Wirime! swored mama bZandebiT da Cven Svilebi varT. Tu xandisxan
gagviwyrebiT, agviklebT, wagvarTmevT, – eg ra? sul Cvenis sikeTisaTvis aris
xolme, gana mama Svils ar gauwyreba?
– oRondac, rom gauwyreba, magram Svili isev Svilia, mama isev mamaa xolme.
– marTali bZanebaa. sxvas ara aqvs magis gageba, ambobs, rom rac Cemia – Cemi unda
iyos, batoni rad unda gvarTmevdeso. is ki ar ician, rom Tu batoni arTmevs rasmes,
sul imaTisave sikeTisaTvis arTmevs. xom mogexsenebaT, glexkaci regvenia.
– oRondac regvenia, – Caeriva darejani, – maS batoni risa aris, Tu ar dastuqsavs,
ar waarTmevs? Tund eg ar iyos: ucxo xom ar arTmevs, isev Tavisive batonia.
– marTali bZanebaa. mamaa, ucxo rad iqneba? – daumata eSmakobiT daToma.
– didi da pataraoba sad ar aris? – sTqva luarsabma, – ai, Tund TiTebzed
daixede: erTi didia, meore patara. risTvis? amisTvis, rom RmerTs agre gauCenia,
didi da pataraoba yvelgan unda iyos. aba, daixede!
– gana ar damixednia, Seni Wirime! didic aris, patarac, magram, dailoca RvTis
samarTali, ise gauCenia, rom erTmaneTs ar uSlian, – sTqva cbierma daTom.
– maS! yvelgan aris didi da pataraca, exla rogor iqneba, rom CvenSi ar iyos. an
ra dasajeria? – gaagrZela luarsabma da ver gaigo ki daTos azri.
– visac TavSi tvini aqvs, aki ar ijerebs, Seni Wirime, vinc utvinoa – isini mogax-
seneben, rom marTaliao.
– rogori marTalia? – daatana darejanma, – xelmwifisaTvis an Cven ra dagviSave-
bia, rom ymebi CamogverTos, an Tqven ra SegimatebiaT, rom gagaazaton. es rogor
ver moifiqreT?
– miTam mogaxseneben, Seni Wirime, Wkvian kacebs dauweriaTo, rom qveynisaTvis
kargi iqnebao. tyuili unda iyos.
– tyuilia, maS ra aris? – daiyvira luarsabma, – aba, romeli Wkviani kaci ityoda
fiqrSi garTuli uecrad wamoiZaxebda: „Roris sukebi? Senma mzem, rom kargia!`
vaxSamsac, rogorc yvelafersa am wuTis-sofelSi, bolo moeReboda. gamaZRari
da taxtzed gadagorebuli luarsabi exla xvalisTvis daiwyebda zrunvasa. maS!
ojaxis kaci iyo.
– esec vaxSami, RvTis madliT, gadavagoreT, exla xvalindel dRisaTvisac vi-
fiqroT. xvalac Wama gvinda, dalocvils RmerTs egre gauCenia kaci. xval raRa
vWamoT?
– xval?.. – Cafiqrda darejani, viTomc da Zneli gamosarkvevi saqme miandves:
– xval? daica erTi movigono... xval? artalazed rogora xar?
– uh, uh! Senma mzem, kargi ram moigone. artalazed? vaciviTa var, vaciviT, – upa-
suxa msunagsaviT sulwasulma Tavadma, – baraqala, darejan! erTi kargi msuqani
artala, Cveni Tedos moxarSuli, nivriT, – erT saxelmwifoda hRirs, me da Cemma
RmerTma. eg Zalian kargi. sxva? marto eg ras gveyofa?
– erTi kargi CixirTma? – hkiTxa macduris RimiliT kneinama.
– CixirTma?.. ha, CixirTma?.. ara, geTayva, bozbaSi sjobia, – miugo mcire
dafiqrebis Semdeg luarsabma.
– exla magas daiJineb. riTa sjobia?
– va!.. tyemlis mJaviT gakeTebuli bozbaSi?.. – iseTis xmiT wamoiZaxa luarsabma,
TiTqo ukvirso: es amisTana ubralo WeSmariteba rogor ar esmis amisTana Wkvian
dedakacsao.
– Senc ar momikvde, luarsab, kargad gakeTebul CixirTmas bozbaSi ara sjob-
des.
– va!.. – ufro gakvirvebiT Sehyvira luarsabma, – tyemliT gakeTebuls bozbaSs
CixirTma unda amjobino?.. Sens Wkvazed ara xar, dedakaco! jer ise bozbaSi ra
aris, rom tyemliT ra iyos!.. ras ambob, rasa? erTi msuqan bozbaSSi amovlebuli
puris lukma mTel qvab CixirTmas mirCevnia. amis Semdeg Sen unda damajero, rom
CixirTma sjobia? maS kaci aRar vyofilvar, qudi ara mxurebia.
– Sen erTi axirebuli kaci xar: rasac ityvi, xom kaci veRar gadagaTqmevinebs?
– ar iyo rom cota wyeniT ar uTxra darejanma daJinebuls luarsabsa.
– maS? kacic magisTana unda. is xom kargia, dRes erTi sTqvas, xval sxva? – sTqva
luarsabma, Semoiyara doinji da gamarjvebulsaviT amayi Sexeduloba miiRo.
darejanma igrZno, rom luarsabma sabuTianad daiWira da Sercxvenilma banzed
sityva gadaagdo:
– maS Sen bozbaSs amjobineb?
– vamjobineb.
– maS Sen pirSi gemo ara gqonia, – exla ki gulzed mosulsaviT sTqva darejan-
ma.
luarsabi aitkica, magram Tavi Seikava da ar iyo rom mainc cota wyeniT ar upa-
suxa:
– Sen ara gqonia, rom CixirTmas amjobineb, Torem me xom bozbaSi mirCevnia.
– aba ras mied-moedebi? – exla ki gaanCxlda darejani, – bozbaSi rogora sjobia
CixirTmasa, rom roca CixirTma magondeba – pirSi wyali momdis, Tu mSieric var
– maSin ufro, bozbaSzed ki ara. maS CixirTma sjobnebia. exlac daiJineb?
iseT guldajerebiT da zafrianad warmosTqva es kneinama, rom, ase ggonia, unda
eTqvao: „Se sulelo, amisTana sabuTi maqvs da Sen ki mainc Sensas ambobo?`
magram arc amis mopirdapire iyo sustis Wkuisa, rom is sabuTi ufro Zlieris
sabuTiT ar daerRvia. marTalia, pirvelSive Zalian Cafiqrda, maSinve ver moaxerxa,
– ra eTqva, mere ki – RvTis wyaloba gqondeT – yoCaRad luarsabma imas miugo.
– mag sityvebzed sdgexar? – hkiTxa jer luarsabma da fexzed wamodga.
– vdgevar.
– maS kargi: Sen xom CixirTma mSiers moggvris pirSi nerwyvsa, me ki bozbaSi – maZ-
Rarsaca. ai, Tunda exla: me xom amaRam Senzed meti miWamia, magram rom magondeba
piramdin pur-Cayrili, CaJuJunebuli bozbaSiT savse maTlaba, Tu zemodamac erTi
kargi kanWi aZevs!.. ras ambob, dedakaco? me mogikvde, Tu Sen gesmodes rame: bozbaSi
– wvnianebis mefea, rogorc TarTi – Tevzebisa. Sen ra ici, dedakaci xar.
– aba Sen kacma rogor unda dagijeros, rom egec ar ici: oraguli Tqmula Tev-
zebis mefed da ara TarTi... aba, sul egre styui xolme, – ukiJina niSnis mogebiT
gaxarebulma kneinam, rom tyuilSi daiWira.
Sercxva cota luarsabsa, magram ar Seimcniva da gaizraxa, rom pativisaTvis
– rac unda daemarTos – unda daamtkicos, rom TarTi aris mefe.
– exla magas daiJineb. TarTia-meTqi.
– oragulia.
– eh, TarTia, Tavi ar mamikvdeba, arc exla daijereb?
– oragulia, oraguli! – dasZaxa kneinama.
– aba saidam ici, rom oragulia?
– Sen saidamRa ici, rom TarTia?!
am kiTxvam gaaba luarsabi maxeSi. mere ra-rigad! xsna ar iyo! Zalian ki undoda
moegona ram, undoda eTqva kidec, rom „karabadinSi` sweriao, magram moagonda,
rom darejani ufro nakiTxia da veRar gabeda.
darejani Wkviani dedakaci iyo – rogorc icis TiTon mkiTxvelma hnaxa rom lu-
arsabma pasuxi ver mouxerxa, ufro-da-ufro daayara TavmowonebiT:
– miTxar, saidam ici? maSa! rac ar ici, nu ityvi. aba exla sTqvi: CixirTma ara
sjobia?
darejanma ifiqra, rom egre daWerili luarsabi Tu gatydeba, exla unda gatydes.
amisTana gaWirebaSi Tu daiyoliebs CixirTmis ukeTesobazed, Torem sxva dros
veRara. amitomac egre uecrad gadavida isev CixirTmazed.
luarsabi dagviRonda, mkiTxvelo! ise TavCaRunuli idga, rogorc patara
bavSvi, roca Saqris qurdobaSi daiWeren. ar icoda ra eqna. hgrZnobda, rom colma
daiWira, ajoba, magram amis kisrad aReba eTakileboda. sxva dros iqneba daeTmo,
magram exla, raki saqme saxumari aRar iyo, raki jibrzed Sedga, exla daTmoba sa-
Takilo egona. marTalia, iyo wuTi, roca ise damarcxebuli hnaxa Tavisi Tavi, rom
TiTqmis daapira kidec CixirTmis ukeTesobis aRiareba, magram am dros Tval-win
wamoudga maorTqlavi maTlaba lavaS-Cayrilis bozbaSisa, moagonda zemodamac
gadaxiruli batknis kanWi, aman gaitaca isev luarsabi: amis suls Rone moemata,
guli gaumagrda, daaviwya sircxvilic, damarcxebac, gamarjvebac da aTqmevina es
Ronieri sityvebi:
– me ar vici, Tund rom marTla oraguli iyos Tqmuli Tevzebis mefed, mainc
kidev bozbaSi sjobia CixirTmasa.
– CixirTma, adamiano!
– bozbaSi, dedakaco!
– eh, weRandeli ar iyos, mtyuani xar da ara stydebi, – uTxra yvedrebiT dare-
janma.
– Sena xar mtyuani.
– daxe! Sen ara Tqvi – TarTiao?
– me eg ar miTqvams – eg Sena Tqvi, – icrua luarsabma da Tavis sityva Tavis cols
gadaabrala, – me oraguli vTqvi.
– daxe, daxe, Tqveni WirimeT!.. es ra moigona! – wamoiZaxa exla ki swored gul-
zed-mosulma darejanma.
– amdeni iyvire, ramdenic gindodes! – dabal xmiT uTxra luarsabma da wavida,
rom gareT gavides. karebSi rom mivida, erTi kideva sTqva:
– me oraguli vTqvi. – Tqma amisa da imisi gareT gasvla erTi iyo.
– mtyuans?.. – misZaxa gakapasebulma, am usircxvilobisagan moTminebidam gamo-
sulma colma, – gauwyres wmindi-giorgis madli da nekresis RvTismSoblisa!
luarsabma yuri ar aTxova, Tu ver gaigona – ar vici, es ki vici, rom am wyevlam
darejans mSvidobianad Cauara.
xSirad SuaRamemdin col-qmarni gacxarebulni da gaWarxlebulni amisTana
Rrma azrebs amtkicebdnen: „dRes ra vWamoT`, – ityodnen diliT. „xval ra vWamoT`,
– ityodnen saRamozed. es iyo imaTi sulis sazrdo, es iyo imaTi gonebis varjiSi,
es iyo imaTi azris aReb-micema.
ra icodnen amaT, rom Tavisis qceviT, Tavisis cxovrebiT arisxebdnen RmerTsa,
romelsac Tavisi suli amaTTvis STauberia.
– vaJo! me varisxeb RmerTsao? – getyodaT gaocebiT luarsabi: – wirva-loc-
vas me ar vakldebi, kaci me ar mamiklavs da kacisaTvis me ar mamiparavs, – razed
varisxeb RmerTsa?
marTali xar, Cemo luarsab, Sen kaci ar mogiklavs, kacisTvis ar mogiparavs,
erTis sityviT – rac ar unda geqna, ar giqnia – esec kargia: uararaobas ega sjobia.
magram exla es unda gkiTxo: rac unda geqna, is ki giqnia?
– diaR, – metyvi Sen, – misvams da miWamia, arc erTi dRe mSieri ara vyofilvar.
miTam pasuxi eg aris? wirva-locvas ar vakldebio ra gamovida? iq yovelTvis
gsmenia CvenTvis jvarcmulis qristes sityva: „viTa mama zecisa iyav Sen srulio`.
aba, an erTs wams Sens sicocxleSi magisTvis scdilxar? ara, Sen magisaTvis ara
scxovrob: Sen scxovrob – rom sva da sWamo, da ara imisTvis sWam da svam – rom
icxovro, ese igi ecado – rom viTa mama zecis iyo Senc sruli.
safiqrali
konstantine gamsaxurdia
safiqrali
Tomas elioti
lev tolstoi
pol valeri
niko lorTqifaniZe
ÌÎÍÀ
safiqrali
fiodor dostoevski
vaJa-fSavela
ÐÀÑ ¸ÜÂÈÀÍ ÛÀÂÈÑÓÔËÅÁÀ?
ðîöà ÷âåíñ íàöíîáñ, àí íàûåñàâñ àòóñàéåáåí, äàóþîâíåáëèâ ìèâåñùðàôåáèû ìèñ ñàíàõà
âàä èñå, ðîãîðö ñíåóëèñà. ûàí âíàíîáû: `àõ, ðà öóäè ñàüìå ìîóâèäàî!~ ðàäà? ðèñûâèñ?
èìèñûâèñ, ðîì êàöñ ùààðûâåñ ûàâèñóôëåáà, ùààðûâåñ èñåûè ðàì, ðèûàö àäàìèàíè øåàùóõåñ,
ùààðûâåñ ñèõàðóëè äà ìèñöåñ âàåáà-òàíúâà. ûàâèñóôëåáà äà áåäíèåðåáà åðûè äà èãèâåà.
äàòóñàéåáóëè àäàìèàíè óáåäóðàäà ãðýíîáñ ûàâñà: âåðà ¸ñâàìñ äà ñÿàìñ ûàâèñ íåáàçå,
âåð àäãåáà, âåð äàùþâåáà èñå ðîãîðö ûâèûîí óíäà, âåðö òàíû èöâàìñ, ðàö ìîñùîíñ
èìàñ; âåðà ¸õåäàâñ èìàñ, âèíö óþâàðñ, âåð àêåûåáñ èìàñ, ðèñ ãàêåûåáàö ñóëèû äà ãóëèû
ñùþóðèà; ûàâèñ íåáàçå âåð äàèëàïàðàêåáñ, ûàâèñóôëàä ôåõñ âåð ãàäàñäãàìñ. óáåäóð
þîôàøèà òóñàéè ÷àâàðäíèëè. ãâåñìèñ ÷âåíö ìèñè ìäãîìàðåîáà äà ãâåáðàëåáà. ðàéà óíäà
âñûüâàû, ðîöà äàòóñàéåáóëèà ìûåëè ñàçîãàäîåáà, åðè, ñàõåëìùèôî? íàäèðè àí ôðèíâå
ëè öîòàä ìîçðäèëè, ûàâèñóôëåáàñ íà÷âåâè, íàãåáè, ðîì äààòþâåâîû, ûó âåð ìîàõåðõà
ãàïàðâà òþåøè, ìèíäâðàä, äàðäèñàãàí êâäåáà. ìàãàëèûåáè àóàðåáåëè õäåáà. ðàö óíäà
êàðãàä ìîóàðîû, àñâàû, àÿàìîû, ñàóêåûåñî áèíà ìèó÷èíîû, ìàèíö ûàâèñóôëàä öõîâðåáà
óð÷åâíèà. ìçàä ìèðûìåóëñ ñàçðäîñ, ûàâèñ øðîìèû, ùîùèàëèû, ùâàëåáèû ìîíàïîâàðè
åóêåûåñåáà. ñèöèâå äà ñèöõå àð àøèíåáñ, îéîíä êè ûàâèñóôàëè èþîñ, ûàâèñ íåáàçå öõîâ
ðåáà, ìîýðàîáà øàåýëîñ. àè, ðàìäåíàä òêáèëèà ûàâèñóôëåáà.
íàäèðñ äà ôðèíâåëñ ûèûüìèñ àäàìèàíçå ìåòàä óþâàðñ ûàâèñóôëåáà. òðåäè ìøâèäè,
óùþèíàðèà äà ðîì øåèïþðî: èñèö êè ãàèíèñêàðòåáñ – ãàìèøâèî, íó ìàòóñàéåáî. äèàé, àäà
ìèàíñ, ìèû óìåòåñ ãàóíàûëåáåëñ, àð óþâàðñ ûàâèñóôëåáà, àð èáðýâèñ ìèñ ìîñàïîâåáëàä
èìèòîì, ðîì ìîíîáàøè àðèñ àéçðäèëè, ìîð÷èëåáàñ, ìîûìèíåáàñ àðèñ ÷âåóëè äà ûàíàö
èñ ñèþâàðóëñ ûàâèñóôëåáèñàäìè àýèíåáñ ãóëøè èì ìîñàçðåáèû, ñàùþàëñ êàöñ ûàâèñóô
ëåáàñ âèí àéèðñåáñî, ûèûüîñ õåìùèôèñ üàëñ èþîñ øåþâàðåáóëè äà âåðà ¸áåäàâñ ûõîâàñ,
ðàäãàí ìèñûâèñ õåëìèñàùäîìè àðàà. àáà êàðãàä äàóêâèðäèû ûó àñå àð èþîñ.
àäàìèàíè ûàâèñóôàëè èáàäåáà. óöüèðåû áàâøâñ ðîãîð ûàâèñóôëàä ìîüìåäîáñ, ðîöà
øåýëåáñ ìîýðàîáàñ, åïîòèíåáà þâåëàôåðñ, ðàñàö ûâàëè äà þóðè ìèóùâäåáà; èüíåâñ õåëåáñ
äà ôåõåáñ, ðîöà àêâàíøè àùâåíñ äåäà äà õåëåáçå àðòàõåáñ óÿèðåáñ. ìõîëîä äèäåáèñ
ìîñàçðåáà, äàøëà, äàøèíåáà ¸êâåöàâñ ôðûåáñ áàâøâèñ ûàâèñóôàë ìîüìåäåáàñ, ðîìëèö
óñàçéâðî ûàâèñóôëåáèñàêåí ìèèñùðàôèñ.
ãàèçðäåáà, ìîâà ãîíåáàçå äà ìàøèí õîì øèíàóð óôðîñåáûàí åðûàä ó÷íäåáà ãàðåû ñõâà
óôðîñè – ñàçîãàäîåáà àóàðåáåëè çíå-÷âåóëåáèû, àçðåáèû, ùåñåáèû, ðîìåëûà øîðèñ
ìðàâàëè óâàðãèñè äà ïèðäàïèðè äàìéóïâåëèà àäàìèàíèñà, øåìáîÿâåëè èìèñ ûàâèñóô
ëåáèñà, ñàéèñ ìñúåëîáèñà. ìøîáëåáè, ñàçîãàäîåáà äà óõåèðî ñêîëåáè à÷âåâåí þðìàñ
èñåûñ àçðîâíåáàñ, ðàö óõøàâñ ìàñ ãîíåáàñ, óíåðãàâñ öõîâðåáèñàûâèñ ìàâíå àçðåáñ, à÷âå
âåñ ãîíåáàñ ìîð÷èëåáàñ, ìîûìåíàñ, óêëàâñ ñèþâàðóëñ ûàâèñóôëåáèñàäìè. àñå: àäàìèàíè
ìîñèñõëå ìòåðè õäåáà áóíåáèñà; èìèñ ìàãèâðàä, ðîì õåëè øåóùþîñ äà ãàíàâèûàðîñ åñ
ýâèðôàñè ãàíýè – ûàâèñóôàëè ãðýíîáà, ìèñöåñ ìàñ ãîíèâðóëè ìèìàðûóëåáà, öäèëîáñ
äààõøîñ, ìîñïîñ èãè, ñðóëàä àìîàãäîñ ýèðèàí-ôî÷âèàíàä àäàìèàíèñ ãóëèäàí. àì äðîñ
ñàçîãàäîåáà âåðà ãðýíîáñ ðàìäåíàä ìîñèñõëå ìòåðè õäåáà èãè ûàâèñ ûàâèñà. ðàòîì?
ìèòîì, ðîì õåñ òîòåáñ àÿðèñ, üåðüñ àöëèñ ãàðøåìî òàíçå, ðèñ ãàìîö èãè õåëñ óùþîáñ
øòîåáèñ ãàõìîáàñ, ðàñàö àäðå ûó ãâèàí ûâèû õèñ ãàõìîáà ìîñäåâñ. äèàé, ãàìõìàðèà, õìå
àðà ñùóíîáñ ûàâèñ öîëñ, àðàìåä ìîñùîíñ äà óþâàðñ èãè? õîì öîäîà, óíäà òàíúâà-äàð
äøè äà âàðàìøè ÷àâàðäåñ êàöè äà ìèñè ûàâèñóôëåáà øåèëàõîñ. âñûüâàû, ïåòðå ùóíîáñ
öîëñ äà àðö åùþèíåáà, ûó èãè èâàíåñ ùà¸þâåáà, ìàãðàì øåèýëåáà ûâèû ïåòðåñ öîëñ àð
ìîñùîíäåñ èâàíå. ãàíà àüâñ óôëåáà, íåáà èâàíåñ øåàõîñ ìàñ õåëè? àðà, àñúåð àðà. àìèñûàíà
êàíîíåáñ àð üàäàãîáñ ûàâèñóôëåáà. ûó åñ àñåà, ìàø ðàä âàðûìåâû äèäèñ ìàìóëèñà, òþèñ
ïàòðîíñ ûàâèàíû ñàêóûðåáàñ ìàìóë-äåäóëñ? õîì èìàñàö óþâàðñ ûàâèñ ìàìóëè? ìàìóëèñ
÷àìîðûìåâèû õîì âàðûìåâû èìàñ ûàâèñóôëåáàñ? âõåëìýéâàíåëîáû àì øåìûõâåâàøè ñèìàð
ûëèñ ãðýíîáèû, ûó àðà? èüíåáà óñàìàðûëîä âèüöåâèû, ðîãîðö çîãèåðûåáñ ¸üîíèàû?
àðà, àð âèüöåâèû óñàìàðûëîä äà àè ðàòîì. äèäè ìàìóëèñ ïàòðîíè úåð åðûè, ðîì
ñõâåáñ, àññ, àûàññ àðûìåâñ ûàâèñóôëåáàñ, ðàäãàí ñõâèñ íàøðîìñ èòàöåáñ, ñõâàñ ëóêìàñ
ñòàöåáñ. åñ óùåñîåáàà, óñàìàðûëîáàà äà ðîãîðö óùåñîåáèñ ÷àìäåíñ, ìàñ óíäà ìîåñïîñ
ñàøóàëåáà àì ãâàðèñ þîôàüöåâèñ. ìåîðå, ìàìóë-äåäóëè õîì èìèñ øðîìèû øåüìíèëè àð
àðè, èãè éâûèñãàí áîýåáóëèà. èãè ýàëìîìðåîáñ, ðîöà áóíåáàñ ñòàöåáñ ìîìåòåáóëñ,
ðàøèö ñõâåáñàö ùèëè óäåâû. þâåëà åñ ñàÿèðî åðèñûâèñ, ðîãîðö öàëêå àäàìèàíèñûâèñ,
êàíîíåáè óíäà èþîñ ûâèû õàëõèñ äàäãåíèëè.
ìàøàñàäàìå, ûàâèñóôëåáàì óíäà ìîãâöåñ ñèàìîâíåáà. øåèýëåáà óñèàìîâíåáàö ìèåðãîñ
ûàâèñóôàëñ àäàìèàíñ, ðîãîðö ñàñúåëè óõåèðî ñàüöèåëèñàûâèñ, ìàèíö ìèñè ûàâèñóôëå
áà àð èüíåáà äàðéâåóëè, ðàäãàí õàëõèñàãàí øåüìíèëè êàíîíè, ðîìëèñ äàäãåíàøè ûâèû
èìàñàö ìîíàùèëåîáà àüâñ ìèéåáóëè, ñúèñ ìàñ. õîì èöèû ÷âåíåáóðè ãëåõêàöè ðàñ àìáîáñ:
`ñàìàðûëèñàãàí ìîÿðèëè õåëè àð ìåòêèíåáàî~. îéîíäàö ðîì àñåà. ûàâèñóôëåáàì óíäà
ìèñöåñ ìóøàñ ìûåëè íàþîôè øðîìèñà. óíäà ìèñöåñ ñùàâëà, ãàíàûëåáà, ûàâèñ ûàâèñà, ûàâèñ
åðèñà äà êàöîáðèîáèñ ãîíèâðóëè ñèþâàðóëè.
óíäà ìèàíèÿîñ íåáà, óôëåáà, èì õåëîáàñ äààäãåñ, ðîìåëèö ìàñ ìîñùîíñ äà åõåðõåáà:
èöõîâðîñ èü, ñàöà ìîèñóðâåáñ, èñå ðîì ñõâèñ ûàâèñóôëåáà îéîíä àð øåçéóäîñ, ñõâàñ
óñèàìîâíåáà àð ìèàþåíîñ. óíäà óïàñïîðòîû ùàâèäåñ äà ìîâèäåñ ñàöà óíäà. âåðàâèí óíäà
øåàõîñ ìàñ õåëè, âèäðå êàíîíè àð ãàäàùþâåòñ. óíäà èëàïàðàêî, ñùåðî ñàçîãàäî ñàüìååá
çå èñå, ðîãîðö øåí ãèíäà. äàøëà àðàâèñ øåóýëèàí, óíäà ãàìîñûüâà øåíè àçðè, äà¸ãìî
äàñàãìîáè, àüî ñàüåáàðè.
VJYFRDTSB VTSTHSVTNT
ÀÓÒÀÍÅËÈ ÑÈ÷ÓÌÅ ÄÀ ÄÈÄÈ ÒÞÓÈËÈ
– ÏÈÐÎÂÍÅÁÀ ÄÀ ÑÀÇÎÃÀÄÎÅÁÀ
giorgi leoniZe
`ÍÀÒÂÐÈÑ ÕÅ~
ÌÀÐÈÒÀ
âèñ àð óþâàðñ ìçå?
ìçåñ åñùðàôâèñ äèäè àðùèâè, ïàòàðà òîðîëàö, `öàñ ùàâàëî~ ðîì ùêðèàëåáñ þîâåë
äèëèû, àåüàíåáà öèñêåí ìûðûîëàðè ôðûåáèû.
ïèðâåë ðèãøè áðîùåóëñ óþâàðñ ìçå!
ðîãîð ìùâàâñ áðîùåóëþâàâèëèñ íàåëâåáè ãàìîñõèâåáàíè!
ìèþâàðñ öåöõëóðè þâàâèëè, ìçèàíåûèñ ñõèâìôåíàðà àëíàêàäè îüðîìäíàðè, ñåôåñàíûå
ëèâèû ðîì áäéâðèàëåáñ, ìèþâàðñ ìèñè ãóëèñ àâñåáóëîáà! ûèûüîñ ìçå ñàâñåáèû øåóùî
âèàî.
àðà, àð ìúåðà, ðîì èãè ñõâà þâàâèëèâèû äàñÿêíåñ ðîäåñìå, ÷àìîöâèâäåñ, ãàíüàðäåñ,
àìòâåðäåñ! àðà, àð ìúåðà!
ìçèñ íàáàäåáèà; ìèñ êîêîðøè äàãóáåáóëà ñõèâûà íàãàëîáàðè; øèã ÷àùåðèëèà àíêàðà
ñõèâûà ðàêðàêè; ìçèñîáà ó÷àíñ ûâèûîåóë íàêâûøè.
– þâàâèëè êè àðà, ìçèñ íàêàäóëèñ êàìêàìèà! – àñå èòþâèñ ãóëèñõìèñìþîôåëè.
áóíåáèñ àñåûèâå ñà÷óüàðè èþî, ÷åìñ îöíåáàñ ðîì øåìî¸õâåâèà áðîùåóëþâàâèëèâèû,
– ìàðèòà! íàûëèû ñàâñå, éèìöèñêðîâàíè þâàâèëè ÷åìè þðìîáèñà!
ìàðèòà!
ìàðèòà – ûèûüîñ ìçåñ ÷àìîâàðäíîäà!
üàëè êè àðà, – ìûâàðèñ ãàìîàõëåáà èþî!
ìàðèòà – ÷åìè þðìîáèñ ìåãîáàðè! üàëåáøè – äåäîôàëè.
– øåí `ìçåâàð~ óíäà ãåðüâàñ, `ìçåâèíàðà~ – áåâðñ óûüâàìñ ìàðèòàñàûâèñ.
ìàðèòàñ ìåðå àéàð ãàìêâèðâåáèà àðö þèíùâèñèñ éâûàåáðèâè ôðåñêà, àðö àðìàçåëè òóð
ôà ñåðàôèòà.
– âèñàö éìåðûè àð ãèíàõàâû, ìîäèû äà íàõåû ìóõàûùþàðîøè! ãàäàìåòè àð ãåãîíîû äà
ìàðèòàñ ìøâåíåáèñ ñàìçåðàä ñàãàíãåáîä ìîäèîäíåí ìåçîáåë ñîôëåáèäàí, ìîäèîäíåí
äà óþóðåáäíåí.
– ðàì ùàðìîüìíàî? – ¸êâèðîáäíåí.
ìàðûëàö, õåîáèñ ûâàëè èþî ìàðèòà!
àõëàö ÷åìñ ûâàëùèí äãàñ àëìàñóðè ñàõå, ìùþàçàðè, ìîöèìöèìå òðåäîíà, ùþíàðè, ðîãîðö
ìàèñèñ ûåûðè ùâèìà, üàëè – ìòåâàíèâèû øåìêîáèëè, êäåìèû ìîñèàðóëå; íàçè, ðîãîðö
íèàâè, âåðõâøè øåõèçíóëè.
ìàðûëàö ïèðìåòþâåëè ñàìîûõå èþî ìàðèòà!
ãèîöíåáèà íóêðèñ ûâàëåáçå? ãþâàðåáèà ìåðöõëèàíè ûâàëåáè? ýâèðôàñè ñàõèñ äàìàð
ìàðåáà? ìàðèòàñ ñàõå – ìàðûëàö ñèíàûëå èþî! áðîùåóëèñ þâàâèëèâèû ¸þâàîäà ìèñè
ñèëàìàçå!
ìàðèòà öèñàðòþåëàñàâèû äàäèîäà ñîôëèñ îðéîáåøè, ûóìöà îðøàóðèàíè ÷èûèñ êàáà
åöâà! ðà óöíàóðèà áóíåáà! ðîãîð èöèñ çîãúåð óõâàä äàñà÷óüðåáà!
ìàðèòàñ ñóëèñ ìøâåíèåðåáà àéåìàòåáîäà ìèñ ãàðåãàí ñèëàìàçåñ, ãóëøè èà àìîñäèî
äà.
ûâèûîíâå ãðýíîáäà ìàðèòà áóíåáèñ ìèåð ìîìàäëåáóë íèÿñ. ãóëøè ìàäëèåðîáäà,
ðîì ìøâåíèåðåáèñ éèðñè ãàõàäà áóíåáàì äà àì íà÷óüàð äèäåáóë ãàíýñ ûàâèñè çíåîáèûàö
óâëèäà, íàçàä äà ñàûóûàä óâëèäà... èöîäà, ðîì óõâàä èþî äàñà÷óüðåáóëè! èöîäà,
àôàñåáäà, óôðûõèëäåáîäà!
ðàìäåí âàæñ óíàòðèà: íåòàìö øâèëàä ãàâ÷åíîäè øåíñ äåäàìûèëñî!
– àõ, âèí áåäíèåðè ãàèñàêóûðåáñ? âèí èüíåáà ìèñè ìêóûâíåëèî?
– ãëåõèñ üàëè äà åãðå ëàìàçè?
– ãàíà åûåðèö ãëåõèñ üàëè àð èþî, óéàðèáåñè ìåùèñüâèëèñ àñóëè, ìåôèñùóëè àáåñà
ëîìè ðîì åòðôèàëà?
÷åìè ñàõëèñ ãàñùâðèâ ìî÷àíäà ÷à÷èêàñ üîõè, âååáà ëåéâèñ õåñ ãàìîáìóëè! àì üîõèñ øâè
ëè èþî ìàðèòà! – ÷âåíè íàûëóëè äà ÷åìè ìåãîáàðè; äåäèû îáîëè, äèäåäà ëåëàóðèñ
ìóõëüâåø ãàçðäèëè.
ìàøèí èñ ïàòàðà ãîãî èþî, ìåö ìèñè òîëè áèÿè âèþàâè!
åíêåíèñûâèñ ìèùóðóëåáè èþî, ðîöà þóðýíåáè äàêðåôèëèà, üâåâðåáè íèãâçèñ ôîûëåáè
ûà äà àþàëîûè àõëàä àðèñ ùàõóðóëè, åçîåáøè êè ìîäåáóëèà áðåëî àõëàäìîÿðèëè
ñèìèíäèñà. àì äðîñ ìîþâèûëóëè äéååáè êåëàïòàðèâèû èùâèàí. ¸àåðè ãàìÿâèðâàëåà, öà
ëóðúàä ÷àìäíàðè, óöèàãåñè...
ó÷óìðàä èäãíåí öèâ-ãîìáîðèñ ìûåáè, ÷åìè ìøîáåëè ìûåáè. üâåâèû èîðè ëàïëàïåáäà
îìøè àìîéåáóëè õìàëèâèû. èâðèñ õàñõàñà ÿàëåáè íîþèâðàä øðèàëåáäíåí. óáíèñ ãîãî-
áèÿåáè ¸àåðøè ãàáìóë `èðìèñ äîðáëåáñ~ ôèð÷õåáèû âèÿåðäèû, äàâêóíòðóøîáäèû,
âìéåðîäèû.
óåöðèâ, ÷âåíñ åçîøè øåìîâèäà øóàõíèñ øåÿàéàðàâåáóëè öõåíîñàíè, óíàãèðçå ïàòàðà
ãîãî øåìîåñâà – ìàðèòà.
þâèûåëè àáðåøóìèâèû ûìà-êóëóëè. ëóðúè ûâàëåáè. èñå âèãðýåíè, ûèûüîñ ÷âåíñ åçî
øè èà øåìîâèäà, øåìîâèäà äà øåìîåôèíà. ìå øåâäåüè äà ãàêâèðâåáóëìà öüåðà äàâèùþå,
ìåðå ìîùèùåáèû ìèâóàõëîâäè, õìèñ ãàöåìà ãàâáåäå äà... ìàëå åðûàä âûàìàøîáäèû ìå äà
ìàðèòà!
àõëàä äàüâðèâåáóëè ÷à÷èêà ÷âåíñàñ ñòóìðàä ìîñóëèþî ûàâèñè äàîáëåáóëè ïàòàðà
ãîãîûè. ìàëå ìàðèòàñ íàäåäîáèö ãàìî÷íäà – äèäåäà ëåëàóðè!
äåäà÷åìñ ýàëçå ãàåõàðäà íàûëóëèñ íàõâà. êàðãàäàö äàõâäà. ìûåëè äéå ÷âåíûàí äàèì
þîôåñ ìàðèòààíû. ìåîðå äéåñ ÷à÷èêà ñèäåäðèñ üîõøè ÷àñàõëäà.
èì äéèäàíâå ìóøàîáàñ øåóäãà øðîìàìîóùþåíåëè ÷à÷èêà ûàâèñè ñèäåäðèñ ìàìóëøè.
ûâèûîí àðàãâèäàí èþî. öîëè ðîì ìîóêâäà, èü âåéàð äàäãà, öîëèñ ñèþâàðóëèû ìèñ
ñîôåëñ øåìîåõèçíà.
ìøâåíèåðè âåíàõèö ãààøåíà! ñóë åðûûàâàä øèã ìóøàîáäà! ìåçîáëåáè äèä ïàòèâñà ñöåì
äíåí øðîìèñàûâèñ.
– ñèðöõâèëèà, ÷à÷èêàñ éâèíî ñàüåèôîä äàèëèîñ, ùàìëàû óíäà ìèèéî äà ùâåûåóëàä
èõìàðîî!
éàðèáè èþî ÷à÷èêàñ îúàõè, ûóìöà ÷à÷èêàñ ãàðäà äèäåäà ëåëàóðèö ìõíåîáäà.
ùåðà-êèûõâàøè ãàùàôóëè ìàðèòà àõëà ñõâàñ àñùàâëèäà àíàáàíàñ äèäèñ ãóëìîäãèíåáèû.
ðîì ùàìîèçàðäà, ñàîöàðè õàëè÷èñ ìüñîâåëè äàäãà! ãàçàôõóëèñ þâåëà ôåðèû õàëè÷àñ
¸üñîâäà ãàìîöäèëè îñòàòèâèû!
ìåö èì õàíåáøè äàâèùþå ëåüñåáèñ ùåðà. îðèâåì âèãðýåíèû, ðîì õåëîâàííè âèþàâèû äà
àëáàû àìèòîì ñóëèñ ûâèñòîìåáè ãàâõäèû. øåèýëåáà åñåö èþî ìèçåçè ÷âåíè àñå äàìåãîá
ðåáèñà; ìàãðàì, ìàøèí ðîì ÷åìûâèñ ãåêèûõàû, ãåòþîäèû, ðîì ìèçåçè ìàðèòàñ óíàçåñè õìà
èþî äà êäåìàìîñèëè ñàõå, ûàíàö ó÷âåóëî, üàëùóëåáðèâè ñèìøâèäå.
ðàòîìéàö ìàðèòàñ çåäìåòàä ñúåðîäà ÷åìè ïîåòîáèñà.
– ìîìåöè øåíè ëåüñè, àì ôàðäàãçå àìîâëåüñî! – ìåõâåùåáîäà, – àüåû-èüèäàí êè âàðäåáñ
àìîâóüàðãàâî!
ìàãðàì ñàä ìüîíäà èñåûè ëåüñè, ðîì éèðñè þîôèëèþî ìàðèòàñ ãóëèñþóðèñà ûó ìèñè
ûèûåáèñ øðîìèñà!
àõëàö êè âåð äàâàðùìóíåáäè ìàðèòàñ, ðîì ìèñ ìèåð õàëè÷àçå àìîüñîâèñ éèðñè ëåüñè
úåðàö àð äàìèùåðèà!
åðûõåë, ÷åìè ìàñùàâëåáåëè, êîìïîçèòîðè íèêî ñóëõàíèøâèëè, ÷àìàöèâäà:
– ÷üàðà `ñàüàðûâåëîñ ¸èìíèñûâèñ~ ëåüñè äàìèùåðåî! ìàëå ãàâûàâèñóôëäåáèû äà ¸èì
íè äàãâÿèðäåáàî!
åòþîáà, ñóëõàíèøâèëñ ìàðèòàñàâèû ñúåðîäà ÷åìè íèÿèñà!
öõàäèà, ûàâè õèôàûøè àð ÷àâèãäå äà êèñðàä âåð âèäå ìóñèêîñèñ äàâàëåáà, èñåâå ðî
ãîðö ìàðèòàñ ûõîâíà.
åñ èþî 1916 ùåëñ, ðåâîëóöèèñ ùèíà ùåëèùàäñ!
ñàîöàðèà, ðîãîðö ìàðèòà äà íèêî ñóëõàíèøâèëè ìûõîâäíåí äàæèíåáèû ëåüññ, èñå
÷åìûâèñ àéàðàâèñ àð óûõîâèà ëåüñè, àðö åðû ðåäàüòîðñ, àðö åðû ûàþâàíèñìöåìåëñ!
ñàîöàðè ìøðîìåëè èþî ÿèðäåáóëè äèäåäà ëåëàóðè, ìàðèòàö ìàñ ìèåìãâàíà, ìàñàö
ñùþóðîäà öõîâðåáèñ ùìèíäà ùþàðîñ ùþàëè!
ìàðèòà øðîìàøèö ôàüèçè èþî, ìóäàì ôóðôóøåëåáèû äà ôàíöè-ôóíöåáèû ìîðûóëè
ùèíñàôàðè ¸üîíäà àêðóëè – ìàðùþâèñ þâàâèëèû ìî÷èûóëè.
ñàøèíëàä ìåöîäåáîäíåí `ìåûàâûàâå üàëåáè~ ûó áàëéåáè, ìêàûàûâèñ ñàñòèê ñèöõåøè
òâèíè óíäà àåäóéåáèíàû öõàðå ìçèñ ãóëçå! ùàéóíóëåáñ, ñèñõëäàùêðåòèëåáñ íàìãëèñà
ãàí ãàáíåóëè, äàíàð÷åíè ûàâûàâè óíäà ìîåêðèôàû. ùèíñàôðèû øèí åçèäåáîäíåí.
åñ ìàûè ùëèóðè ñàð÷î èþî, õîëî ûó üàëñ üìàðèöà ¸þàâäà, åñ ìîíàêðåôè ûàâûàâè ìàèíö
ìèñè ïèðàäè üîíåáà èþî, üìàðè âåð øååõåáîäà, àìàñ ìèóìàòåáäíåí êàëîñ ãàëåùèë úåëúñ
äà áîëîñ ñàêóûðàä ëåùàâäíåí. àì ïàïàíàüåáàøè, ñèöõåøè, ñàøèíåëè úàôèû øåãðîâèëè
ãðîøåáèû üàëñ øååýëî ìåùâðèëìàíèñàãàí üìðèñ äàóêèûõàâàä åþèäà ûàâè-÷èûè ñàêàáå ûó
áàìáàçèà, ñàêóûðèâ àí ûàâèñ øåóìîñàâ áàâøâåáèñàûâèñ.
ìêàûàûâèñ äèëèäàíâå ñàìêàëøè ãàøëèë äåäàêàöåáøè ÷àäãåáîäà ìàðèòà äà ãóëìîäãè
íåä ¸êðåôäà äàáíåóë ûàâûàâñ. ìå âåð âèòàíäè ìàðèòàñ ñèöõèãóëçå øðîìàñ äà âåøâåëå
áîäè. áåâðúåð äåäà÷åìè ãàìúàâðåáèà, ìçå àð ÷àãèâàðäåñî, ìàãðàì ûàâûàâåáçå ùàõðèë
ìàðèòàñ àð ùàâõìàðåáîäè, àð øåìåýëî.
– ùàäè, ãåíàöâàëå, àð äàèñèöõî! – ùþíàðàä ìåòþîäà ìàðèòà äà ìèñè óíàçåñè õìà óôðî
ìàáàìäà èì àäãèëñ, ñàäàö ìàðèòà ¸êðåôäà ûàâûàâåáñ, âèäðå ìçèñ øóüè ÷àèêðèôåáîäà.
èùâîäà äóáèàíè, ìçèñàãàí äàìùâàðè ùèûëîáè; øîðñ ¸ìøâåíîäíåí ãðèëè áàéíàðåáè;
ìàãðàì ñàãðèëîáåëè, úàâðèàíè õååáè ìàðèòàñûâèñ àð øðèàëåáäíåí.
ñàéàìîûè, ñàõåìòêáàðè ìàðèòà ãàìîáðùþèíäåáîäà ûàâèñ äåðåôàíøè, ñóëàö àð åòþî
áîäà ìûåëè äéèñ äàéëèëîáà. ïèðìîîüðîâèëè äèäåäà ëåëàóðè ùàäèåðåáèû åàëåð
ñåáîäà ñàþâàðåë øâèëèøâèëñ.
– ÷åìî ñïåòàêî øðîøàíàâ, ÷åìî áàìáèüóëàâ! ðàä ãèíäà ìçèûåâè? øåíè ìçèûåâè – øåíè
àáðåøóìèâèû ãàäàâàðöõíèëè ûìåáèà! – åòþîäà äèäåäà.
– øåíè ìçèûåâè – øåíè èèñôåðè ûâàëåáèà!
– ìûâàðèñïèðàâ, øåíè ãóë-ìêåðäèñ íàûåëè – øåíè ìçèûåâèà! – äà åãðå óíäà ÷à¸þîëîäà
àãðå øåðûåñ ìàðèòàñ óíäîìè, óíäî, óþâàðóëè üìàðè øåûå – ìëàøå, çâèàäè, þîìðàëè
êàöè, ìãëèñôåðè!
ïèðàíûåáóëè ìàðèòà ìèåìêâäàðà, ðà øåèòþî ûàâèñè áåäè, ìàãðàì ðàñ èüìîäà? áåâðúå
ðàö ûâàëåáñ äàõóÿàâäà, ùàðìîèäãåíäà ûàâñ ãåäèàñ ãâåðäèû! äèäè èìåäåáè ãàöàìòâåð
äà!
âàðñêâëàâìà ãâèðãâèíè ÷àìîèþàðà... ëàëèñ ñàþóðå ãàøàâäà...
üîðùèëè ðîì ãàûàâäà, ìàðèòàñà äà øåûåñ ñàüîðùèëî ãâèðãâèíåáè õìëèûà äà õàíúëèû
à¸õàäåñ, âèûîìö óîìðàä, óáðýîëâåëàä, óõìëîä äà óõàíúëîä àìàû âåðàâèí ãà¸þðèñî.
ìàðèòàñàûâèñ íèñëèñôåðè öõîâðåáà äàèùþî...
øåûå, íàìøðàëè, ãîðîçè, þâåëàñàãàí óþâàðóëè äà þâåëàñ óàðèñìþîôåëè, äàõàìåáóëè
èþî öõîâðåáàñ. äéåøè àûúåð äàñûâëèäà ûàâèñ öõâàðñ äà êèäåâ àð åêìàðåáîäà.
àð óþâàðäà éàðèáè ûàíàìîýìåíè: ãàáîòèëè èäãà äà ¸êèëàâäà.
åðûõåë àñåûè ñèòþâà ãàûàëà:
– ûàíàòîëåáè ðàû óíäà âèþâíåû üîíåáóëè äà óüîíåëè? – ûàí øàâè àëìóðè àñäèîäà
ñàõåçå.
ìàðèòàñ ãóëçå ì÷õâëåòàâè íåìñåáèâèû åÿèäåáîäà øåûåñ ñèòþâåáè.
ãåäèà? ãàðåãíóëàä àð øåìêðûàëà, ùàðáèö àð øåèäðèêà ñèàìàþèû, ìàñ åãîíà, ûó üàëìà
ãàñùèðà! úåð ñóëàö ãà¸üðà ñîôëèäàí, ìåðå îðúåð-ñàìúåð ÷àèàðà øåûåñ àõàëè ñàõëèñ
ùèí äàûîâëèëè íàáäèû, ìàðèòàñêåí àðö êè ãàóõåäàâñ!
äðî ãàäèîäà. åñå àìáàâè þâåëàñ äààâèùþäà, ãåäèàñ äà ìàðèòàñ êè – àðà!
îè, ñàñùàóëî! àð âèöè, âèñè ð÷åâèû, øåûåì ãåäèà íàûëèàä ìèèþâàíà, ðîöà áèÿè åþîëà.
áîðîòè åíåáè ìàðèòàñ àáðàëåáäíåí.
ãåäèà èñå èüöåîäà, ðîãîðö þâåëà íàûåë-ìèðîíè. åòþîáà, øåûåì àðà èöîäà ðà, àí ðà
óíäà ñöîäíîäà?!
ãåäèà äà ìàðèòà öàë-öàëêå, ó÷óìðàä åáðýîäíåí ãðýíîáàñ äà âåð ìîðåîäíåí.
...äà åðûõåë, ðîöà øåûå ûðèàëåûçå èþî, õîëî ìèñè äåäà ãóëèçàðè àìèåð üâåþíèäàí
ãàñóëèþî, ãåäèà ÷àâèäà ìàûñ îúàõøè ñàìýèìðèñ ñàûüìåëàä.
ìàðèòàñàûâèñ ñàìýèìàðè óíäà åûüâà íàûëèàñ, ìàãðàì íàìäâèëàä êè ìàðèòàñ éèìèëè
ñùþóðîäà! ñóë åðûè ñèòþâàö ðîì ãàåãîíà ìèñãàí, ìûåë ùåëèùàäñ èêìàðåáäà áåäíèåðå
áèñàûâèñ!
ìàðèòà øåìûõâåâèû ìàðòîäìàðòî äàõâåäðîäà îúàõøè.
– ãàóìàðúîñ èì îð ùâåû ûàôëñ, ðîìåëèö äéåñ åðû ñèòêáîä øååðûäåáà! – êèñêèñåá
äà ñèî.
ëîþàùèûåëè ìàèñèñ èàñàìíèñ ìèáíåäèëè ñóðíåëè ìõèàðóëîáäà...
àñå øåõâäíåí åðûìàíåûñ àõàëè òàðèåëè äà íåñòàí-äàðåúàíè...
ìåçîáëèñ øèíàáåðà áàëáàëóêàñ – `íåìñèïàðèàñ~, êèâêèâèû ìîñèàðóëåñ, àð ãàìîð÷à
ãåäèàñ ñòóìðîáà. êåâèéåÿèàì ãàìîàüâåþíèåðà þîâåëèâå.
ñîôëèñ åíàêåöèàì, íàçè, üëàðöè åíèû ìêìåâàðìà, êðýàëóëè äà ûàâàçèàíè ëàïàðàêè èöî
äà. äà àì íàç ñèòþâàûà ãàäàöåìà-ãàäìîöåìàøè, ûàâèñè âèûîìäà êäåìàìîñèëåáèû, ìûåë
ñîôåëñ àìöíî ãåäèàñ äà ìàðèòàñ âèûîìäà ñàöîëüìðî øåþðà.
áàëáàëóêàñ íàåíàâè, ÿîðøåñõìóëè àìáàâè ìèâèäà ñîôëèñ ìåóôðîñåìäèñ.
– ãàíà ñîôåëè áðìà àðè, ãàíà ãóëçå ãàõâðåòà ìåòèéà èüíåáà? – ðèñõâèû àìáîáäà öè
öèêîðå.
– àðà, éîáåñàö ûâàëè àüâñ, êåäåëñàö, úàì-ÿóðÿåëñàö!
– üàëè åøìàêèñ ûâàëèà! – ùàðìîûüâà öèöèêîðåì äà õìèñ àìîéåáà âåðàâèí ãàáåäà.
ìèùà ãàìîìåöàëà! áðáî êè ÷óìàä, ó÷èíðàä ìè¸üóõäà, ðîãîðö éâàðöîôè, äà ìèñ ùèíàøå
óýëóðè èþî ûâèû éìåðûè!
èì ñàøèíåëè äéèñ øåìäåã ãàóêàöðàâåáóëè, äàìöðîáèëè ìàðèòà àéàðàâèñ ñ÷âåíåáèà!
ìàðèòà ìîêâäà ñîôëèñûâèñ!
ûèûüîñ ñàäéàö ó÷èíðàä ãàðäàèõâåùà..
þâåëà óõåðõóëîáäà ìàðèòàñ ñàõåëèñ õñåíåáàñ. áàâøâèö êè øåþîþìàíäåáîäà õîëìå,
õîëî ûóêè åíàçå ìîàäãåáîäà åñ ñàõåëè, åíèñ òàðçåâå øåèð÷åíäà äà àðö êè ùàðìîûüâàì
äà..
÷óìàä èþâíåí ìàðèòàñ íàìåãîáðàëåáèö... þâåëà ìèõâäà ûàâèñ øåöäîìàñà äà áîðîòå
áàñ, þâåëàì ãàèûâàëèñùèíà ñàêóûàðè äàíàøàóëè...
ãóëãàãìèðóëè ãåäèà ãàäàèõâåùà þàçàõøè, ûàûðåáøè, äà èüâå ìîåéî áîëî óñàøâåëî
äàðäèû, ûàâçå õåëàéåáóëè âèéàöàñ øåìî¸êâäîìîäà.
ñîôåëìà èãðýíî ûàâèñè íàìõåöàâè, íàïèðóòþâàëè! àùþåíèíà ûàâèñ ñàóêåûåñî øâèëñ,
óìàíêîñ äà óíàêëóëîä ïàòèîñàí àäàìèàíñ!
ìàðèòà çåçåóðàä äàäíà äà ñóë ìàëå óûüìåëè ñåâäèû ãàäàâèäà åûåðèñ üâåþàíàøè!
ãàèãî ðà ìèñè öîäâèñ ìçèäâåëìà ñîôåëìà ìàðèòàñ ñèêâäèëè, ñàøèíëàä èòêèâèëà!
ìûåëè ñîôåëè ìîúàðäà ìàðèòàñ åçîøè.
ìàðèòàñ óõðùíåëè ñèëàìàçå – ìûâàðèñ ñàøóáëå, ïèòàëî âåðöõëóðè ñàõå, äàìàðìàðå
áóëè þåëè, – ñèêâäèëøèö êè ìîìõèáëàîáäà!
ñîôåëìà çéâèåðèñ öðåìëèû äàèòèðà ûàâèñè ìçåúàâàðà. êóáîñûàí þâåëà ùþàðîñàâèû
èéâðåáîäà.
ìõîëîä ãóëúàâðèàíè öèöèêîðå àìàþè äà ãàýàãðóëè èäãà. ÷àéðóáëóëè, ìýèìå ôèüðåá
øè øåñóëè, ãàíà øåìíàíå, õàí þàâàðúåíñ äàåáúèíåáîäà, ûèûüîñ ñàñòèêè ìçåðèû àìîùìåáäà,
ìàðûëà ìîêâäà ûó àðàî? ñàîöàðè èþî, öèöèêîðå – ìàðèòàñ ñèöîöõëèñ õåëìþîôåëè,
ñîôëèñ àìòèðåáåëè, ñóëàö àð èòàíúåáîäà, ìàñ ìàðûàëè åãîíà ûàâè, ìàí õîì ñîôëèñ
ýâåëûàýâåëè çíåîáà äàèöâà, ñèðöõâèëè àðàâèñ øåàð÷èíà! ìõîëîä íîð÷è, `ãàóõàðåëè~
üàëè åíàíåáîäà, ðîãîðö àäàìèàíñ äà ûâèûâå óêâèðäà ûàâèñè ýàëà äà ãàâëåíà:
– ñàä äàâêàðè äà ñàä ãàâàðäàî!
`ãàìàýéî ìå ñèìùàðèûà, äàìàûðî ìå íàéâåëèûà~ öõîâðåáàì... áåäìà... – øååýëî ãàåìåî
ðåáèíà ìàðèòàñ.
ãëîâèñ êâàìëèû ñîôåëè ãàøàâäà...
ñîôåëñ ûàâèñè ûàìàð äåäîôàëè ìîóêâäà... õååáèö êè ñòèðîäíåí...
ñàìàðèñ ïèðàä, ðîöà äàäãà óêàíàñêíåëè ùóûåáè ãàìîûõîâåáèñà äà ìèùèñ ìèþðèñà, èì
ùàìñ, êóáîñûàí ìèúðèëìà ìàðèòàñ øåóðàöõìþîôåëìà õàëõìà, àõëà øåøèíåáóëìà, óåöðèâ
óêàí äàèõèà, ûèûüîñ àìàçå ñõâà ðàì óôðî ñàçàðè äàèíàõà, êèíàéàì åðûìàíåûè ãàäàûåëåñ
äà ãàûüåðåñ... ðàäãàí åðûè ìóÿà ìèùèñ ìèþðà âåðàâèí ãàóáåäà àì éâûèóð ñèëàìàçåñ. âå
ðàâèí... âåðàâèí...
ûâèû óøèøàðìà äîëåíúèì áèúèö âåð ùàäãà, ðîì ìèñàþðåëè ìèùà ïåøâèû àåéî äàñàþ
ðåëàä.
èäãà õàëõè äà ãóëàìîìúäàðè üâèûèíåáäà.
áîëîñ, èñåâ öèöèêîðåì ãàìîèþâàíà õàëõè áóðàíèäàí.
èñèö ôåõèñ áîðýèêèû ìèâèäà êóáîñûàí, äàèéóíà, àèéî åðûè ìóÿà ìèùà äà êóáîñ ìèà
þàðà...
óöáàäâå äàñùâäà íè÷àáñ äà ùàâèäà ìèùà õðèàë-õðèàëèû.
åøâåëà õàëõñ. ãóëñ åôîíà... ûîðåì öðåìëè äààõð÷îáäà!
SoTa niSnianiZe
zogierTebis `mamao Cveno~
iuri dombrovski
`lagerSi~1 da gareT
mag ZaRliSvilebs Cemi mokvla surdaT, me ki movitane samuSao ezodan ori wale-
sili najaxi.
`lageris~ mecnierebis yvela kanonis Tanaxmad, mivedi, davirWve najaxebi Cems
gverdiT da davjeqi morze; vzivar, viyurebi, TvalebSi ori mxiaruli mgeli
mizis:`aha, moxvediT? keTili iyos Tqveni mobrZaneba! gindaT pirdapir modiT,
gindac SemovliTi gziT mewvieT...~
–dombrovski, – meubnebian, – Sen xom Wkviani kaci xar, Sen aq marto xar, Cven ki
aq... erTi Segvxede ramdeni varT!
–raRac ar mesmis yurSi, – veubnebi, – Tu SeiZleba cota axlodan!
naZirlebi ar modian Cems SeTavazebul TamaSze. dganan moSorebiT,`finkebs~2
aelvareben, da ician: ician, rom sikvdili zis maT win morze: maRali, utyvi, gamx-
dari, zis da xelebSi uxmod uWiravs najaxebi.
am dros brbos gamoeyo CergaSi3, modis da brazisgan kankalebs.`maS ar momcem
najaxs? ar momcem?! maSin TviTon aviReb!~`aiRe!~`aviReb!...~`cade!~
166 ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ
autaneli siCume da didi tyuili _ pirovneba da sazogadoeba
safiqrali
XV
SoTa niSnianiZe
ÛÜÂÅÍÈ ÄÀ ÷ÅÌÈ ÀÐ ÈÞÎÑ
èþî äà àðà èþî ðà... ûàâè ðàéàöà åãîíà,
àìèòîì ìàñçå íèÿèåðñ âåéàð èòàíäà ìåãîáàðñ,
ûüâåíè äà ÷åìè àð èþîñ.
êðåáàçå ñèòþâàñ àìáîáäà îüðîñ âàðàþèû äàíàôåðñ,
üó÷àøè ñóë ñõâàñ àìáîáäà àí àð àìáîáäà àðàôåðñ,
ûüâåíè äà ÷åìè àð èþîñ.
ñìàøè þàëá ñàäéåãðýåëîåáñ ùàðáøåóõðåëàä àìáîáäà,
ìåîðå äèëèû íàíîáäà ûàâèñ ùóõàíäåë íàáîäâàðñ.
ûüâåíè äà ÷åìè àð èþîñ.
àüåáäà, ðàêè àüåáäíåí óíèÿî ùèãíñ äà ìõàòâðîáàñ,
ãóëøè êè ìàûè àâòîðèñ ãàüèàüåáàñ íàòðîáäà.
ûüâåíè äà ÷åìè àð èþîñ.
ãàüóðäóë-ìîòþóåáóëè ãàìîäèîäà äóüíèäàí.
ìèìòàíñ êè ìàèíö ÷óüíèäà, ûàíàö ìàäëîáàñ óõäèäà.
ûüâåíè äà ÷åìè àð èþîñ.
òàüñèñ ìýéîëñ õóðäàñ àð ñûõîâäà, ïàñóõñ àð ñûõîâäà
õóëèãàíñ,
ûàâõåäåáñ àíäà ëàìàçåáñ þâåëãàí óøâåáäà óðèãîä.
ûüâåíè äà ÷åìè àð èþîñ.
ûüâåíè äà ÷åìè àð èþîñ, ìèñ áàâøâåáñ õøèðàä øèîäàû.
ûâèûîí êè üâåþíèñ ùàõäåíà-óùåñîáàçå ÷èîäà.
ûüâåíè äà ÷åìè àð èþîñ.
daimaxsovre
uiliam Seqspiri
66-Å ÑÎÍÅÒÈ
þâåëàôðèû äàéëèëñ, ñàíàòðåëàä ñèêâäèëè äàìð÷à,
ðàäãàí ìàûõîâðàä ãàäàèüöà àõëà éèðñåáà,
ðàäãàí àðàðàì øåèôåðà ýâèðôàñè ôàð÷à,
ðàäãàí ñèöðóå åðûãóëåáèñ ãàõäà ûâèñåáà,
ðàäãàí óéèðñåáñ óñàìàðûëîä äààäãåñ äàôíà,
ðàäãàí ìðóøîáèû øåëàõóëà óìàíêîåáà,
ðàäãàí äèäåáàñ ñàìàðöõâèíîä óûõðèàí ñàôëàâñ,
ðàäãàí ýëèåðè äàèìîíà êîÿëìà äðîåáàì.
ðàäãàí óùìèíäåñ õåëîâíåáàñ àñîáåí ëàõâàðñ,
ðàäãàí óâèöè äà ðåãâåíè áðýåíîáñ àäâèëàä,
ðàäãàí ñèìàðûëå ñèñóëåëåä èûâëåáà àõëà,
ðàäãàí ñèêåûå áîðîòåáèñ òþâåä ÷àâàðäíèëà.
àñå äàéëèëè, àì üâåþíèäàí ãàüöåâàñ âàð÷åâ,
ìàãðàì àð ìèíäà, ÷åìè ñàòðôî îáëàä ðîì äàð÷åñ.
1936 w.
safiqrali
VJYFRDTSB VTSJHVTNT
`ÊÀÈ ÞÌÈÑ~ ÔÅÍÎÌÅÍÈ,
ÅÐÎÂÍÓËÈ ÀÐÜÅÒÈÏÈ ÄÀ ÊÎÑÌÎÑÓÐÈ
ÌÛËÈÀÍÎÁÈÑ ÏÐÈÍÖÈÏÈ
xalxuri
ØÅÌÎÌÅÞÀÐÀ ÞÈÂ÷ÀÞÈ
øåìîìåþàðà þèâ÷àéè
ñàìçéâàðñ ìóõðàíèñ ãçèñàñà,
ïóðè ìûõîâà äà âàÿìèå
âóð÷åâäè ûàâûóõèñàñà.
õîðöè ìûõîâà äà âàÿìèå,
âóð÷åâäè õîõîáèñàñà,
éâèíî ìûõîâà äà âàñìèå
âóð÷åâäè áàäàãèñàñà.
öîëè ìûõîâà äà âåð ìèâåö
ìèìþâàíäà ñèäåäðèñàñà.
àí êè öîëñ ðîãîð ìèâöåìäè
øâèëñà ãàçðäèëñà ñõâèñàñà.
õåëè ìî¸õâèà, àêîöà,
ìîçèäíà íàùíàâñ ûìèñàñà,
øåñòèðà ñàáðàëî üàëìà:
`âàè öîëñ öóäèñ þìèñàñà~.
ìåö ãóëìà âåéàð ãàìèýëî,
ìîâçèäíå âàäàñ õìëèñàñà,
óìàëâå èìàí äàìàñùðî,
åëâàñà ¸ãâàíäà öèñàñà.
ìàãðàì äàóöûà ìóõàíàûñ,
âåíàöâëå ìàäëñà éâûèñàñà,
àõëà ìå øåìîâóüíèâå,
âåíäâå ìàäëñ ëàøðèñ úâðèñàñà.
ãàâÿåðè öõåíè äà êàöè,
ùâåðèö ìîìèõâäà üâèøàñà,
àð èþî éèðñè, ìîøîðäà
öüåðàñ íàûåëèñ ìçèñàñà.
àüåû ìå âêâäåáè, èüèû èñ,
üàëè ùàâèäà ñõâèñàñà.
xalxuri
ÛÀÂÔÀÐÀÂÍÅËÈ WÀÁÓÊÈ
ûàâôàðàâíåëè ÿàáóêè
àñïèíýàñ üàëñà ¸þâàðîáäà,
çéâà ¸üîíäà ùèíàä ñàâàëè,
ãàñâëàñ øèã àðà çàðîáäà.
üàëè àíûåáäà ñàíûåëñà,
ñàíûåëè êåëàïòàðîáäà,
âàæè ìèàíãðåâñ òàëéåáñà,
ãóë-ìêåðäè àðà ÷üàìîáäà,
öàë õåëèû äîëàáè ìèàüâñ
öàë õåëèû íèàâ-üàðîáäà.
çéâèñ ãàéìà åðûè ñàíûåëè,
ãàìîéìà êåëàïòàðîáäà.åðûè àâñóëè áåáåðè
âàæèñûâèñ àâñà ëàìîáäà.
ñàðêìåëçå àíûåáóë ñàíûåëñ
àüðîáäà, àáåçàðîáäà,
ûàí àìàñ åóáíåáîäà:
`ùèíàäàö åãà ãþâàðîáäà!~
éàìå ÷àìîäãà ùþâäèàäè,
óêóíñ ðàìåñà ¸ãâàíîáäà,
òàëéà òàëéàçå íàöåìè,
âàæèñ ÷àíûüìàñà ëàìîáäà.
äà¸êàðãà ôîíè, øåøÿèðäà,
ìîðåâè áîáîüàðîáäà,
ãàûåíäà äèëà ëàìàçè,
êåêëóöèñ ûâàëåáñ ¸ãâàíîáäà,
ùþàëñà äàåõð÷î ÿàáóêè,
ÿîðîõçå åãäî, üàíîáäà,
ùèûåëè ìîâèñ ïåðàíãè
çåâèäàí äà¸ôàðôàðîáäà,
ëåøñ äàñúäîìîäà çåä îðáè,
ãóëñ óãëåúàâäà, õàðîáäà.
vaJa-fSavela
ÊÀÈ ÞÌÀ
(ÕÅÂÑÓÐÓË ¸ÀÍÃÇÅ)
1909 ù.
xalxuri
ÊÀÈ ÞÌÀ
ñàìè àð ãàèùóðûíåáà:
ìãåëè, àðùèâè, êàè þìà.
ìãåëè àð ìàøëèñ ìãëîáàñà,
êàè þìà – ìàìàöîáàñà,
àðùèâè – àðùèâîáàñà,
ìûèñ þóðåû ûàìàøîáàñà.
ìãåëè ãàèâëèñ ìûàçåäà,
íàìè ãàáåðòþèë äàð÷åáà,
äàèõóëóçíåáñ àðùèâè,
ìûèû áàðàä ÷àìîâàðäåáà,
äàèÿåðñ øóíèñ ûèêàíñà,
õîðöè ýâåàëàäâå äàð÷åáà.
**
ìàøèí êàðãèà êàè þìà,
ðî äèëà áèíäèû äãåáîäåñ,
èöâàëìäåñ ãðèëñà ðêèíàñà,
`îìñ âèüàì~, èüàäíåáîäåñ.
õâàäè ðî ¸õðàâäåñ ëàãàìñà,
ùàéìà-óêóéìà äãåáîäåñ,
åûîûüðîâåáäåñ ìõåäàðè,
òþâèà òàíçåäà õâäåáîäåñ.
daimaxsovre
xalxuri
ÕÎÃÀÈÑ ÌÈÍÄÈ
õîãàèñ ìèíäè êâäåáîäà
ìçå ùèûëäåáîäà, öõðåáîäà,
öà ÿåõäà, ìèùà ãðãâèíàâäà
ñóëè ãâèàíà ¸õäåáîäà,
÷àìîäèîäà ìàñêâëàâè
ìûâàðåö óêóéìà äãåáîäà,
üîð-øàâàðäåíè, àðùèâè
ñó ìõðåáèû èõîøåáîäà.
ìàéëèñ ÿèóõèñ íàäèðè
ñàòèðëàä åìçàäåáîäà,
öõåíè èìèñè òèàëè
ëóðúà òîòçåäà äãåáîäà.
öîëè èìèñè áå÷àâè
ñóë øàâàä èìîñåáîäà;
äåäàñ èìèñàñ ñàáðàëîñ
òèðèëñ àéàðà ¸õäåáîäà,
ìàìà èìèñè ñàáðàëî
ûìà-ùâåðèû èõîøåáîäà.
SoTa niSnianiZe
II
`äåäàåíèû~ ãàçàðäåñ, ìåãðóë èàâíàíóðèû,
àâûàíäèëèñ àíäåðýèû, öîòíåñ öõåíèñ ûüàðóíèû.
ñàùþàë õàðèñ òèðèëèû, ÷èîðàñ ñèáðàëóëèû,
ìàãðàì ïèðâåë þîâëèñà, áàâøâåáèñ ñèþâàðóëèû
ôðûåáñ èñõàìåí üàðûóëè úåúèë-ñàëàìóðåáè,
ìãëèñ ëåêâåáè üàðûóëè, üàðûóëè àìóðåáè.
III
ûüâåí äèäè åðèñ øâèëè õàðû, î, äèäè åðèñ, ìèñèñ,
üâåþàíàì èöèñ àìèòîì äèäåáóëåáà ìèñè.
ûüâåí äèäè üâåþíèñ øâèëè õàðû, ìàãðàì èöîäåû, áàðåì,
àðèñ ïàòàðà êîëõåûèö – äèäûà ðàèíäûà ìõàðå.
ìèñèñ, ûüâåí óêâå ãàûõîâäèû, ûüâåí óêâå ãüâèàû äåäà,
áåäíèåðè õàðû, ýâèðôàñî, áåäíèåðè õàðû ìåòàä,
äà âèíö ñèöîöõëå ãà÷óüàû, ûó ãàãîíäåáàû íåòà?
ûüâåí ãåñèçìðåáàû èñ êàöè äà âåðö èâèùþåáû ðàäãàí
ìàøâåëè ðãîëè èì ñóëìíàûñ øàðàâàíäåäàä àäãàñ.
ìîáðýàíäèû, ðîãîðö øâèëîáèëñ,
èñå ìèãèéåáû, ìèñèñ,
ìîáðýàíäèû, ýâåëè åðè âàðû,
âèñ ðîãîð äàâõâäåû âèöèû,
ãâèþâàðñ ìçå, ìûâàðåö üàðûóëè, ìàãðàì îðèâå ìãîíè,
öàä ãâèêèäèà ñòóìðèñûâèñ, ðîãîðö ìàøâåëè ðãîëè.
daimaxsovre
SoTa niSnianiZe
ËÅÃÅÍÄÀ ÈÀÍÎØ ÊÎÐ÷ÀÊÇÅ
èàíîø êîð÷àêè – ãàìî÷åíèëè áàâøâûà åüèìè, ñàáàâøâî ìùåðàëè äà ñùàâëóëè èþî. ìàí
ãåðìàíåëûà òþâåîáàøè ñèêâäèëìèñúèëè åáðàåëè áàâøâåáè âèûîì ñàçåèìî êàðíàâàëçå
ìèèþâàíà, ãàìõèàðóëåáóë ïàòàðåáñ ãàçèñ êàìåðàøè øåóýéâà äà ìàûûàí åðûàä äàèéóïà.
I
– áàâøâåáî, áàâøâåáî, õâàë øîáàà,
áàâøâåáî, õâàëå êàðíàâàëèà.
èüíåáà íàýâèñ õå, ûàìàøîáàíè
äà ñà÷óüðåáè, ðàö ìûàâàðèà.
ð÷åóë àðòèñòåáñ ãçàâíèñ âàðøàâà...
òèêèíåáñ, íèéáåáñ àõàëè ìîäèñ.
þèæèíàñ ñöåìåí áàâøâåáè – âàøààà!
õâàë ûîúèíåáèñ ûåàòðè ìîäèñ!..
õâàë äàðàçìóëíè ãàâàëû, áàâøâåáî,
ñèìéåðåáèû äà òðàíñfàðàíòåáèû,
ÿðåëè ôàðíåáèñ öàøè àøâåáèû
ñàáàâøâî ûåàòðñ êàðñ ìèâàäãåáèû.
õâàëèñ ûàäàðèãñ ðîì ìàëå ìîð÷åñ,
ÿðèñ èàíîøè üàéàëäèñ äðîøåáñ.
ÿðèñ èàíîøè íèéáåáñ, ïàðèêåáñ,
ÿðèñ äà éèìèëûàí åðûàä àðèãåáñ.
– ùþíàðàä, áàâøâåáî, íó ìûõîâû êîìåíòàðñ,
ìàäëîáà âóûõðàû áàòîí êîìåíäàíòñ,
ýèà êîìåíäàíòñ,
êåûèë êîìåíäàíòñ.
àðà, àðàâèí àð ãûõîâû êîìåíòàðñ...
äà êèûõâà ìàèíö ìî¸ãàâñ øåíèøâíàñ:
– ýèà èàíîø, ûõîâåû êîìåíäàíòñ,
õâàëå ûåàòðøè àäðå øåãâèøâàñ.
II
– ïàí, ûüâåíñ ùèãíåáçå áåâðñ óòèðèà,
þðìîáèñàñ áåâðúåð ãâèÿèðèñóôëå,
– ïàí, – ìîùèùåáèû àìáîáñ óíòåðè –
ûüâåí êîìåíäàíòè ãàûàâèñóôëåáû!
`àðà, áàâøâåáî, íó øåøèíäåáèû,
íóðö åÿâèû ìèìçåðû, íóðö øåøôîûåáèû,
÷åìî ìøèåðî, ìôðûõàëî ÷èòåáî,
ûüâåíñ ñèêâäèëøèàö âåð äàãøîðäåáèû.
III
àìáîáåí: þîâåë àõàëùëèñ éàìåñ,
ðîöà ìéåðèàí äà éâèíîñ ñâàìåí,
öàä èìàðûåáà ñõâà êàðíàâàëè
äà éâûèñ ùþàëîáèû õåäàâñ ìðàâàëè,
þìàùâèëèà ûó îìãàäàõäèëè:
âèéàöà êàöè ûìåáäàûîâëèëè
ðîãîð ìèóýéâèñ âàðøàâèñ öàçå
ïàùèà àíãåëîñåáèñ ðàçìåáñ.
monakveTi mecamete
Cagvra, Seuracxyofa da Zaladoba
nodar dumbaZe
HELLADOS
– jemal, skripka!
– ianguli, lawirako!
– jemal, qamo!
– ianguli, wuwko berZeno!
– jemal, wirpliano!
– patarebis yoCo!
– virisTavo!
– viris mwyemso!
– gogoebis maCalka!
– xuligano!
– Tbiliselo harifo!
– Seni deda vatire, ianguli!
– imana su ine prostikasa ineka, jemal!
...
soxumeli berZenis xristo aleqsandridis Svili iyo ianguli. nafotiviT Tx-
elsa da beWebganiers swori, lamazi cxviri, naxSiriviT Savi Tvalebi da maimuni-
viT grZeli xelebi hqonda. rom idga, muxlebamde wvdeboda uzarmazari torebi.
ToTxmeti wlisa iyo. Tavis tol ubnis biWebs SiSis zars scemda. saocari Cxubi
icoda, or-sam biWs erTad gaasilaqebda, xels ar gaanZrevinebda. katasaviT swrafi
iyo, kaJiviT magari da janmrTeli. zamTar-zafxul satinis Savi xalaTiT dadioda,
mkerdgaReRili.
veneciis gzatkecilze cxovrobda, mdinare CalbaSis piras, mamamisTan erTad.
deda ise pataras gardacvloda, arc ki axsovda. miwis nakveTi hqondaT, xelisgu-
lisodena bostniT. erTi Zroxa hyavdaT, erTic nacrisferi Cokina. rZes, mawons da
mwvanils hyiddnen mezoblebSi da soxumis bazarSi, ianguli arsad ar swavlobda,
mamamiss exmareboda meurneobaSi da xandaxan virsac dahyveboda savaWrod. danaar-
Ceni dro quCaSi iyo gadebuli. rkinigzis gadasasvlelTa idga xolme, skolidan
dabrunebul biWebs jibeebs uCxrekda, zogs ZaliT, zogs nebiT, TuTuns, xurda
fuls, brWyviala nivTebs, jaWvebs, ferad fanqrebs, kalmistrebs arTmevda, meore
dRes imave nivTebs imave biWebTan SeRavaTian fasebSi hyidda. mere TavianTsave
fulze eTamaSeboda, ugebda, jibeebgatenili brundeboda Sin.
ase grZeldeboda yoveldRe.
am ToTxmeti wlis diqtators yurmoWril monebad hyavda mTeli veneciis gzat-
kecilis biWebi da maT Soris Cemi deidaSvili kokac.
ubnis yoCi iyo ianguli.
Cveni nacnoboba 1938 wlis Semodgomaze daiwyo. deidaCemma ninam, obloba rom
viRe xeli wylidan. mivxvdi, rom moxda raRac saSineleba. male akvariumSi sicocxle
Cakvda. mowamluli oqros Tevzebi usulod tivtivebdnen wylis zedapirze. tanSi
SiSis Jruantelma damiara, violinos budes xeli vstace da gasaqcevad movemzade,
magram uceb kari gaiRo da oTaxidan elena mixailovna gamovida. igi Cemze adre
mosul moswavles moacilebda, Tan raRac darigebas aZlevda.
– Semodi! – miTxra man, rodesac mowafe gaacila. me gaSeSebuli videqi.
– Semodi, Semodi! – gamimeora man, mxarze xeli damado da msubuqad mibiZga oTax-
isken. adgilidan ar davZrulvar.
– gakveTili ar ici? – mkacrad mkiTxa elena mixailovnam da kvlav rom ar gaveci
xma, gakvirvebulma Tvali gaayola Cems gaSterebul mzeras... da moxda is, risi
warmodgenac mxolod iqTiologebs SeuZliaT. muxlmokveTili elena mixailovna
savarZelSi CaeSva, tuCebi gaulurjda da xmis kankaliT mkiTxa:
– Ты что наделал, паршивый мальчишка?!
– me ar megona, elena mixailovna, me mxolod Savi puri da yveli Cavuyare...
– Отравил! – amoigmina man sasowarkveTiT. mere Tavi xelebSi Cargo da Svilmoklu-
liviT aqviTinda, maxsovs, rogor vluRluRebdi, Tavs vimarTlebdi da vcdilobdi,
rogorme damemSvidebina musikis maswavlebeli, magram yovelive amao iyo... igi adga,
akvariumTan mivida, saTiTaod iRebda wylidan usulo Tevzebs, hkocnida, kvlav
akvariumSi abrunebda, Tan saocari sityvebiT ealerseboda.
– Милые мои, золотые, ненаглядные, отравили, убили вас.
mere Cemsken Semotrialda, saxe SeSlili hqonda, nikapi ukankalebda da Tvalebi-
dan Rvarad Camosdioda cremli. uceb gaSlili xeli moiqnia da iseTi sila gamawna,
Tavi Zlivs Sevikave, rom ar wavqceuliyavi.
– Вон из моего дома, варвар. Чтоб твоей ноги не было больше здесь! Вон!
me sila da cremli erTad gadavylape, violino iRliaSi amoviCare da uxmod
gamovixure kari.
Tavzardacemuli, Sercxvenili da cocxal-mkvdari movabijebdi saxlisaken.
rkinigzis gadasasvlelTan ianguli da misi damqaSebi paJarobanas TamaSobdnen.
gulma maTken gamiwia. Sin mainc ar mimesvleboda. biWebs rom davuaxlovdi, fexi
aviTrie, mere gangeb gavCerdi da davixare, viTom fexsacmlis Tasmas visworeb-
di.
– eee, skripka! – iangulis xma vicani. welSi gavimarTe da TvalebSi Sevxede.
– ra ginda? – vkiTxe.
– modi aq! – mimixmo TiTiT.
– Tu saqme gaqvs, TviTon modi! – vuTxari. iangulim gakvirvebulma gadaxeda
masze ufro gakvirvebul qveSevrdomebs da neli nabijiT wamovida Cemsken.
– Sen ar ici, me vina var? – mkiTxa amayad.
– vici! – vupasuxe me.
– mere, rom geZaxi, ratom ar modixar?
– Sen vina xar, me rom meZaxi? – vuTxari agdebiT da yoveli SemTxvevisaTvis
violino miwaze davde. iangulim isev gakvirvebiT gaxeda Tavis biWebs, romlebsac
TamaSisaTvis Tavi daenebebinaT da Cvens garSemo wre SeekraT.
...
meore dRes ianguli da petia skolis alayafTan dagvxvdnen me da Cems deidaSvil
kokas. erTi ki Semiqanda guli, magram ise Cavuare orives, TiTqos guSin araferi
momxdariyos.
– skripka! – xma petiasi iyo, me gavCerdi.
– unda gelaparako! – momiaxlovda ianguli.
– raze?
– aq uxerxulia! – Tqva man da skolidan gamosul bavSvebs da maswavleblebs
gaxeda.
– aba, sad? – vkiTxe me.
– rkinigzis gaRma, xidis qveS.
– sadac ginda! – vupasuxe da gavyevi.
ianguli win midioda! mere me da koka. petia ukan mogvdevda moSorebiT. albaT
imitom, rom ar gavqceuliyaviT.
– daviRupeT! – Tqva saqcielwamxdarma kokam. koka ori wliT patara iyo Cemze
da araerTxel hqonda naWami iangulis aliyuri.
– nu geSinia! – davamSvide, Tumca gulaxdilad rom vTqva, mec meSinoda. rkinig-
zis miwayrilze rom veSvebodiT, kokam gaqceva daapira, majaSi Cavavle xeli da
rac Zali da Rone mqonda, movuWire.
– ar gaiqce, biWo, sircxvilia!
– Sen ar ici magis ambavi, dagvasiebs orives, – amoikvnesa kokam.
– ra moxda mere, xom ar mogvklavs, – vuTxari me. koka dasaklavad ganwiruli
xbosaviT gamomyva.
ianguli rkinigzis xidis qveS dadga. aqeT-iqiT gaixed-gamoixeda. kacis WaWaneba
ar Canda. Cvenc gavCerdiT.
– aha, movedi, ra ginda? – vkiTxe iangulis. iangulim Tavi CaRuna, erTxans ase
iyo, raRacas fiqrobda.
uceb Tavi aswia.
– Sen guSin ubanSi Semarcxvine. erTi dartymiT damsvi... ar velodi da imitom
damsvi, pasuxi imitom ar miiRe, rom ver avdeqi. mindoda adgoma, magram ver avdeqi.
– misma mSvidma da gulaxdilma laparakma sul gamafuWa. – me am ubnis yoCi var da
yoCad davrCebi... – ganagrZo man.
– me ar minda Seni ubnis yoCoba, Tavi damanebe! – gulwrfelad vuTxari mec.
– Sen rom Cemze didi iyo, daganebebdi, magram Sen Cemze erTi wliT patara xar,
amitom ver daganebeb Tavs. ubanSi ori yoCi ar SeiZleba, an Sen unda iyo, an me...
– aki giTxari, ar minda yoCoba-meTqi! – gavumeore.
– egre ar gamova, unda viCxuboT.
– viCxuboT! – davTanxmdi me.
– patiosnad viCxuboT! – Tqva iangulim.
– patiosnad ras hqvia? – gamikvirda me.
– arc petia, arc koka CxubSi ar unda Caerion. goneba ar iyos, qva ar iyos, waq-
ceulis cema ar iyos!
– egre iyos!
– Tu mogerie, xval imave ubnis biWebTan gcem, romlebTanac damsvi, mere mogeS-
vebi! – gamafrTxila.
– cema morevazea! – vuTxari me.
araferi ar mipasuxa, Savi satinis xalaTi gaixada da miwaze daagdo, rom gaixada
da Sevxede, gulma reCxi miyo: imxela gaSlili mkerdi hqonda, Tan marcxena Zu-
Zus zemoT lurji laTinuri asoebiT dasviringebuli hqonda sityva HELLADOS,
romelmac SemakrTo uceb.
iangulim raRac uTxra petias berZnulad. petia Seyoymanda. iangulim brZaneba
gaumeora. petiam ori didi qva amoiRo jibeebidan da uxalisod gadayara. iangulim
axla kokas Sexeda, kokam carieli jibeebi amoitriala.
– daviwyoT! – Tqva iangulim.
– daviwyoT! – vTqvi me da CanTa miwaze davagde.
Cxubi or-sam wuTs gagrZelda. me Sekruli muStebiT vCxubobdi. ianguli gaSlili
xeliT. Cemi dartymuli yru xmas gamoscemda, misi ki qveyanas azanzarebda: iseTi
lawaluwi gaudioda Cems ybebze.
petia berZnuli SeZaxilebiT amxnevebda iangulis, koka ki qarTulad mkarn-
axobda:
– Tavi, Tavi aWame, jemal!
vicodi, rom axlos misvla da Tavis Wmeva iyo saWiro, magram wels zemoT gaxdils
ramdenjerac wavavle mklavSi xeli, imdenjer damisxlta ofliT dapoxili, kidev
erTi sila da vigrZeni, rom cxviridan sisxli wamskda.
vidre cxviridan wamskdar sisxls vixocavdi, iangulim kidev erTi sila maWama
da zustad ise davjeqi miwaze, rogorc guSin ianguli, oRond im gansxvavebiT, rom
iangulis guSin ar SeeZlo adgoma, me ki SemeZlo, magram Cems adgomas fasi aRar
hqonda – Cxubi wagebuli iyo.
iangulim erTxans macala da rom aRar avdeqi, xalaTis Cacma daiwyo, da me isev
wavikiTxe mis mkerdze amosviringebuli HELLADOS.
– xvalamdis! – miTxra iangulim da mxolod axla SevamCnie, zeda tuCi Sesivebuli
hqonda da marjvena warbi gaxeTqili.
– xvalamdis! – vupasuxe da wamovdeqi.
ianguli da petia miwayrilze avidnen da rkinigzis liandags gahyvnen. me da koka
xidis qveS davrCiT.
...
meore dRes skolaSi ar wavsulvar, Wrilobebs viSuSebdi. mesame dRes rkinigzis
gadasasvleli savse iyo ubneli biWebiT. me da koka rom mivediT, stveniT Segvx-
vdnen.
– skripka, gaziares?
– sanam aq mogklavs, ar moeSvebi?!
– Sen aq Tbilisi xom ar ggonia?!
mTelma birJam icoda ukve Cemi cemis ambavi.
yvela aq iyo iangulis garda. aravisTvis xma ar gamicia, CanTa filaqanze davagde,
zed davjeqi da iangulis mosvlas davelode.
– ianguli modis! – daiZaxa uceb viRacam.
– axla daiwyeba cirki! – Tqva meorem.
– gamarjobaT! – Tqva saerTo salami iangulim da me rom daminaxa filaqanze
Camomjdari, gakvirvebisagan Tvalebi gaufarTovda.
– ianguli, Tavisi fexiT movida bulki, midi erTi, SeWame! – uTxra petiam.
– karaqs wausvam, ianguli, Tu xizilalas?!
iangulim lazRandarebs yuradReba ar miaqcia, tribuniviT aswia xeli, brbo
daawynara da istoriuli sityviT mimarTa Tavis xalxs, ise, rogorc tomis beladebs
sCveviaT xolme.
– biWebo! – daiwyo man. – es me mogmarTavT Tqven, veneciis gzatkecilis tomis
Tavisufal Svilebs, me, Tqvens mier arCeuli beladi, ianguli aleqsandridi! Tqvens
winaSe dganan mkrTalsaxiani Tbiliseli harifi da misi deidaSvili, Cveni tomis
gamyidveli da samSoblos moRalate, wkvintliani koka. am mkrTalsaxian gadam-
Tiels, imis nacvlad, rom esargebla Cveni stumarTmoyvareobiT, didsulovnebiTa
da sulgrZelebiT, surs miisakuTros Cveni kurTxeuli miwa, zRva, mdinare, oqro,
vercxli, saZovari da gazonebi...
– morCi lazRandarobas! – Sevawyvetine sityva. – unda meCxubo!
ianguli SeCerda da Tvali TvalSi gamiyara.
– me Tqven gaCvenebT axla, rogor keTdeba mkrTalsaxianebisagan katleti...
– ganagrZo isev.
– nu maimunob, daviwyoT!
– Sen ei, wkvintliano, – miubrunda igi kokas, – wadi, saswrafoSi dareke, uTx-
ari xuT wuTSi movidnen da Seni dainvalidebuli deidaSvili waiyvanon! – biWebSi
xarxari atyda.
– dRes Sen mogiwevs saswrafoTo wayvana. – vuTxari me da avdeqi. biWebma wre
Sekres. iangulim isev raRac uTxra petias berZnulad, petia SeiSmuSna da qamris
Sexsna daiwyo. gancvifrebuli vuyurebdi petias TiTis simsxo Rvedis qamars
– „nuTu qamriT unda mcemos?` – gamielva TavSi. petiam qamari gadasca iangulis
da isev wreSi Cadga. iangulim amayad mimoixeda garSemo da sajarod ganacxada:
– me mkrTalsaxians ori xeliT ar veCxubebi. igi dRes cali xeliT unda gailaxos.
petia, gamodi da Semikari xeli!
biWebma aRtacebis yiJina gaisma. me elda meca. iangulim gaWimuli marcxena xeli
TeZoze miido. petia movida, qamari welze Semoartya, ise rom is marcxena xeli Sig
moayola, da rac Zali da Rone mqonda gaukra.
– nu artistob, xeli amoiRe da ise viCxuboT! – vuTxari dakarguli xmiT.
– me SenTan ori xeliT Cxubs ar vikadreb, – Tqva iangulim. biWebs kvlav aRta-
cebis yiJina aRmoxdaT.
– maSin ar minda! – vTqvi me da CanTa aviRe.
– geSinia? – mkiTxa iangulim.
– ki ar meSinia, ar minda. xeli amoiRe da isedac gcem!
– meCxube, Torem gcem! – Tqva gaRizianebiT iangulim.
– midi, dasvi! – wamCurCula kokam. me jiutad gaviqnie Tavi. maSin ianguli momi-
axlovda da sila gamawna. saxeze ise wamekida cecxli, TiTqos mduRare Semasxeso,
magram xeli ar Sevubrune. iangulim meored gamawna sila, mere mesamed, Sevatyve,
gametebiT ar mirtyamda, es ufro gasilaqebas hgavda, vidre Cxubs. da mainc rom ar
Sevubrune xeli, ianguli gaCerda. me Sevtrialdi da wridan gavedi, biWebi uxmod
Camomecalnen.
– ee, skripka! – momesma zurgs ukan petias xma, da uceb gavigone gaSlili xelis
saSineli lawani: es ukve petias ybaze gaRebuli iangulis xelis xma iyo.
ukan ar mimixedavs, radgan vtirodi da ar mindoda biWebs Cemi cremli daenaxaT.
erTs ki mivxvdi – dRevandeli Cxubi iangulim waago.
...
meore dRes, sisxam diliT, aleqsandridebis ezos WiSkarTan videqi. xristo
aleqsandridi virs kazmavda patara TavlsaTan. ianguli exmareboda, rom daminaxa,
viri miatova da WiSkars moadga.
– saCivlelad moxvedi? – mkiTxa man da Tvali mamisken gaapara. mamamisi zurgSe-
qceviT idga da ver mxedavda.
– saCxubrad! – vupasuxe me.
– vin aris? – dauZaxa mamamisma, ise rom ar mouxedavs.
– amxanagia Cemi.
– iangulis ar scalia, bazarSi midis! – moixeda xristom. uceb micno da gauk-
virda: – SerigdiT?
...
saRamos xidis qveS velodi iangulis. igi movida. xma ar gaucia CemTvis, viri
adamiebis Robes miaba, xalaTi gaixada, viris kexze gadahkida da me kvlav wavikiTxe
mis gaSlil mkerdze magiuri sityva HELLADOS.
dRes Cveni Cxubis mowme mxolod viri iyo.
Cxubi amjerad ufro didxans gagrZelda. pirvelma iangulim damartya, rogorc
ar vecade, magram mainc damaswro. ar wavqceulvar, mxolod waviforTxile. meore
rom momiqnia, Tavi ukan gadavwie da misma gaSlilma xelma SxuiliT Camiqrola
cxvirwin. moqneuli, ise Zlierad iyo, iangulim Tavi ver Seikava, inerciam odnav
Seatriala da axla igi gverdulas idga Cems win, misi yba zustad ise daekida haerSi,
rogorc maSin, pirveli Cxubis dros; da vidre kvlav Semotrialdeboda, rac Zali
da Rone mqonda, muSti ybaSi movde. ianguli saxiT silaSi Caemxo. erTxans gaunZ-
revlad ido. ar megona, Tu adgeboda, magram uceb wamoxta da saocari siswrafiT
gamoqanda Cemsken. misi gaSilili xeli da Cemi muSti erTdroulad moxvda mizans,
me davretiandi, cal muxlze daviCoqe da uneburad saxeze xelebi avifare. xelebi
rom movicile da Tvali gavaxile, ianguli zustad iseTive pozaSi iyo CaCoqili,
rogorc me, da gaxeTqili tuCidan sisxls ixocavda. xelebze davixede da mivxvdi,
rom mec mJonavda sisxli cxviridan. Tavs Zala davatane da wamovdeqi. wamodga
iangulic.
didxans vucqerodiT erTmaneTs uxmod. me misi mZime da Rrma sunTqva mesmoda,
albaT imas – Cemi. yovel wuTs velodi Tavdasxmas. magram saocari is iyo, Cxubis
aRarc xalisi mqonda, aRarc survili. raRac Sinagani kmayofileba dameufla. mi-
vxvdi, rom dReidan ianguli veRarasodes damCagravda.
– gveyofa! – Tqva iangulim da mklavebi CemouSva.
– gveyofa! – vTqvi mec da SvebiT amovisunTqe. oRond xval biWebTan unda viCx-
uboT! – davayole yoveli SemTxvevisTvis.
– ar ginda, biWebs me vetyvi, rom magari xar, oRond yoCobas ver dagiTmob. – cota
xnis dumilis Semdeg Tqva man.
– arc minda! – vTqvi me.
– Tu ginda, meore yoCi iyavi! – SemomTavaze moadgileoba.
– ar minda, Sen SenTvis, me CemTvis! – viuare isev, Semovtrialdi da wamovedi.
– moica! – miTxra man. me gavCerdi. – ase ar ivargebs. yoveldRe xom ar viCxubebT,
modi xvalidan vaginoT erTmaneTs, vinc ajobebs, imis iyos!
– imisi iyos! – davTanxmdi.
...
meore dRes me da ianguli kvlav biWebis wreSi videqiT da uSveri sityvebiT
vamkobdiT erTmaneTs.
– jemal, virisTavo!
– ianguli, berZeno memwvanile!
– Tbiliselo siristiano!
– lawirako!
– wvintliano!
– viris mwyemso!
– CoCoro!
– mJave kitro!
– kambola!
– Rorjo!
– meduza!
– kretino!
– paganino!
salanZRavi sityvebis arsenali SeumCnevlad Semomelia da gavCerdi, ianguli
melodeboda, radgan Cemi jeri iyo.
– midi, Torem waage! – idayvi gamkra kokam.
– gamiTavda! – vuTxari me.
– deda Seagine! – Semaxsena man.
– dedis gineba ar modis.
– „deda vatire~ ra ginebaa?
– eg rusulad ar vici!
– qarTulad Seagine, ver gaigebs! – ar momeSva koka da Semacdina.
– ianguli, Seni deda vatire! – vTqvi qarTulad da pasuxis molodinSi guli
SemekumSa.
– imana su ine prostikasa ineka, jemal! – mipasuxa iangulim. mivxvdi, rom isic
dedas maginebda, magram ise lamazad ambobda, ave-mariasaviT meyureboda da gineba
gavimeore:
– Seni deda vatire, ianguli!
– imana su ine prostikasa ineka, jemal! – gaimeora man simRerasaviT.
...
ase grZeldeboda mTeli naxevari weliwadi, mere vnebebi dacxra. me da iangulim
ginebaTa arsenali TiTo yvelaze mniSvnelovan ginebamde daviyvaneT da Sexvedri-
sas TiTqos vesalmebodiT, xelis aweviT gavZaxodiT erTmaneTs.
me: – Seni deda vatire, ianguli.
is: – imana su ine prostikasa ineka, jemal!
...
mziani dRe iyo. me da koka skolidan vbrundebodiT. rkinigzis gadasasvlelTan
rom mivediT, ianguli, rogorc yovelTvis, ubnis biWebs paJarobanas eTamaSeboda.
daminaxa Tu ara, TamaSs Tavi daaneba da Cemsken wamovida, ar damaswros-meTqi da
gineba gzaze Sevagebe.
– ianguli, Seni deda vatire! – ianguli monusxuliviT Sedga da TvalebSi Se-
momxeda. didxans velodi pasuxs, magram ianguli xmas ar iRebda.
– Seni deda vatire, ianguli! – gavimeore me.
iangulim Tavi daxara, Setrialda da ase Tavdaxrili neli nabijiT wavida. me
gakvirvebuli vuqcerodi saxlisaken mimaval iangulis.
– naxe, rogor gaiZurwa, gaTavda magis yoCoba! – vuTxari kokas.
– gaTavda ki ara, axla daiwyo! – mipasuxa kokam da calybad gaiRima.
– rogor?
– gajoba da ise.
– maS, ratom ar Semagina?
– guSin mkiTxa, jemalis deda sad ariso. me vuTxari, aRar aris-meTqi, imitom ar
Segagina, – Tqva kokam.
elda meca.
– ratom guSin ar miTxari, lawirako!
– me ra vicodi!.. – Tavi CaRuna kokam.
– ianguli! – davuZaxe me, magram ianguli ukve Sors iyo da an ver gaigona Cemi
Zaxili, an gaigona da ar moixeda.
im dRidan igi erTi aTad gaizarda Cems TvalSi. Cvens Soris samudamod damTavrda
omi da qiSpoba, magram me da ainguli didi megobrebi mainc ar gavmxdarvarT. Sex-
vedrisas ubralod xelis aweviTa da RimiliT vesalmebodiT erTmaneTs da Tu
mamamisis magivrad rZes an mawons mogvitanda xolme viriT, maSin Tu gavesaubre-
bodiT erTmaneTs uneburad an rZis da mawonis fasis, an mamamisis an mwvanilis an
viris Taobaze. es iyo da es.
...
erT dRes iangulim rZe moitana, me ezoSi Sevegebe, rom Sevxede, Zlivs vicani,
ise hqonda saxe SeSupebuli da Tvalis upeebi Calurjebuli.
– ra mogivida? – vkiTxe gakvirvebulma.
warmoudgeneli iyo, ianguli ase ecema ubanSi vinmes, aSakarad masze ufrosis
naxelavi iyo.
– araferi! – mipasuxa man da Tvali amarida.
– magari nacemi xar! – vuTxari me.
– ara uSavs! – Tqva man da gaiRima.
– Tqvi, vin aris, Tu marto ver moerie, me wamogyvebi! – vuTxari. iangulim uaryo-
fis niSnad Tavi gaiqnia.
– viri aq daabi da axlave wavideT, – ar moveSvi me. rZiani qila kibeze davdgi da
gasayolad movemzade.
– ar ginda, ver movereviT! – mwared gaiRima man.
...
mesame dRes, sisxam diliT, ianguli Cvens ezoSi idga. Tan ueblo viri moeyvana.
– mamam yvelaferi gayida: Zroxa, saxli, kari. virs aravin ar yidulobs. Tqveni
xalxi viris yolas samarcxvinod Tvlis, viri ki Zalian sayvareli cxovelia... muSa,
...
saRamos mTeli soxumi portSi iyo gamosuli.
iyo bevri yvavilebi, orkestric, taS-fanduric, cxvirsaxocebis frialic, mad-
loba, naxvamdis, mSvidobiT, magram yvelaferze meti mainc cremli iyo.
soxumis moqalaqeni Tavisi sxeulis nawils, Tavis sisxls da xorcs – berZnebs
acilebdnen. berZnebi ukve asuliyvnen gemze. RrubeliviT TeTr da qaTqaTa „posei-
donze` da iqidan gviyvirodnen xelebis qneviT raRacas, zogs berZnulad, zogs
rusulad, zogs afxazurad, zogs somxurad, zogs qarTulad... uzarmazari TeTri
„poseidoni` kiCoTi napirisken idga. zRva odnav Relavda da gemi ise irweoda da
iqnevda Tavs, TiTqos TviTonac gvemSvidobeboda.
me sxva bavSvebTan erTad pirsis moajirs miWyletili, Tvalebs vacecebdi da
gemis qimze gadmofenil berZnebSi iangulis daveZebdi. uceb Tvali movkari. mas
kvlav Savi satinis xalaTi ecva. mkerdze gaReRili. ianguli mamamisis win idga da
momeCvena, rom mamamiss xeliT eWira.
– ianguli! – ianguli! – vikivle me da xelebis qneva daviwye. igi didxans, didxans
dameZebda brboSi, bolos etyoba xmiT momagno da rom daminaxa, orive xeli maRla
aRmarTa.
– ianguli, ianguli, mSvidobiT!
– jemalo, eRo aRapo i mana su!
jemalo, me miyvars dedaSeni! – meZaxda igi berZnulad da me kvlav momeCvena, rom
igi mReroda, me ver gavuZeli mis xmasa da cqeras, gems zurgi Sevaqcie da atire-
buli Sin wamovedi.
...
mesame dRes, mdinare kelasuris SesarTavTan, zRvam axalgazrda biWis sxeuli
gamoriya. ufro sworad, igi staraverma mebadurebma gamoitanes da rodesac silaze
daasvenes, iqve mobanave biWebs dagviZaxes gvamis amosacnobad. biWs saxe waSlili
hqonda. veravin ver icno igi. mxolod me, me vicani, rodesac Tavzardacemulma mis
gaSlil mkerdze lurjad amosviringebuli HELLADOS wavikiTxe. ukanmouxedavad
da sulmouTqmelad gavirbine plaJi, sanapiro, rkinigzis liandagi, veneciis gzat-
kecili da SeSliliviT Sevvardi saxlSi...
– ra mogivida, biWo? – mkiTxa gulamovardnils SeSinebulma deidaCemma.
– deida nina... ianguli dabrunda... – vuTxari me. mere daviCoqe mis win, kalTaSi
Tavi Cavude da mwared avtirdi.
vaJa-fSavela
ÃÎÃÎÛÓÐ ÄÀ ÀÔØÈÍÀ
(ÝÂÅËÈ ÀÌÁÀÂÈ)
I
amboben: bloel afSina
mindodauris gvarisa,
scarcvavs rjulian urjulos,
marjved momxmare farisa,
Werxo aavso unjiTa,
rogorc salaro xanisa.
Tanac ityvian: gogoTurs
janiT ver Saedrebao,
nekiT gastyvarcnis, afSina
xe da qvaT Saecxebao.
mefesac uTqvam: `gogoTur
aTass kacTano vadare,
aTasgana myavs nacadi,
aTasgan omSi vatare;
gogoTurs rkinis guli aqv,
mklavi xo gadametia,
IV V
ernest heminguei
pepela da tanki
mas aklda ara marto saskolo halstuxi, riTac mTlad pataras emsgavseboda, ar-
amed qudic, rogorsac dabali klasis moswavleebi atareben xolme. amboben, rom
gancdebi adamianebs aberebso. magram am gasrolam is aTi wliT gaaaxalgazrdava.
sanam Cven vicdidiT, gabedul qaliSvils vuTxari, rom am ambidan SeiZleba sak-
maod kargi moTxroba gamovides da albaT, me mas odesme davwer-meTqi. magaliTad,
rogor gamwkrivda is eqvsi kaci da gaZvra karSi, gana es STabeWdilebas ar axdens?
aman qaliSvili aRaSfoTa. man Tqva, rom amaze wera ar SeiZleba, radgan es espaneTis
respublikis saqmes zians moutans. me Sevedave, espaneTs didi xania vicnob-meTqi,
rom Zvelad, jer kidev monarqiis dros, valensiaSi, RmerTma uwyis, ramdeni xalxi
daxvrites, rom respublikis damyarebamde asi wliT adre andaluziaSi erTmaneTs
Cexavdnen didi danebiT (am danebs iq navajebs uwodebdnen) da Tu omis dros mowme
gavxdi Cikotes barSi momxdari seirisa, me ufleba maqvs davwero amaze, viTom es
momxdariyos niu-iorkSi, CikagoSi, kiuestSi an marselSi. amas politikasTan ara-
viTari kavSiri ara aqvs. albaT bevri, ise rogorc es qaliSvili, fiqrobs, rom aseT
rameze wera saWiro ar aris. magram germaneli, vgoneb, fiqrobda, rom es sakmaod
kargi ambavi iyo da mas Cemi ukanaskneli sigara miveci. ase iyo Tu ise, daaxloebiT
sami saaTis Semdeg policiam Cven gagviSva.
sastumro`floridaSi~ Cems gamo ukve Relavdnen. im droSi qalaqs ganuw-
yvetliv bombavdnen da Tu barebis daketvis Semdeg fexiT brundebodiT xolme
saxlSi, da rvis naxevarze dabrunebuli ar iyaviT, Tqvenze ukve wuxils iwyebdnen.
sastumroSi dabruneba gamixarda da sanam eleqtroRumelze vaxSams movamzadeb-
diT, me movyevi, Tu ra moxda barSi. Cemi monaTxrobi moewonaT.
RamiT wvimam gadaiRo. mSrali, naTeli da civi dila gaTenda. iseTi, rogoric
icis xolme aq zamTris piras. pirvels TxuTmeti wuTi rom aklda, me triala kari-
dan Sevedi Cikotes barSi erTi Wiqa jinisa da raime magari sasmelis gadasakravad
sauzmis win. am droisaTvis iq cota xalxi iyo. Cems magidasTan barmeni da ori
oficianti movida. isini iRimebodnen.
– mkvleli Seipyres? – vkiTxe me.
– dRes xumrobiT nu iwyebT! – miTxra barmenma
– Tqven naxeT, rogor esrola?
– ho, – vuTxarime.
– mec vnaxe, – Tqva man. – roca es moxda, zustad ai, iq videqi. – man kuTxeSi mdgom
magidisken miuTiTa. – revolveris tuCi pirdapir mkerdze miado da esrola.
– xalxi kidev didxans gaaCeres?
– TiTqmis Ramis or saaTamde.
– isini mxolod dilis TerTmeti saaTivsaTvis gamocxaddnen fiambre-s gamo.
– barmenma gvams espanuri Jargonuli saxeli uwoda, rac meniuSi civ xorcs niSnavs.
– magram Tqven, albaT jer kidev yvelaferi ar iciT.
– ara, saidan unda icodes, – Tqva erT-erTma oficiantma.
– marTlac gasaocari saqmea, – daumata meorem. – iSviaTi SemTxvevaa.
– amave dros samwuxaroc, – Tqva barmenma da Tavi gadaaqnia.
– diax, samwuxaroc da saocaric, – Tqva oficiantma. – Zalian samwuxaro.
– miambeT.
– metad iSviaTi SemTxvevaa. – Tqva barmenma.
– maS, miambeT, momiyeviT.
buli xalxia, saqmes xels Tu mohkideben, maT dakiTxes misi amxanagebi, romlebic
masTan erTad muSaobdnen saxelosnoSi. saxelosnos ki miagnes profkavSiris im
baraTis mixedviT, romelic jibeSi aRmoaCnda. guSin uyidia is pulverizatori
da odekoloni, rom viRacis qorwilSi exumra. yovelive es SeuZenia quCis meore
mxares. misamarTi odekolonis flakonis iarliyze ewera, TviT flakoni ki sa-
pirfareSoSi ipoves. odekoloni iq Causxams pulverizatorSi. aq ki, alabT, maSin
Semovida, rodesac wvima daiwyo.
– me maxsovs, rogor Semovida aq, – Tqva erT-erTma oficiantma.
– aq mRerodnen da mxiarulobdnen, isic gamxiarulda.
– ho, mxiaruli vinme iyo namdvilad, – vTqvi me, – TiTqos mas frTebi hqonda
gamosxmuli.
barmenma ulmobeli espanuri logikurobiT warmoTqva:
– ver gamigia, kacs filtvebi awuxebs da mainc magar sasmels etaneba.
– ar momwons mTeli es ambavi, – vTqvi me.
– yuri migdeT! – Tqva barmenma, – gana, saocreba ar aris misi mxiaruleba?
rogorc pepela ise dajaxa omis seriozulobas.
safiqrali
labriueri
andaza
`Tu ginda adamiani uzomod dasajo, mas iseTi ram unda daabralo,
ris winaaRmdegac Tavad ibrZoda. qristes mTeli moZRvreba, miwi-
eri meufebis winaaRmdeg iyo mimarTuli, ebraelebma piriqiT, eg
daabrales: `uriaTa mefobas apirebdao~.
konstantine gamsaxurdia
konfuci
bolo ki – ampartavneba~.
maqsime aRmsarebeli
berZnuli andaza
`burTi moZaladesa~.
Zveli andaza
andaza
mixeil javaxiSvili
CanCura
II
rodis da saidan gaCnda bazarSi CanCura – arc erTma beberma yasabma ar icis,
magram mTeli bazari icnobs munj liliputs.
CanCuras cema-tyepa, misi dilidan saRamomde bazarSi xetiali, Tormetis wlis
artuSasTan da imis megobar ZaRl-murasTan mudmivi Cxubi yasbebisTvis iseTive
yoveldRiuri ambavia, rogorc saldaTebi, dedakacebi, mzareulebi, maTi motyueba
wonaSi da policiel petrovis yvirili.
yvela yoveldRe hxedavs mobuzul CanCuras.
mas muStis odena meloti Tavi aqvs. uwver-ulvaSo, daRmeWili, naoWebiani da
miwis feri pirisaxe, patara, lobio odena, Rrmad CamZvrali, zogjer natirali,
ufro xSirad ki moRimare Tvalebi, majissisqe pirsaxeze ufro Savi da gamxmari
kiseri, sami gojis sigrZe da yavisferi titvela fexebi da aTnairi fexis ZonZe-
bisagan Sekerili Salvari, romelic imdenad moklea, rom isedac juja CanCuras
muxlebamde Zlivsa swvdeba.
artuSas megobari mura-ZaRli CanCuras Salvars saSinlad emtereba, amitom
Salvris patrons imis dakerebaze bevri dro ekargeba. CanCuram Zalian kargad icis,
rom uSalvrod gareT gamosvla ar SeiZleba, radgan misi meore da muraze uaresi
mteri policieli petrovi maTraxiT daedevneba da bazridan gaagdebs. es ki CanCu-
rasTvis udidesi sasjelia, radgan, jer erTi, vin icis, bazris iqiT aris rame Tu
ara, da Tundac iyos, ueWvelia, yasbebi, mainc ar iqnebian, da rom iyvnen kidevac,
isini CanCuras ar icnoben da, maSasadame, arc gul-RviZlis naWrebs miscemen.
erTxel CanCuras viRacam ori daglejili da dampali qalamani aCuqa, magram imave
saRamos muram waarTva. mas aqeT CanCurasTvis aravis aRaraferi uCuqebia. Tumca
ara: erT dros CanCuras qudis msgavsi tyavis naglejic hqonda, isic naCuqari,
magram... ara, is saZageli mura, raRa sul CanCuras tyaveulobas, kanWebsa da Sal-
vars emtereba!
arc mura da arc petrovi ise Zlier ar awuxeben CanCuras, rogorc erTi beberi
yasabis – darCos Tormeti wlis biWi – eSmaki artuSa.
erTxel – CanCuram, ra Tqma unda, ar icis, ramdeni wlis an dRis winaT moxda es
ambavi, – erTxel CanCuram Cveulebrivad cxvris filtvis motaceba ganizraxa,
beberi yasabi darCo daxlTan idga da pursa sWamda. CanCuram filtvi aiRo, ubeSi
Caido, mobrunda da gaqceva daapira, magram am dros... swored am dros saidanRac
saZageli artuSa amoZvra, CanCuras gza gadauRoba, didi sayasbo dana mouqnia
da...
mas Semdeg CanCuras aTis magivrad rva TiTiRa darCa.
III
bazarSi yvelaze adre CanCura gamodis da yoveldRe mxolod imas hxedavs, rom
duqnebSi diliT auarebeli xorci awyvia. mere yasbebi amodena xorcs naWer-naWrad
sWrian da viRac-viRaceebs urigeben. sakvirveli is aris, rom yasbebi CanCurasaviT
ki ar utyapuneben TavSi, aramed Tavazianad duqanSi SehyavT, xorcis uSvelebel
naWrebsac aZleven da zrdilobianadac istumreben.
marTalia, viRac-viRaceebi yasbebs samagierod Savsa da TeTr `Jestis~ naWrebs
aZleven, magram mainc sakvirvelia, rad undaT yasbebs es`Jestis~ naWrebi? CanCuras
kargad axsovs, rom erTxel imanac ipovna quCaSi aseTi TeTri, mrgvali naWeri,
magram mepure simonam waarTva da samagierod TeTri puris didi naWeri misca.
oh, is TeTri puri! mas aqeT CanCuras misi gemo aRar unaxavs.
sakvirveli ar aris, rom artuSac swored ise iqceva, rogorc sxvebi, magram
muras raRa RmerTi gauwyra, rom CanCuras garda aravis fexebsa da Salvrebs ar
emtereba! CanCuras ramdenjerme unaxavs, rom viRac-viRaceebs murasTvis kargebic
wauTaqebiaT, magram ZaRls imaTze kbiolebi ar uxmaria. piriqiT, iseT tirilsa da
wkmutuns mohrTavda, rom misi metoqe CanCurac ki Seibralebda xolme da RimiliT
masTan nugeSis misacemad mividoda. magram sxvis javrs umaduri mura yovelTvis
isev CanCuraze amoiyrida xolme.
sanam bazarSi xalxi ireva, CarCura quCis TavSi dadis. boloSi gasvla saSiSoa,
radgan petrovi yovelTvis iqa sdgas, da Tu CanCura dainaxa, ueWvelad gamoudgeba,
maTraxis qnevas dauwyebs da yviril-muqariT erT aliaqoTs astexs:
– Я те покажу! Я-а-а те покажу-у-у! – da maTraxis qneviT naxevar saaTobiT dasdevs
mSier CanCuras. magram arSinnaxevrian CanCuras, madloba ufalsa, mardi fexebi
aqvs!
CanCuras trotuarze gavla petrovisgan sastikad akrZaluli aqvs, CanCuram
isedac icis, rom xalxSi gareva ar SeiZleba, amitom yovelTvis Sua quCaze dadis.
amis gamo meetleebisa da medrogeebisgan yoveldRe mravali Solti hxvdeba, magram
amas CanCura yuradRebas ar aqcevs, radgan albaT, mas Soltic iseve esaWiroeba,
rogorc yasbebis muStebi, patara biWebis silebi, petrovis maTraxi, muras kbilebi
la artuSas aTasnairi oinebi.
roca SuadRe gadadis da yasbebi xorcis`darigebas~ aTaveben, maSin CanCuras
droc modis.
CanCuras erTi msxvili da wvetiani mavTuli aqvs. yasbebma am Samfuris warTmeva
ramdenjerme scades, magram amaod: CanCura Tavs moiklavs da am Samfurs aravis
dauTmobs. es Samfuri CanCuras SuadRemde sadRac aqvs damaluli, SuadRis Semdeg
ki bazarSi gamoaqvs, romelime duqnis win aituzeba da damnaSavis RimiliT, mu-
raseburis wkmutuniT yasabs Tavis mosvlas atyobinebs. Tu RimiliT da wkmutuniT
veras gahxda, Samfurs nel-nela fanjaraSi Seaparebs, xorcis romelsame naWers
Cxvletas dauwyebs da Tan-da-Tan wkmutunsac moumatebs.
Tu yasabi karg gunebazea, CanCuras kiserSi xels waavlebs, cibrutiviT daatria-
lebs, oriodesac wauTaqebs da samagierod filtvis pawawina naWers miugdebs.
CanCura am naWers dampal CvarSi gaaxvevs, ubeSi Caidebs da meore yasabs ewveva,
Tu kargi daria da kargi vaWrobac iyo da, maSasadame yasbebic karg gunebaze arian,
yvelani muStiT an siliT miesalmebian, samagierod filtvis naWrebsac miscemen da
gaistumreben. magram, radgan erTsa da imave dros kargi vaWrobac da kargi daric
iSviaTia, amitom CanCurac Tavis patara mucels Zalian iSviaTad aZRobs.
roca CanCura aTiode filtvis naWers Seagrovebs, maSinve Sinisken wasasvlelad
daemzadeba. magram...
ara, raRa swored am dros gadaudgebian xolme win gaxarebul CanCuras artuSa
da mura! CanCuram, rasakvirvelia, kargad icis, ra gansacdelic moelis imis dRe-
vandel sadils, amitom artuSas da muras danaxvaze maSinve qveiT gaiqceva, magram
saSineli siswrafiT moelvare fexis gulebs kvaldakval misdeven artuSa, mura,
misi mxiaruli wkmutuni, yasbebis raxraxi da petrovis Weqa:
– Я те покажу! Я-а-а покажу-у-у!
CanCuram icis, rom artuSas da muras versad wauva, amitom cota xnis Semdeg
mtvrian quCaze pirqve daecema da orive xeliT CvarSi gaxveul filtvis naWrebs
ebRauWeba, magram amaod: artuSa zurgze daajdeba, mura – kiserze. cota xans
Seisveneben, Semdeg artuSa sulganabul CanCuras gulaRma gadmoabrunebs, xelebs
dauWers da Tavis megobars gankargulebas miscems:
–murka, iSCi! ipove!
murac CanCuras pirdapir ubeSi ecema, dauwyebs kbenas, kawvras, da cota xnis
Semdeg, gamarjvebis niSnad, CvarSi gamoxveul nadavls zeviT moarbeinebs.
yasbebi gamarjvebulsa da amayad momaval muras sicil-xarxariT da taSiT ajil-
IV
CanCuras mtrebis garda megobrebica hyavs. ai, magaliTad, mepure simona CanCu-
ras megobari rom ar yofiliyo, gana Tavis Tbil saToneSi yovelRame dasaZinebel
adgils miscemda? gana dReSi ramdenjerme Tbil wyals daalevinebda da qvasaviT
gamxmar purs aWmevda?
CanCuras kargad axsovs is dro, roca simonam erTi daglejili tomara aiRo,
Tavisa da xelebis amosayofad orive kuTxe da Suaguli amouWra, Sig CanCura Casva
da axali tanisamosiT bazarSi gaistumra.
marTalia, CanCurasagan naSovni xorcis umetes wils simona sWams, magram sad
aTiode filtvis naWeri da sad ficrul saToneSi Ramis gaTeveba!
am cota xans bazarSi didi saswauli moxda. erTi kvira iqneba, rac artuSa da
mura CanCuras daumegobrdnen. artuSas yovel saRamos mura da CanCura sadRac
mihyavs da ukan mxolod erTi an ori saaTis Semdeg brundebian. mura yovelTvis
win midis da piriT xelsaxocSi gamokruli filtvi miaqvs. ukan artuSa da moR-
rimare CanCura misdeven.
artuSas aravin ekiTxeba, sad an rad dahyavs Tavisi megobrebi. yvelam kargad
icis, rom ramdenime dRis Semdeg axal`Stukas~ hnaxavs da amitom moTminebiT uc-
dis artuSas `cirks~.
sami dRea rac CanCura aRarc xorcsa Txoulobs da aRarc simonas gamxmar pursa
sWams. mxolod Cveulebrivad quCaSi daxetialobs da saRamomde axal megobrebs
ucdis.
V
zafxulis cxeli dRe iyo.
yasbebma isadiles, iqauroba mohgaves, trotuarebi morwyes da movsenebas
miecnen. zogi duqanSi sTvlems, zogi isev muStars elodeba, zogni ki duqnebis
win damsxdaran da cali ybiT mopirdapire yasbebs elaparakebian. mTel bazarSi
moZraoba Seswyda. yvela isvenebs, iSxlarTeba da maZRrad amTqnarebs.
uceb quCis bolos raRac xmauroba da sicili gaisma. duqnebis win ramdenime
yasbis biWma gairbina.
–cirki! cirki! – daiZaxes aqeT-iqidan da es ambavi umalve mTel bazars moedo.
xalxi quCdeba.
cota xnis Semdeg beberi yasbebic daiZrnen. quCis bolos xmaurobam da sicilma
imata. yvela iqiT garbis, saca ukve asiode kaci Segrovila, SuaSi CanCura, mura da
artuSa CauyenebiT da icinian, xarxareben, hyvirian.
gacxarebuli artuSa aqeT-iqiT darbis, Samfurs iqnevs da gahkivis:
–gani! gani! gani!
roca xalxma gani misca, artuSam qudi moixada da yvelas Camouara.
–TiTo Sauri! TiTo Sauri! aba, ha, mowyaleba moiReT, Torem oTxi dRea CanCura
mSieria. TiTo Sauri CamodiT, TiTo Sauri!
aqeT-iqidan Saurianebi da or-kapikianebi blomad scvioda artuSas qudSi.
Casuqebuli da sicxisagan gawiTlebuli yasbebi trotuarze idgnen da, Tumca
jer aravin icoda axali`Stuka~, mainc yvelani windawinve icinodnen da hyvirod-
nen:
–aba, ha, artuS, Sauri mogeci da Sen ici rogor cirksac maCveneb, ha!
–artuS, imedi ar gamicruo, Torem, RmerTmani, Sen magivrad CanCuras vcem, ai!
artuSam jibidan wiTeli sisxliani filtvi amoiRo, orad gasWra, qudSi Caiwyo
da trotuarze Camojda.
sanam artuSa filtvsa sWrida, mura imis win idga, tuCebs ilokavda, kuds iqnevda,
mouTmenlad tokavda da wkmutunebda.
CanCuras orive xeliT patara da Rrmad CamZvrali muceli eWira, tokavda,
hkankalebda, icinoda da Tavis wvrilsa da sruliad misustebul xmas aTasnairad
uqcevda. misi sicilis mayureblebic Tavs ver imagreben da gulianad xiTxiTe-
ben.
artuSam filtvis erTi naxevari aiRo da daiZaxa:
–aba, mura, yoCaRad iyavi, Torem Tavdayira dagkidav!
mura erTi naxtomiT CanCuras gverdiT amoudga da ufro uaresad daiwyo tokva,
kudis qneva, wkmutuni da yefa.
CanCuram daimklava, sicili Seswyvita, erTi fexi win wasdga da artuSas ise Caac-
qerda, TiTqo sacaa gadaxteba da mopirdapires erTi dartymiT Zirs dascemso.
xalxi mixvda`Stukas~, daiZra da yviril-xmauriT wamovida.
–CanCur, magra dadeq! magra dadeq!
–yoCaRad iyav, yoCaRad, Se daleulo, Sena!
quCis kuTxidan uceb petrovi gamovarda da imodena xalxi rom dainaxa, saCqa-
rod isev saxls miefara da xangrZlivi, Zdieri stvena astexa. cota xnis Semdeg
iseTive stvena meore mxares ganmeorda. mere mesame da meoTxe adgilidanac pasuxi
gasces, ramdenime wuTis Semdeg policielni petrovis winamZRolobiT xalxisken
mirbodnen. xalxi jer gaCumda, mere alaparakda da isev sicil-xarxari astexa.
– Господа, расходись, расходись!- hyviroda SeSinebuli petrovi da roca erT adg-
ilze gaSeSebuli CanCura dainaxa, maTraxis qneviT da muqariT pirdapir misken
wamovida.
– Я те покажу, я-я те покаж-у! Это ты накуралесил, шут окаяный!
CanCura gasaqcevad mibrunda, magram imisken momavali meore policieli rom
dainaxa, quCis meore mxares gadairbina, Tavi dahRuna da iqiT gaiqca, saca lapara-
kiT da siciliT xalxi iSleboda.
petrovi CanCuras gamoudga. xalxma rom gamoqceuli`falavani~ dainaxa, kiJina
dasca da xarxariT win gadaeRoba.
–hariqa, mura! hariqa, mura! – daiZaxa viRacam da CanCuram erTxel kidev igrZno
muras gamarjvebuli kbilebi.
CanCuram Tavi ufro dabla dahRuna, Tavpirze xelebi aifara da Sig Sua xalxSi
Sevarda, magram yasbebis muStebma maSinve gamoatriales. CanCuram ukan gamobruneba
scada, magram iqve rom petrovi da misi maTraxi dainaxa, ukanaskneli ZalRone
moikriba, muStebis SuagulSi Sevarda, wre gaarRvia da Tavdaxrili, patara quCaSi
Segorda, magram...
magram imave dros mkerdSi iseTi Zlieri tkivili igrZno, rom...
Semdeg ra moxda – veRaraferi gaigo.
xalxma erTxmad daigmina. erTi wamiT siCume Camovarda. Semdeg yvelani iqiT
gaiqcnen, saca ori didi cxenis qveS CanCura Savi kunZiviT goraobda.
cxenebi jer Sesdgnen, Semdeg erT adgilze tokva daiwyes, mere gaiwies da fq-
viliT savse drogi CanCuraze gadaatares.
xalxi erT adgilas SekumSda da sdumda. maT Sua CanCura mtversa da sisxlSi
farTxalebda, igrixeboda da hymuoda.
damarcxebul CanCuras gverdiT gamarjvebuli mura Cacucqebuliyo da Tavis
mters gaocebiT dascqeroda.
Semdeg xalxic alaparakda da ayayanda.
cota xnis Semdeg petrovic movida.
– Господа, расходись, расходись! Ну, что тут интересного? Ну, расходись, расходисть! – mS-
vidobianad urCevda mSvidobis mcveli da xan erTsa da xan meores sustad maTraxs
hkravda.
erTma policielma medroge da imisi cxenebi policiaSi waiyvana. petrovma da
meore policielma CanCura aswies, etlSi Casdes da sadRac gaistumres. mimaval
etlidan cota xans kidev moismoda CanCuras misustebuli wkmutuni, Semdeg
yvelaferi miswyda.
aTi wuTis Semdeg petrovi mSvidobianobis namdvil damrRvevs – muras dasdevda.
namdvili damnaSave petrovs garSemo urbenda, eTamaSeboda, mxiarulad hxtoda,
hyefda da petrovis gasajavreblad zogjer win ucucqdeboda,`sluJs~ ukeTebda,
petrovi damnaSaves zantad dasdevda, maTraxs uqnevda da RimiliT emuqreboda:
–Ну, поймаю же тебя, поймаю же я тебя! Тогда берегись! И отдую же я тебя! Вот отдую!
xalxi isev gulianad icinoda da Tavis sayvarel falavans ufro da ufro aqe-
zebda.
– yoCaR, mura! maladec, mura!
– ukbine, ukbine, mura! cxvirSi eci, cxvirSi!
murac daxtoda, hyefda da isev`sluJs~ akeTebda.
VII
meore dRes petrovi boqaulma daibara da uTxra:
– guSin saavadmyofoSi viRac CanCura mokvda. amboben, viTom is kaci Sens ubanSi
cxovrobda, amitom Seni movaleobaa dResve gaigo CanCuras namdvili gvari, sax-
eli, xeloba, sarwmunoeba, tomi da... coliani iyo Tu ucolo, an... darCa rame Tu
ara, isic gaige, saidan da rodis Camovida is CanCura Cvens qalaqSi da... arc misi
wlovaneba dagaviwydes. yvelaferi dawvrilebiT dawere da dResve momitane,
wadi.
daRonebuli petrovi bazrisken modioda da hfiqrobda:
– axla ki namdvilad gamagdeben, ueWvelad gamagdeben, Tu amaRamve ori qurdi
an erTi`sicilisti~ ar daviWire, dilaze namdvilad gamagdeben, ueWvelad gamag-
deben.
safiqrali
bibliuri andaza
monakveTi meToTxmete
SurisZieba, sasjeli da miteveba
safiqrali
`ÛÓ ØÅÍ ÑÓÑÒÈ ÕÀÐ ÄÀ ÀÌÈÑ ÃÀÌÎ ÀÐ ØÅÃÈÝËÈÀ ØÓÐÈ ÈÝÈÎ ØÅÍÇÅ ÝËÈÅÐ
ØÅÓÐÀÖÕÌÞÎÔÅËÇÅ, ÛÓ ÌÀÑ ÃÓËØÈ ÀÐ ÄÀÑÙÞÅÂËÈ ÄÀ ÀÏÀÒÈÅÁ, ÅÑ ÍÈØÍÀÂÑ,
ÐÎÌ ÝÀËÀ ÐÎÌ ÃÜÎÍÎÄÀ, ÌÀØÈÍÀÖ ÑÓËÃÐÝÅËÀÄ ÀÏÀÒÈÅÁÄÈ~.
èîàíå îüðîïèðè
ilia WavWavaZe
ÑÀÐ÷ÎÁÅËÀÇÅÄ
ÏÀÒÀÐÀ ÀÌÁÀÂÈ
Sua zafxuli iyo. mindvrebi da qedebi golvas sul mTlad gadaeWkno da feri
ecvlevinebina. im dRes, ra dRidamac viwyebT Cvens ambavs, aseTi cxare mze swvavda
qveyanasa, aseTi papanaqeba idga, rom dedamiwas buRi asdioda, TiTqo gaxurebuli
Toneao. kaci sicxisagan daosebuli Zlivs suls iqcevda. amisTana dRes saqonel-
gamoSvebulni Rvinis urmebi idgnen mwkrivad loWinis xevis piras. xevSi wyali
golvisagan ise mileuliyo, rom ZlivsRa moipareboda qvebTa Soris riyezed. saco-
davi meurmeebi, qancgawyvetilni sicxisagan, guldaRma gaSotiliyvnen konkilazed
ayenebul urmeb-qveS. yvelas eZina; – marto oriod biWi, kalTeb-aweulni, idgnen
gubis piras da xis jamebiT asxamdnen wyals pirdaRebuls, dasicxuls kameCebsa,
romelnic gubeSi eyarnen. aqeT, patara moSorebiT, Tavi moeyarnaT xarebsa, Cam-
dgariyvnen gubis piras, Tvaleb-daxuWvilni icoxnebodnen da kudiT igeriebdnen
mousvenar buzebsa.
mze gadixara: Tbilma Segubebulma haerma moZraoba daiwyo. im enaCavardnilma
adgilma gaixmaura. aiSalnen meurmeebi Tvalebis fSvnetiTa; pirzed wyali Seisxes
da Sesabmelad morekes saqoneli, romelic sicxis gatexazed mindvrad gasuliyo
II
gavida oTxi weliwadi. gazafxulis piri iyo. petre, uwindelzed ufro mibere-
buli, qalaqs modioda, wisqvilis qvebi unda eyidna. magram rogor modioda? imave
TavmowonebiT, rogorc uwin, xolo exla sxva mizezi hqonda Tavmowonebisa. mas
aqeT, rac is xifaTi SeemTxva, xeli aiRo meurmeobazed – vxedav, aRar vargivaro,
eubneboda xolme Tavis Svils gulis tkeniTa. exla amis Rvinis uremzed misi
ufrosi Svili ujda da xar-kameCs isa hxmarobda. TiTon ki gadaebotna uSvelebel
savse rumbzed da yeinsaviT gamoWimuli ijda. gzis mamali∗ amis Svilis uremzed
daesvaT, pirvelobac urmis qaravanSi amis SvilisaTvis miecaT. petres es amisTana
pativi Svilisa da tolebSi TavgamosaCeni ambavi Zalian uxaroda da Tavi moswonda.
uxaroda da hfiqrobda: Sin rom mival, Cems bebrucuna jalabsac vaxarebo Cvenis
Svilis gapatiosnebasao.
petres qalaqSi erTi oriod dRe mougvianda. qaravanic dabrkolda raRac saq-
mezed da jer ar apirobda qalaqidam daZvras. bolos sTqves: dRes saRamozed,
mze rom gadixreba, unda qaravani daiZraso. petrem nayidi wisqvilis qvebi daudo
uremzed da bakSi miitana, saca qaravani iyo gamoSvebuli. SuadRec motanebuli iyo
da im saRamos gasvlas apirobdnen. petrem sTqva: mainc saqme ara maqvs-rao, modi,
erTi avlabris moedanzed gaval, qveyanaa, Sevityob rasmeso. moedanzed xalxi
ireoda, rogorc yovelTvis. bevrgan jguf-jgufad idgnen da Jriamuli da yayani
gahqondaT. petrec erTs am jgufSi gaeria, erTi Sevityo, ras yayanebeno. aq gaigo,
rom zarbazani gavardeba Tu ara, maxaTazed erTs kacs CamoarCobeno. petres Tavis
dReSi ar enaxa es ambavi. gulma Zalian gauwiva iqiT.
„bevri vai-vaglaxi minaxavs Cems sicocxleSio, – sTqva gulSi, – modi, erTi eseca
vnaxoo“.
sTqva da gahyva xalxs, maxaTazed mimavals. maxaTazed buzsaviT xalxi ireoda. iq
TavSi, erTs ganapirebuls adgils, sarCobela gaemarTaT da garSemo jari edga. win
farTo moedani xalvaTad iyo, aravis ar uSvebdnen axlo. petrem miixed-moixeda,
naxa amodena xalxi, kaci Tu dedakaci, da gaukvirda.
„vTqvaT, kacebi CemsaviT TamaSad mosulano, am dedakacebs raRa RmerTi gasw-
yromiaTo, egre Tavi mouyriaT! ra magaTi saqmeao“.
bolos amazed dadga, rom swored tyuili ram TvalTmaqcoba iqneba jambazis-
ao.
„arc eg aris urigoo, – sTqva gulSi petrem, – eg ufro kargic iqneba, Torem
marTla kacis CamorCoba aba ra sanaxaviao? kata xom ar aris, aiRo da Camohkido;
rac unda iyos, RvTis suli adamiania. kidec imitom amodena mandilosans Tavi aq
mouyria. dedakacis Tvali msunagia TvalTmaqcobazed... axla im somexma rom mo-
matyua, kacs arCobeno, ra gaitana? aqao da soflelia, male motyuvdebao. vTqvaT,
rom movtyuvdi, miTam rao? TamaSas xom vnaxav... RvTis winaSe ki, iqav rom mcodnoda
TvalTmaqcobas iTamaSebdnen, iqneba arc wamovsuliyav, ai! hai, hai, kacis guli
malia, mali codvis saqmezed. kacis darCobis sanaxavad gamouqnel mozversaviT
ki gamomiwia da!.. am patara gulSi ramodena codva da madli trialebs“.
bevrs raRacaebs mosTqvamda gulSi Cveni usaqmo petre, srulad darwmunebuli,
ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ 239
monakveTi meToTxmete
III
Tulebs ver gaukeTebdnen Tu!.. marTulebiT Tund lekursac aTamaSeben. mainc ve-
raferi ambavia, tyuilad movcdi. ai, aq ki movtuvdi. aba vgdebuliyav CemTvis bakSi,
erTi lazaTianad gamomeZina, is ara sjobda? me vTqvaT ho, es amodena xalxi razed
gabriyvda? biWo da, iqneba marTla CamoarCes!.. netavi mekiTxna. eh, damcinebdnen...
ha, vin icis? e xalxi rom ase qeifis gunebazea, midis da miyayanebs mxiarulad! es
rom marTla darCoba yofiliyo, qvebi xom ar arian, ojaxdaqceulebi erT cvar
cremls mainc Camoagdebdnen. rac unda iyos RvTis-kerZo adamiania, kata xom ar
ari. magram e dedakacobas rom sul erTianad Tavi aq moeyara!..
gulSi didi eWvi Cauvarda. exla marto imis dardi hqonda, Seetyo – raSi tyu-
vdeba: imaSi, rom es marTali TvalTmaqcobaa da tyuili CamorCoba, Tu marTali
CamorCobaa. swored giTxraT, pirvelSi motyuebas, ufro hTakilobda misi guli:
aba TvalTmaqcobam tyuili marTlad rogor unda maCvenos am droul kacsao. da
marTali-ki rom tyuili gamomdgariyo, eg araferi; magas rogorRac ufro advilad
hyabuldeboda Cveni petre. mainc ki Zalian undoda Seetyo marTali.
bevrjel gauwia gulma, modi davewevi visme da vkiTxavo; bevrjel mivida kidec
da undoda ekiTxna Tu ara, Seferxebula: – ara, Svilosa, damcinebeno, isev Cems
Wkuas avyve, isa sjobiao.
am fiqrebSi garTuli mibarbacebda Cveni petre avlabris bakebisaken. gzazed
duqani dainaxa. duqnidam xalxis Jriamuli gamodioda. – modi, Seval, erTi vnaxoT,
ras ityvian dRevandel ambavisaso. ifiqra: Tanac cotad davnayrdebi, dilas aqeT
ara miWamia-rao. Sevida, moiTxova naxevar Careqi Rvino, moaTlevina gamxmari zur-
gieli, mijda kuTxeSi da qeifs mieca. dajda Tu ara, TiTqo fex-da-fex mohyvao,
Semovida erTi nabadSi gaxveuli ymawvili kaci. am axlad mosulma moiTxova sawer-
kalami, qaRaldi, daeyrdno dazgas da wera daiwyo. Cveni petre xelaxlad daacqerda
axals stumars. ra vqna, sad minaxavs es biWio, iZaxda gulSi. TiTon biWi TavauRe-
blad swerda wignsa. am yofaSi karga xanma gaiara, petres dagvianeba ainunSiac
ar mosdioda da im biWis cqeraSi ise nela iloRneboda, rom saRamomdisac Tavis
sauzmes ver gaaTavebda. misi fiqri sul is biWi iyo: ra vqna, mecnoba da ratom ar
magondebao, wam-da-uwum ekiTxeboda TavisTavs da Tvals ar aSorebda. mzem karga
gadixara Casavalisaken da petre ki im biWis vinaobiT gakvirvebuli ar iZroda
adgilidam. bolos, rom meti gza aRar iyo, petre wamodga da, im biWis uambobiT
wyurvil-moukvleli mivida, meduqnes gausworda, erTi kidev gadaavlo Tvali im
biWs da fusfusiT gaeqana avlabrisaken. jer bakebamde kidev karga manZili iyo,
rom uecrad ukanidam viRacam mxarzed xeli dahkra. petre mobrunda. dainaxa isev
is nabadSi gaxveuli tanad maRali ymawvili biWi, Tvalebzed qudCamofxatuli.
– aha, CamomarTvi es wigni, – uTxra ymawvilma biWma da miaCeCa xelSi qaRaldi,
– Tu Sen kiTxva ar ici, waakiTxe visme da yuri kargad daugde. dRevandels ambavs
am wignidam Seityob.
sTqva esa Tu ara, maSinve gamobrunda ymawvili biWi, da Tumca nabijiT wamovida,
magram ise Cqara ki, rom Cveni petre sirbiliTac ki ver daeweoda. petrem gaoceb-
ulma marto esRa moaswro ekiTxna warmavalisaTvis:
– biWo, vina xar? saxels mainc metyodi.
– wigni getyvis, wigni, – dauZaxa nabdianma da gaswia ise, rom ukan aRar mouxed-
nia.
exla moagonda petres, rom weRan sarCobelazed erTi nabdiani biWi sul gverdiT
aetuzeboda xolme, saiTac ki wavidoda.
– gana ara, – sTqva TavisTavad, – maSinve mivxvdi, raRac ambavia, rogorc kruxi
242 ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ
SurisZieba, sasjeli da miteveba
wiwilas, ise gars damtrialebda. nabdiani iyo, magasaviT Tvalebze qudi Camoefx-
ata. swored isev is biWia, Tundac dagenaZlio.
vis enaZleveboda, eg ar vici, xolo eg ki iyo, rom wigni aiRo-daiRo, gadaatrial-
gadmoatriala, Caido jibeSi da sTqva natvriTa:
– ax, netavi wigni ki vicode da! dRevandels ambavs am wignidam Seityobo. iqneba
matyuebs kidec, magram rao? TavisTavs moatyuebs, me ra? TiTon wavida, xom ver
damcinebs.
IV
upatronod da isini ki qalaqSi iyvnen. roca movidodnen, Cven sawylebs sul tyavs
gvaZrobdnen cemiTa. SiSvel-titvelni, mSier-mwyurvalni vexetebodiT soflis
orRobeebSi upatronod. biWi iyo Sina-mosamsaxure, Cvena gvcemda, maminacvali iyo,
Cvena gvcemda, yvelani Sinaurebi, visac ki SeeZlo, gvityapunebdnen TavSi. bevrs
ucxos, marTalia, vecodebodiT, sawyali oblebi, magram Svela ki arsad iyo. bolos,
rom cota wamovizardeniT, maminacvalma mogviSora Tavidam, migvabara saldaTis
SkolaSi TuqurmiSazed, vaidam vuiSi Cagvagdo. agviyroles suli rusulis lanZ-
RviTa da TreviTa, amogvarTves suli cema-tyepiTa. viTmineT da veRar avitaneT.
davkariT fexi da gamoviqeciT. SeviareT Cvens sofelSi, Cvenis Zvelis saxlidam
biWebma gamogvyares, erTis Ramis binac ar mogvces. gamovediT orni obolni am
trial dedamiwazed upurod, ufulod, ubinaod, unugeSod, uTvistomod. vis
Sestkivdeboda CvenTvis guli? Cven yvelasaTvis ucxoni viyaviT, yvelani CvenT-
vis. gamovwieT qalaqisaken, gaborotebulni, mTels qveyanazed gulamRvreulni.
gadavemtereT usamarTlo qveyanas, gadavemtereT yvelas, maminacvals, dedas, avsa,
kargsa, Sena da sxvasa. patarebi viyaviT, yvela xedavda – rom TvalnaTliv gvZarc-
vavdnen, aravin ar gamogvesarCla, aravin mogveSvela, aravin xma ar amoiRo. Cveni
codva yvelam daido kisrad. maminacvalma ki ara, Tqven yvelam gagvZarcveT Cven,
Tqven yvelam mogviReT bolo. minam cocxali var, yvelas gadvuxdi da roca aRar
viqnebi, iq, RmerTs gavceT yvelam pasuxi. sul yvelani iq mivalT da iq davudgebiT
erTmaneTs pirispir. vnaxoT, vin gamova marTali, vin mtyuani. RmerTi guls ufro
sinjavs, minam saqmes; iq samarTali ar gabrunddeba.
...gaxsovs, am oTxi wlis winad loWinis xevis pirs rom urmebi gamoSvebuli gqon-
daT? gaxsovs, ori ymawvili rom mogadgaT? isini Cven viyaviT, oris dRis uWmelebi.
sawyalma Cemma Zmam, beJans rom veZaxodi, bevri tyuili ilaparaka maSin... me mwyinda
eg, me magas vTakilobdi, magram vera gavawye-ra. Cemi sacodavi Zma ujaTi iyo, TviT-
rjuli, da vai rom amasTanave gulnamcecac iyo. RmerTma mipatios is erTad-erTi
suli, is erTad-erTi Cemi sisxli da xorci, is erTad-erTi Zma-kaci, is erTad-
erTi adamiani Cemi keTilis-myofeli, CemTvis Tavdadebuli, Cemi mosiyvarule da
erTguli. dRes Cemis TvaliT vnaxe, rom katasaviT damirCes!.. gana amas SevarCen
qveyanasa, minam kaci mqvian, minam Tavzed qudi mxuravs, minam pirSi suli midga!
„Sen maSin gulis-tkiviliT dagviurve. Senma gulkeTilobam kinaRam madlis Suqi
ar Caawvdina Cems bnels gulamde, kinaRam Senma gulkeTilobam ar mominadira. mTeli
Rame ara mZinebia, gamikrTa maSin Zili. Tumca Zalian daRaluli viyav. roca Cemi
Zma wamodga da Sen jibeebis Wra dagiwyo, guli dameTanaRra, avimrize, Tma yalxzed
Semidga. magram xma ar gave, ar davuSale. gawydes, saca wvrilia-meTqi!.. egec Cemi
mZarcvelia, eg rom kaci yofiliyo, me ar gamaZarcvinebda-meTqi.
„gagqurdeT da CamovediT qalaqs. aq codvac da madlic ufro xalvaTad dadis.
orives didi Sara-gza aqvs. mas aqeT dRe ar gamosula, rom aravin ar gagveZarcvos.
Cveni danakargi, vinc Segvxvda, vazRvevineT. amiT virCendiT Tavsa, amiTve vifxan-
diT isarnakravs, gamwarebuls da gaborotebuls gulsa. guli mainc ar dagvicxra,
raRacas lamobda, saiTRac iwevda. ver davaameT da vera...
„am oris wlis winad ise moxda, TiTqo TiTon bedma migviyvana maminacvlis saxl-
Sio. deda-Cveni maSin Sin ar iyo, sofelSi gaestumrebina qmars. SevucvivdiT Rame
orniv Zmani, maminacvali Semogvakvda, gvindoda agveklo iqauroba da veRar movas-
wariT. Segvityves, policia Tavs dagvesxa, me ki gamovaswar da Cemi sawyali Zma moem-
wyvdiaT da daeWiraT. bolo xom ici: dRes Cemis TvaliT vnaxe, rom Cemi erTad-erTi
Zma, erTad-erTi keTilis-myofeli katis knutsaviT CamomirCes. Tqven ideqiT da
244 ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ
SurisZieba, sasjeli da miteveba
1879 w.
safiqrali
guram doCanaSvili
êàëàáðèåë ãëåõñ äèäè òîìàðà ãàåäî ìõàðçå äà ìýèìåä ìèàáèúåáäà. õóûèîäå ùëèñ
áèÿè ìèñäåâäà, øâèëè ûó øâèëèøâèëè. ûàâèñûâèñ ìèäèîäíåí, ìàãðàì üó÷èñ ûàâøè ñàìè
êàöè àòóçóëèþî. öîòàûè íàñâàìåáè èþâíåí, îð äàáàë êàöñ óôðî äàñòþîáîäà ñàñìå
ëè, ìåñàìå êè, ñàîöðàä ëàìàçè, àõàëãàçðäà êàöè, ôåõçåä ìþàðàä èäãà. êàëàáðèåëè
ãëåõè øå÷åðäà, ìàãðàì èñèíè ìàøèíâå ôåõàêðåôèû ùàìîâèäíåí ìèñêåí. ñîôëåëñ ðîì ãàóñ
ùîðäíåí, åðû-åðûè äàáàëè òîìàðàñ ñùâäà äà øåàúàíúéàðà. ãàêâèðâåáóëè ñîôëåëè
óöíîáñ øåñöüåðîäà. èìàí êè àèéî äà, ðàö ýàëè äà éîíå ¸üîíäà, ãààðòþà. ñîôëåëè
äàáàðáàöäà, øåìêðûàëìà áàâøâñ ìîõâèà õåëè, ãàöëà äààïèðà, ìàãðàì ìåîðå äàáàëìà
ñîôëåëè ãàà÷åðà äà ìðèñõàíåä øåàöüåðäà ïèðâåëñ:
– ðà ãèíäîäà, ðàñ åð÷îäè, ìèäèñ êàöè ûàâèñûâèñ, ûàâèñ ãçàçå...
ñîôëåëè ìàäëèåðè ñàõèû øåñöüåðîäà.
– àñåûè ìýèìå òâèðûè ìèàüâñ äà... òîìàðàøè ðà ãàüâñ? áàìáà? ñõâà àðàôåðè?.. ¸îäà,
ðàñ åð÷îäè, ìèäèñ êàöè ûàâèñ ãçàçå äà øåí ðàéàö îðè ÿèüà äàëèå äà âåð ìîãèíåëåáèà.
èöíîá, ãèöíîáñ, ûó ðà? ìàèíö ðà äàãèøàâà, àñå óìèçåçîä, ðîì... – äà óöåá ìîëàïàðàêå
ìêâåûðàä øåòðèàëäà, õåëè éîíèâðàä ãààüíèà äà ñîôëåëñ ãààðòþà. äàðòþìà ýàëèàí
ìîóëîäíåëè äà ýëèåðè àéìî÷íäà. ñîôëåëìà ûàâè ìèàíàðöõà êåäåëñ äà èüâå ÷àèêåöà.
áàâøâè éðèàëèû ãàäàåìõî, ñàáðàëîáëàä òèðîäà äà äðîäàäðî àìîõåäàâäà ñàìûàâåñ.
ëàìàçè àõàëãàçðäà êè ãàôèûðäà, öõâèðñàõîöè ùþàëñ øåóøâèðà äà ñàõå äàóçèëà ñîô
ëåëñ. ûâàëè, ãààõåëèíà ûó àðà, àõàëãàçðäà äàìøâèääà, ñóëè ìîèûüâà, ìåðå ìåîðå äà
áàë êàöûàí ìèâèäà äà ñàþåëîøè èñå ìàãðàä ÷àñÿèäà ûèûåáè, éèëåáè äààùþâèòà.
– íàãàâî! – óûõðà àõàëãàçðäàì äà ñàîöðàä ìîóõäà, ýàëèàí ðîì ãàôèûðäà, – þâåëà
ôåðèñ íåáà ãàüâñ, èöîäå, þâåëàôðèñ, ìàãðàì àäàìèàíñ ðîì øâèëè àõëàâñ, èñèö ìöèðåùëî
âàíè, ìàðûëà ìõåöè óíäà èþî, àñå ìóõàíàûóðàä ðîì ãààðòþà. ûàíàö óìèçåçîä...
ñîôëåëè êåäåëñ ìè¸þðäíîáîäà äà ûâàëåáñ ûóìöà óàçðîä àõàìõàìåáäà, ìàèíö øåå
òþî, àõàëãàçðäèñ íàûüâàìè ðîì åñèàìîâíà.
– èñ êàöè øåâàðöõâèíå, âèíö ûüâåíûàí åðûàä êèäåâ äàëèîñ, ûüâå... – äà, ñàÿèðî ñèòþâà
ðîì âåéàð ìîýåáíà, äàèõàðà, ãàöðåöèëè, éàðèáóëè üóäè àèéî äà ûàâçå äààäî ñîô
ëåëñ.
– å¸, áèýà÷åìî, åñ ûèûèñòîëà áàâøâè àìîäåíà ãçàçå ðàòîì ùàìîèþâàíå...
– öîëè àâàä ìþàâñ... âåðàâèñ äàâóòîâå... êâäåáà... – ýëèâñ ûüâà ñîôëåëìà.
– ðàñ àìáîá, êàöî... äà íóûó âåðàâèñ äàóòîâå? àðàâèíà ãþàâñ? äà àì üàëàüøè ðàéà
ãèíäîäà, õîì èöè, àüåû ðà õàëõèà – àûàñè îõåðè.. þâåëàôåðñ óíäà ìîåëîäå àäàìèàíè
üàëàüåëåáèñ õåëøè...
äà óöåá èìàíàö ãààðòþà.
ñîôëåëè ãóëàéìà ãàäàâàðäà, äàáëåáìà òàøè øåìî¸êðåñ äà ùàüöåóëñ èíòåðåñèû ðîì
äàà÷åðäíåí, àõàëãàçðäà êàöìà èñàðãåáëà äà ûèûåáèäàí øåóì÷íåâëàä ÷àèýðî íàõâðåòå
áèàíè ðêèíà. ñîôëåëñ ëîþà ãàïîáèëè ¸üîíäà, ñèñõëè ñäèîäà.
***
ìîìàâàëè êàíóäîñåëè, ìîõóöè ñàíòîñè, ìàðìàðèëîñ üàëàüèäàí øîðñ, êàëàáðèàøè
öõîâðîáäà.
èìàû ñîôåëøè îð êàöñà ¸üîíäà åñ ãâàðè äà, ñàóáðèñàñ åðûìàíåûøè ðîì àð àðåî
äàû, ñîôëåëåáè ÷âåíñ ñàíòîññ ûàâäàïèðâåëàä àõàëãàçðäàñ åýàõäíåí, ðàäãàí àûèî
äå ùëèû ìîãâàðåçå óìöðîñè èþî – îðìîöèñà ãàõëäàû. èì àìáèñ øåìäåã êè ûìàö
ãàóûåûðäà, ùàðáåáèö, ùâåðèö äà èìàñ ãàäààðüâåñ ìîõóöè – ÷âåíñ ñàíòîññ. öàëè þáà
÷àíãðåóëè ¸üîíäà; äàáàëè, ÷àñêâíèëè, ëîäèâèû ãëåõè èþî, ÷âåóëåáðèâè. èì óáå
äóðåáèñ øåìäåã êè éîíèñ äàãðîâåáàñ ãàìùàðåáóëè øåóäãà – ãëåõêàöñ ñàüìåñ ðà
ãàìîóëåâäà, ìàãðàì ûàâèñóôàëè äðî ìàèíö ð÷åáîäà äà ñàíòîññ üàëàüåëèâèû àð
øååýëî, òþóèëóáðàëîä ðêèíà àåùèà, àíäà õåëåáãàøëèëñ ÷àåáóüíà äà ñèãðýåçå ãà
äàìõòàðèþî – ìåçîáëåáñ ìýèìå ñàìóøàîçå åõìàðåáîäà. ãàìðàâëåáóë îúàõåáñ àõàëè
ñàõëèñûâèñ ñàýèðêâåëñ óìçàäåáäà äèäè, ìýèìå, ùâåðùàìàõóëè ðêèíèû – êëäîâàíè
èþî êàëàáðèèñ ìèùà äà ãàìåòåáèû èüíåâäà éîíèåð õåëåáñ, êëäåñ àüóöìàöåáäà. ìõàðñà
äà öàë õåëèñãóëçå äàèäåáäà ëîäñ, ìåîðå, ûàâñçåìîû ìîðêàëóëè õåëèû ëîäèñ
ùîíàñùîðîáàñ èöàâäà äà òààòèû ìèäèîäà óôñêðóëèñàêåí, ìåðå ãàìîçîìèëè áèýãèû
èöèëåáäà ëîäñ äà ìõîëîä îûõè àìîñóíûüâèñ øåìäåã àéùåâäà þðó, ìîãóäóëè õìà
äà õìàñûàí åðûàä ùèâàíà ëîäèû øåìêðûàëè ôðèíâåëåáèö àìîèÿðåáîäíåí õîëìå. õèñ
ìîÿðàñàö àðàâèñ àíåáåáäà – ñàíòîñè ñüåëòàðèàíè íàúàõèû ìèàäãåáîäà äèäè õíèñ ìóõàñ,
ìàéëà àìàðûàâäà õåëåáñ, øåèñóíûüàâäà äà éðìàä åñîáîäà àëåñèëè ïèðè õåøè, ìåðå þóàñ
÷ààñîáäà ìàðùóõåáèâèû ûèûåáñ, ãàáçàðóëè ìåðüíèäàí àìîãëåúäà, ìåðå èñåâ øåìàðûàâäà
õåëåáñ äà èñåûè ãàìåòåáèû äàèüíåâäà, ûèûüîñ õèñ íàöâëàä èì êàöñ óüíåâäà, âèíö äààüöèà
äà ãààóáåäóðà – ëàìàç-üàëàüøè ìàéàëìà, ìîõäåíèëìà êàìîðåëìà ðêèíà ðîì äààðòþà
þáàøè, àâàäìþîôè öîëèñêåí ùàìëåáèàíàä ìèìàâàëñ, äà åðûàäåðûè âàæèû – ãâåðäçå, àìàñ
êèäåâ àèòàíäà ãëåõè, ìàãðàì øåøèíåáóëè áàâøâè èìàâ ñàéàìîñ èñå ãàþâèûëäà, ûàâáðóäàõ
âåóë ñàíòîññ ðå÷õè óþî ãóëìà äà àòàòåáóëè áàâøâèû õåëøè àèàðà êàëàáðèèñ âðöåëè
àéìàðûè, ìîùìåíäèë éàìåøè ìûåáèñêåí àìàâàëè, âàæñ øèøíàðåâè, óèëàúîä ãàìàìõíåâåáåëè
éèìèëèû äàñöüåðîäà äà õàíäàõàí ùàìèû ûó øåàáðóíåáäà ûàâñ – ïèðè åâñåáîäà, ñèñõëñ
àôóðûõåáäà äà ìåðå èñåâ îð ãàôàðûîåáóë, øåøèíåáóë ûâàëñ ûàâàäàö øåøèíåáóëè äàñ
öüåðîäà – ôîûîëèâèû ãàôèûðåáóëèþî áàâøâè, ñðóëèàä þìàùâèëñ, ãâèàíè øåìîäãîìà
ñÿèðäà äà øåýðùóíåáóëè ñàíòîñè ûâàëåáñ õóÿàâäà – âèí âèí äà, ãëåõìà èöîäà ãâèàíè
øåìîäãîìèñ çíå. øèí ðîì øåâèäà äà ûàâãàäàãäåáóëè, õåëåá÷àìîþðèëè áàâøâè ùàìîúäà
ñàùîëçå, áàâøâñ øåõåäà, ìåðå ìîêëåä, ìêâåûðàä øåèñóíûüà äà ëîãèíçå ãàäàâàðäà. ñàí
òîñìà àêàíêàëåáóëè õåëåáèû ùþàëè àïêóðà, ñàôåûüëåáè äàóçèëà, ûâàëè ãààõåëèíà äà
óûõðà: `ðàì øåãàøèíà, àðàôåðèà, äàåýèíà, ìèðöà...~ `ðà óÿèðñ ìåðå... – ãààìõíåâà ñàíòîñìà,
ìóõëåáè óêàíêàëåáäà – äàèñâåíåáñ äà...~ `øåí ðàéà ìîãèâèäà...~ `äàâåöè üâàçå...~ `ìàøèí
ûâàëåáè ðàòîì àüâñ éèà...~ – ûüâà üàëìà äà äèíúàä, éîíèâðàä, ñàçàðëàä ÷àìîèõîêà ëî
þà. ñàíòîñè áàâøâûàí ìèâèäà, ûàâñ äààäãà, õåëè äààäî øóáëçå, ñèñõëèû ïèðàâñåáóëìà,
ýëèâñ óûõðà: `øâèëî...~ áàâøâñ àðàôåðè åñìîäà, åðûàäåðû ñèòþâàñ êâíåñîäà ìõîëîä:
`àðà... àðà, àðà... àðà,~ ìàìà åðûàäåðûõåë àéèüâà íèñëìîðåóëè ûâàëåáèû, ìàãðàì íàã
âåìè ñàõèñ äàíàõâàçå óôðî ãààõñåíäà þâåëàôåðè, èñåâ àêâíåñäà: `àðà... àðà ðà, àðà... àðà
ðà, áèýèåáî, àðà...~ ñàíòîñè ìàøèíâå ãàìîèÿðà ãàðåû, ùþàëè øåèñõà, ñèñõëè ìîèáàíà, øàâè
üî÷ðèäàí ìòâåðè ìîèöèëà, äà åðûàäåðûè õåëè àõàëè òàíñàöìåëè ÷àèöâà – óñèñõëî.
ãîíñ ìîñóëè üàëè ùàìîùåâàñ öäèëîáäà, ìàãðàì èñåâ óâàðäåáîäà ûàâè äà èìàâå éàìèû,
ðîöà ãóëøåìîþðèëè üàëè ñóñòàä, óéîíîä åáðýîäà ñèêâäèëñ, ãîíåáààðåóëè áàâøâè êè
äèäè ûâàëåáèû åõâåùåáîäà ÿåðñ – `àðà... àðà ðà, àðà...~ – ñàíòîñìà àõëî-àõëîñ ìèà÷î÷à
èìàûè òàõòåáè, ûâèûîí øóàøè, ñàìôåõà ñêàìçå äàúäà äà îðèâåñ õåëè àèéî õåëøè, ñàõåçå
ðèãðèãîáèû øåñöüåðîäà. ìåðå òàõòåáèñ øóà ãàóøòåðäà, ãàóüâàâäà ìçåðà, ìàãðàì îðûà
âåñ ãðýíîáäà ûâàëèñ êóûõèû, àõëîáåëû èñå... ãàìàðûóëè èúäà äà öõåëè ûèûåáè åïþðà
õåëû, õåëåáçå ñöõåëîäà, äà åðûõàíñ âåéàðöà ãðýíîáäà – ñàêóûàðè õåëåáèñ ñèûáîñûàíà
åÿèðà äà ìåðå àóãðèëäà äàêîæðèëè õåëåáè ãëåõñ, îðè óíàçåñè õåëè øååþèíà õåëåáøè,
åðûè – óôðî ìîìöðî... ìûåë éàìåñ ãàìàðûóëè èúäà ñàíòîñè, óýâèðôàñåñè, þèíóëèâèû
ûèûåáè åïþðà õåëû; àðö åðûñ àð øåñöüåðîäà, äðîäàäðî ñèñõëñ ûó ÷àþëàïàâäà, ñõâà
– àðàôåðè, èñèö ãàþèíóëè, ãàìàðûóëè èúäà ñàìôåõà ñêàìçå. èúäà äà ûåûðäåáîäà. äà
ðîöà äèëèû ìåçîáëèñ üàëè àìáèñ ãàñàãåáàä øåìîâèäà, îðûüëàäåíèëè ðýèñ êàñðèû
õåëøè, úåð âåðö åðûè âåð èöíî – ãàöèåáóëè, øèøèû ñàõåìîéðåöèëè, ûâàëéèà äåäà-
øâèëè äà ûåûðè ñàíòîñè, ìåðå êè êàñðè ãàóâàðäà äà éèà êàðèñêåí ùàùâðèëäà ûåûðè,
ûõåâàäè ãâåëè – àêèâëäà üàëè.
äåäà-øâèëñ ñàíàì ãîðàêçå äààñàôëàâåáäíåí, ñàìèîä äéåñ ñàíòîñèñ üîõøè óõåðõóëàä
èíàöâëåáäíåí ôåõñ êåäåëûàí àþóäåáóëè ãëåõåáè. õìà àð ãàóéèàû, àíäà, ðà åûüâàû... åð
ûìà ìîýðàâìà üàëìà õìèû äàòèðåáà ñöàäà, ìàãðàì ñàíòîñìà èñå øåõåäà, ìàøèíâå õìà ãààê
ìåíäèíà. ìèðöà ìûåëè ñîôëèñ ñèàìàþå üàëè èþî äà âåðàâèí ìèõâäà, ðàä ãà¸þâà ñàíòîññ
– ãàðåãíîáà èìàñ àð óâàðãîäà, üîíåáà, ìõðåáñ è÷å÷àâäíåí. èñå êè, ìèðöà àëáàû, èñ èøâèàûè
üàëè èþî, ìîìàâàëè äàìñàõóðåáèñàûâèñ ðîì øåóýëèàû øåèþâàðîí àðàôðèû ãàìîð÷åóëè,
óáèðè ãëåõè – èìàñ ûó ãðýíîáäà, ñàíòîñè ìåðìå äèäè êàíóäîñåëè ðîì ãàõäåáîäà. ìåðå
ðà, ìèñè ñèêâäèëèñ øåìäåã ðîì ìîõäåáîäà åñ, äà ûàâàä êàíóäîñèö àð àðñåáîáäà... ðà
öîëè ¸þàâäà, ðîãîð óþâàðäà, ðîãîð èöîäà üìðèñ øåãåáåáà, ëàéè ñèöèëè... êóáîøè èù
âà. äà èüâå, ìîìöðî êóáîøè èùâà ûàâè äà ûàâè, ìçå, ìûâàðå, ùâèìà... ûàâàä üâåþàíà, üâåþàíà
âðöåëè! ìîìöðî ãîðàêè ðîì àèàðåñ, ñàíòîñìà öîëñ ñàäéàö ëîþàçå àêîöà, äà, þáà÷àí
ãðåóëìà, øâèëñ âåð øåáåäà ñàõåçå êîöíà, ìóõëçå äààäî ëîþà, ûâàëäàõóÿóëè, ãàèòðó
íà äà ìýèìåä ùàìîäãà ìåðå äà ãàíçå ìèäãà. îäíàâ øîðèøîðñ äààñàôëàâåáèíà ñàíòîñìà
öîë-øâèëè, øóàøè åðûè ñàôëàâèñõåëà àäãèëè äààòîâåáèíà. `ûàâèñûâèñ øóàøè ñäîìíèà,
üàà...~ – ùàè÷óð÷óëà ìîýðàâìà üàëìà, ìàãðàì ñàíòîññ ýàëèàí øîðñ, úåð àðàðñåáóë êà
íóäîñøè åùåðà ñèêâäèëè, ûóìö èñ ìîð÷åíèëè àäãèëè ñèöîöõëåøèö ãàìîàäãà – ìåîðå
äéåñ ìàðòî àâèäà ñàñàôëàîçå, ùåðàüâèûà äà íè÷áèû ìõàðçå, ùåëàìäå îðìî àìîûõàðà,
øèã ÷àäãà, öàëè õåëè åðû áîðöâñ äààäî, ìåîðå – ìåîðåñ äà àñå, âèùðî ñàôëàâøè öî
öõàëè èäãà, äà îðè áîðöâèñ øåþèíóë ñèûáîñ õåëèñãóëåáèû èñìåíäà. ìåñàìå äéåñ êè
ëàìàç-üàëàüøè ÷àâèäà äà ïèðâåëñàâå ëàé, ûàâèñ òîë ìîüàëàüåñ ¸êèûõà: `êàìîðåëûàãàí
ìàéàëñ ðà åðüâà~. `ìàñèìî, ýèà~, ýàëèàí êàðãè~, – ûüâà ñàíòîñìà äà êàëàáðèàøè àáðóíäà.
ãçàä ôèüðîáäà äà óûåíèà åçîøè ðîì øåâèäà, ïèðäàïèð áîñåëñ ìèàøóðà, õáîñ õåëåáè
øåìîàÿäî äà øåøôîûåáóëè ìàéëà àñùèà.
èñ äéå èþî äà, éîí èñ äàãðîâåáàñ øåóäãà ìîõóö è ñàíòîñ è. õáîñ þîâ åë äèëà-ñà
éàìîñ ñùåâä à, ìîðåáñ õåðõ àâäà, êóíý åáñ óïîáä à ìîòåõ èë üâðèâ åáñ. þâåë àíè ðèä èû
óìçåðäíåí, õìàñ àéàðàâèñ ñöåìäà, ìàãð àì åðû è óöíàóð è ðàì óáåä óð åá à äàñ÷ åìä à
– êàëàáðèàøè þîâåë íàáèúçå ñèë àì àç å àéìîà÷èíà äà ûóìö à ûâàë èñ àðèä åá àñ öäè
ëîáäà, ìàèíö õèáë àâäà ûàâèñ è ìõàð å, ãîð îç è ìûåá è, éðèàë à ìäèíàð å, õøèð è òþåå
áè äà âðöåë è ñàûèáåáè, äà þîâåë èâ å àìèñ óíåá óð àä äàìíàõ àâñ åðèä åá îä à öîëèñ
äà øâèëèñ, âåðàô åðñ ðàäã àí âåé àð õåä àâä íåí, äà, óíåáë èå äàìíàø àâ å, ñàíò îñè,
þîâåë ñàéàì îñ, ìèþó÷ åáèñ àñ, ûàâèñ ñàôë àâø è ÷àäãåá îä à äà, îð ýâèðôàñ áîðö âçå
õåëåáäàäåáóë è, ðîã îðö øååýë î, èñå ¸þâåá îä à. õàíä àõàí óöíàóð àä àìîä èîä à ìçå
– ìûèñ ãàäàéì èäàí, éðóáë åáèäàí âèùð î ñâåòàä àìîõ åûü àâä à, èñå ìñóá óü è, ýëèåð è
èñå, äà øóà öàçå äàêèäóë ìóü éðóá åëñ ûâàë èñì îìÿðåë àä ãààíàû åáä à. úåð êèä åâ
àìîóñâ ëåëè, éîí èâðàä äààáóæåáäà àìî÷åìåáóë éðóáåëñ, úåðàö óõèëàâè, æèíèàíè
ñèíàûëèû àíàìöåöåáäà, ûàâàä ìàõàðåáåëè – àìîèùâåðåáîäà äà ãðýåëñõèâåáà, øóüûàì
ôåíè, ûàâèñ ôåðõûèû ÷àìîãîðîçåáóë, äàûîâëèë üåäñ – íà¸ëàñ, ààáðÿþâèàëåáäà.
óöíàóðè ñàíàõàâè èþî üåäè – êàëûåáçå øåôåíèëè ñèìùâàíå îäíàâ çåìîû áàöäåáîäà,
ìåðå ìóüäåáîäà èñåâ, ñèëóðúåøè ãàäàäèîäà, ìåðå ðáèëàä ûåûðè èþî äà êåíùåðîçå
– âàðäèñôðàä ààáðÿþâèàëåáäà ìçå, ìàãðàì äèëàîáèû àéòàöåáóëñ, ñàéàìîûè, ûàâèñ
ñàôëàâøè ìäãàðñ, ûóìöà àðàôåðè àâèùþäåáîäà, àìèñ ûüìàñéà àõåðõåáäà ìõîëîä:
`äéåñ ìçå àìîâèäà, ìèðöà...~ ìåðå ìàðúâíèâ øåàòðèàëåáäà ûàâñ: `ìçå àìîâèäà, øâèëî~.
– ðà åüíà, àð åõåðõåáîäà ñàíòîññ ëàïàðàêè.
ñüåë êóíýåáñ îðàä ¸êâåûäà ìîõóöè, äà ûó åðûèñ äàðòþìèû âåð ãààïîáäà, ñàíàõåâ
ðîä ãàáçàðóë êóíýñ éîíèåð ûèûåáñ ÷ààâëåáäà, äàèýàáåáîäà, ûèûüîñ ãàìàóáåäóðåá
ëèñ, ìàñèìîñ õàõàñ ÷àôðåíîäà çåäà êáèëåáñà äà íèêàïøè, øóàçå õëå÷äà äàìàüöåâåëñ
øóðèñìàýèåáåëè, äà ìðàâëèñìîìñùðå ãëåõåáñ ìñãàâñè éîíèñ ïàòðîíè úåð àð åíàõàû.
`èñåûè êîêèñïèðóëè èþî, èñåûè... ìèðöà... – ¸þâåáîäà ñàéàìîîáèû áîðöâåáçå õå
ëèñãóëäàäåáóëè ñàíòîñè, – ûüâåíö ãàèãåáäèû àëáàû... ûüâåíàìäåö êè ÷àìîæîíàâäà,
âàèìå, øâèëî~.
àõëà óêâå õàðñ ñùåâäà äéåøè îðúåð ñàíòîñè, äà áî÷îëîáèäàí ìè÷âåóë ïèðóòþâñ
àéàð óêâèðäà ¸àåðøè þîôíà, àðõåèíàä èöîõíåáîäà.
`ïàïàñ õèëè ìîãèòàíå, øâèëî, øåí ðîì ãèþâàðäà... ïàïàñ õèëè ìîãèòàíå, ìèðöà...
– àìáîáäà ñàíòîñè äà ãóëèñïèðøè ÷àþðèë, ûàâèñ êóíûåáàäüöåóëè ñõåóëèñ ñèûáî
ãàìîþîëèë ïàùèà ìàðöâëåáñ áîðöâåáçå äåáäà, – ÷èòåáñ àÿàìåû... ìàðûëà, ãàëèèû
÷èòè ãèþèäå, øâèëî... äà øåíñ ñàõåëçå ãàâóøâè... ¸î¸î¸î, ¸î¸îî – ðàñ øåèôðûõèàëà?~
– èéèìåáîäà, èäóìàë áîðöâåáñ ãóëñ óêåûåáäà âèûîì.
ìàãðàì áíåëè éàìèû, ðîöà þáåáçå ñõâàäàñõâàãâàðàä åáåðåáîäà þâðèìàëåáè, ÷àì
òâðåóëçå – óôðî, äàýèíåáàìäå, äèä ìîðñ, ðîìåëñàö ìàñèìî äààðüâà, ûèûåáñ ùàó
ÿåðäà äà àõð÷îáäà, ãóäàâäà. ìåðå äà ìåðå, ìêðûàë ùðåä äàåòþî ìîðñ ìèñè éîíèå
ðè íàûèûàðåáè, äà àðñàä ðîì àð ãàüöåîäà, ìàñûàí åðûàä ùâåáîäà äà ìîõäåíèëè,
àâûâàëåáà ÿàáóêèñ äàñèçìðåáèñûàíàâå ýèëøèâå ôàûóðèû ïîóëîáäà ìîðñ äà ûèûåáñ
óÿåðäà... äà ðàìäåíèìå õíèñ øåìäåã ìîõóöìà ñàíòîñìà øóðè èýèà, ìòðèñàñ...
ìîõóöè ñàíòîñè ìåîûõå èþî èì ð÷åóë õóûûàãàí, âèíö øåìäãîì äèäè êàíóäîñåëè
ãàõäà.
***
ìîõóö ñàíòîññ ãàíçå éîíèâðàä ãàíåçèäà õåëåáè, äèä òàõòçå ïèðüâå èùâà. áîëî äðîñ
öîë-øâèëèñ ãàõñåíåáàñ âåéàð áåäàâäà, ðàäãàí þèíóëàä åäåáîäà äàôëåûèë ñóëçå ìà
ûè õàòåáà, þâåëàçå àâè ñèöèâèû ñöèîäà àíàòêèâàð ñóëøè ìîõóö ñàíòîññ. äà èì ìàéàëè
êàìîðåëèñ ãàõñåíåáèñûàíàâå øå÷âåóëè öåöõëè ìîåäåáîäà, ÷àìòâðåóë þáàçå – óôðî,
ìóäàì èìèñè ñàõå åäãà ûâàëùèí, þàëáè éèìèëè, öðó ûàíàãðýíîáà äà ãàìàóáåäóðåáëèñ
ùàìåáèñà äà òàíúâèñ ùàðìîäãåíèû ðîì äàèüàíöåáîäà, èñåâ óáåäóðè öîë-øâèëè àìîó
òèâòèâäåáîäà ûâàëùèí; àõëîñ, áîðöâåáüâåø, ñîâåë ìèùàøè, öîë-øâèëè ñòêèîäà äà,
ñóëøåþèíóëè, èñåâ øóðèñãåáèñ öåöõëñ èøâåëèåáäà. òàõòûàí ìèãäåáóë êóíýñ, ðîìåëñàö
ìàñèìî äààðüâà, ûèûåáñ ùàóÿåðäà äà àõð÷îáäà, ãóäàâäà, ìóü ùðåä åì÷íåîäà íàúèúãí
êóíýñ éîíèåðè íàûèûàðåáè, ûâàëåáè ãàäìîöâåíàìäå åáåðåáîäà øåýðùóíåáóë êàìîðåëñ,
ãàäàëóðúåáóëè, èì ñàçàðåëè ûâàëåáèû èõâåùåáîäà – `àðà, ðà, àðà!~ ñàíòîñè êè, øóðèñ
ýèåáèû àâàðâàðåáóëè, óìîùþàëî àëåðñèû ÷àñ÷óð÷óëåáäà – `êè, ìàñèìî, êè~. ìåðå áóõàð
øè äèä öåöõëñ àíûåáäà êâëàâàö òàõòçå ïèðüâåìèãäåáóëè ñàíòîñè, íåäë øåøàñ àð÷åâäà,
ìêàôèî êâàìëèû ðîì àõð÷îëåáóëèþî, äà ûàâèñ üîõèñ ñàõóðàâçå, üå÷îøè ûèûåá÷àâëåáó
ëè ìàñèìîñ öõâèð-ïèðè çåä ñàêâàìóðèñ ûàâçå åÿèðà, èãóäåáîäà, ýàëèñýàëàûè ùàêóçóëè
êàìîðåëè, äàóíäîáåëè õâåëà àõð÷îáäà, öðåìëøè àçåëèëè ÿâàðòëèû ìèìîûõàïíîäà
ñàõå, äðîäàäðî ûèûåáñ ìîàäóíåáäà ñàíòîñè, äà ûâàëåá÷àñèñõëèàíåáóëè, ñèìùðèû öðåì
ëäàäåíèëè ìñõâåðïëèö óõìîä àáéàâëåáóëè âåäðåáèû ìèñ÷åðåáîäà – `àðà, ðà, àðà!~
ìîõóöè ñàíòîñè êè èñåâ èñå úèóòàä, èñå åðûãóëàä ÷àñ÷óð÷óëåáäà – `êè, ìàñèìî, êè~,
äà äàáèíäóë ñàêâàìóðøè èñåâ ÷ààðãâåâèíåáäà ûàâñ. ÷âåíñ ìàñèìîñ êè, ñùîðåä àì äðîñ,
ûàâèñ üàëàüøè, êàìîðàøè, åðûè äàðäèéà ¸üîíäà – ùâåðèñ ïàðñâèñàñ ëîþàçå ìöèðå ðàì
ãàíàêàùðè, äà ñàíàüåáî ìàëàìîûè ãàæéåíûèëè áàìáà ìèåäî ñàûóûàä ãàïàðñóë ëîþàçå,
äðîäàäðî ûèûåáñ ìîèöèëåáäà äà äèäèñ þóðàäéåáèû èûâàëèåðåáäà àì ìöèðå íàêàùðñ,
ìåîðå ëîþàñ êè ùðôåëè àëåðñèû åôåðåáîäà – ðà åüíà àáà, ìàðûëà ýààí óþâàðäà ñàêóûà
ðè ûàâè, ìàãðàì çèàíìèþåíåáóëè éàùâèñ ñàáîëîîä ìîøóøåáà – áåäè àð ãèíäà? – âåéàð
äàñöàëäà, ðàäãàí ñàãàíãåáî øåìûõâåâèñ ãàìî ìîêðýàëåáóëè ìàöíåñ ïèðèû äàìñúåëè
ðàçìèñ, êåûèë-ãåíåðàë ðàìîñûàí ñàñùðàôîä èõìåñ.
***
èì áîëî éàìèû, ûâàëñ àáà âèí ìîõóÿàâäà, ìàãðàì îðè êàöè ãàíñàêóûðåáèû ùðèàëåáäà
ìàèíö – èüèû ìàñèìî, àüåû – ìîõóöè ñàíòîñè. åðûìàíåûûàí øåõâåäðàñ äàæèíåáèû óãðýíîá
äàû ãóëè äà ûó ñàíòîñìà ìøâåíèâðàä èöîäà, âèñè ãàìîÿåðàö ñùàääà, ìàñèìîñ, öîäâèëñ,
öîäâåáíàÿàìñ, öîäâåáìîðåóëñ, ãàìîóöíîáè øèøè êàùðàâäà, ìèíàçå óñâàìäíåí ñàìàðûå
áåëñ ûèûüîñ, àæðèàëåáäà... äàìñúåë ðàçìøè êè äèàõàö ðîì àð øåèýëåáîäà øèøèñ ãàìõå
ëà – ÷àìîàüâåèûåáäíåí, ìàñèìî êè èñå-óáðàëî, ðèãèûè ìîéâàùå êè àð èþî, ìûåëè ÷âèäìå
òè êàöè åáàðà. êåûèë-ãåíåðàë ðàìîññàö åàìàþåáîäà ðàçìåëàä àñå ëàìàçè, àñåûè ìîõäå
íèëè þìàùâèëè. ïåùèàíèö ãàõëäàû ìàñèìî, ûàâèñìîìâëåëè, êâèð-êâèðàîáèû äàáàðåáóë
öíîáèë äàëàüñ àêðåÿèíåáäà ûìàñ, íåëñàöõåáëåáè, êàíèñ ãàìàñàûóûåáåëè ìàëàìîåáè äà
àìèñûàíåáè óëåâàä ¸üîíäà, ñèòþâà-ïàñóõè êàðãè øååýëî, ñàéè êáèëåáèñ ãàìîì÷åíè éèìè
ëèö ñÿèðäà, èöîäà üèöèö äà üèöìàöóðèö, äàñâåíåáèñ æàìñ êàðèñ òåíîðèñ, åçåêèåë ëó
íàñ øåãèðäûà ìîñìåíà íàìäâèë ñèàìåñ ¸ãâðèäà... áîðîòè èþî. ìðàâàëè öîäâà åäî ñóôûàä
ãàïàðñóë êèñåðçå, ûàâèñóôëàä äà ìîõäåíèëàä äààáèúåáäà. ðà ãàóÿèðäåáîäà, ðîãîð
éàíàèð ãàñàðûîáçå àð ìèóùâäåáîäà õåëè; óõóöåñûà äàñèñ ìåûàóðèñ, ïîðôèðèîñ, åð
ûàäåðûè ñèýèñ – ðàìèðåñ êèñïåñ þâåëàçå ìåòàä àõëî ýìàêàöè èþî äà ìåñàèäóìëå. ùðèà
ëåáäà àõëà... øîðèàõëîñ, êàíóäîñøè êè, ñàíòîñèñ üîõøè, èñ ìîðè åãäî, ìèñè ñàõåëè ðîì
øåàðüâà ìîõóöìà ñàíòîñìà äà àõëà, àì óêàíàñêíåëè éàìèû, ìîðèñûâèñ àéàð åöàëà – ûà
âàä ìàñèìî óíäà ìîåõåëûåáèíà, ìàãðàì ñàä, ðîãîð... õîì èñåâ àü õàðû, ÷åìè ûàíìäãîìè,
âèûîì ìîð÷èëè, úèóòè, óíäî, ìîäèû, øåâõåäîû îðèâåñ åðûàä, à¸, åðûäðîóëàä ðî
ãîð ùàìîäãíåí – åñ áåäèà, áåäè, áåäèñùåðàà, ÷åìî, ìàûè áåäèà... èüâå, üîõøèâå ùàèõàðà
ñàíòîñè, úèáåøè ìàòþëèñ ãîðãàëè åäî, ùåëçå ûîêè øåìîåõâèà, ìîêëå íàúàõè åïþðà õåëû
– éàìåóë íàäèðîáàçå ìèäèîäà, ôåõû ãàèõàäà, óõìàóðî äà ìûëàä àêðåôèëè ìîíàäèðå
üîõèäàíâå ùàêóçóëè ãàâèäà, ìõðåáçå êóíûåáè ó÷óìåñ ðèñõâàä ãàäàñäèîäà... óìùåîä èäãà
èüèû, êîöîíûàí, äàìñúåëðàçìåëè; àè àü, àñå, ãàíàûåáóëøè þîôíà ñóëàö àð ñóðäà – íà
úàõèñà àðà óùþîäà ðà äà, àâ ùèíàãðýíîáà àòàíèëñ, øèã ûâàëøè äàìèçíåáóëè ûîôèñ
ëóëà åëàíäåáîäà... øàâåáè åöâà ìîõóö ñàíòîññ, êîöîíèñêåí ìèèïàðåáîäà, ÿàéàðà ûàâçåö
øàâè ûàâñàôàðè ìîåõâèà, ìèðöàñ íàüîíè... ìèðöà ìûåëè èì ñîôëèñ ûâàëè èþî äà þâåëàñ
óêâèðäà, ðàì ìîàùîíà þîâëàä ãàìîóð÷åâè – àðö ìäèäàðè äà àðö éàðèáè, àðö ëàìàçè
äà àðö ãîíúè, óûüìåëè äà ìóäàì ÷ðäèëøè ìäãàðè ñàíòîñè, àè åñ éîíåö êè àðà ¸üîíäà
ìàøèí... – ìàãðàì ìèðöà èñ üàëè èþî, ùèíàñùàð ðîì øååýëî êàöèñ äàôàñåáà äà ñùîðåä èì
ñàüöèåëèñûâèñ, àõëà, àì óêàíàñêíåëè éàìèû ðîì óíäà ÷àåäèíà ìîõóö ñàíòîññ, ñùîðåä
àìèòîì øåèþâàðà... ðîãîð ãàóéèìà ìàøèí, ïèðâåëàä... àùóðóëè óàõëîâäåáîäà ìñõâåðïëñ
ñàíòîñè... ìèðöàì ïèðâåëàä ðîì äàèíàõà, úåð äàêâèðâåáèû, ãâåðäçå îäíàâ ûàâãàäàùåó
ëè øåàöüåðäà, ìåðå ãàóéèìà... âåðàôåðñ ìèõâäà ìàøèí ñàíòîñè, ëàìàç üàëåáûàí ðà åñàüìå
áîäà, óêàí ìèèõåäà, ìàãðàì àðàâèí èäãà äà ãàíöâèôðåáóëè øåàöüåðäà ìèðöàñ. èñ êè
ìèóàõëîâäà äà ñîôëåëè ãîãîñ ïèðîáàçå, èñå óäàðäåëàä, þîâåëãâàðè ìîðèäåáèñà
äà äàðöõâåí-ãàùèûëåáèñ ãàðåøå óûõðà: ûó ãèíäà, ìîñàéàìîåáóëñ, õåëèñãóëçå õàçåáñ
ðîì âåéàð ãààð÷åâ, öàöõâåáûàí ìîäè... `ðàñ ùàìîïëàêóëõàð, – ãàóáðàçäà óöåá åðû ÷âèä
ìåòûàãàíñ ìàñèìî, óöíàóðè ÿèà éðéíèäà, – ðà äðîñ ùîëàà...~ ñàíòîññ úåð åãîíà ðàèìå
õðèêñ óùþîáäíåí, ûàâãçà àåáíà, ìàãðàì ñàéàìî õàíñ ìàèíö öàöõâåáûàí èäãà äà úèóòàä äà
ñ÷åðåáîäà õåëèñãóëñ... `ìå ãàâàë åðûè, – õìàìàéëà ûüâà ìàñèìîì, êîöîíèñ ùðèàëà øóüçå
âåéàðà ýëåáäà, – ðàéàö ìîìèíäà... à¸à¸à, ¸à-¸à...~ ìîâèäà ìèðöà äà äàáíåóë ñàíòîññ ñõâà
àðàôåðè äàð÷åíîäà, – ñóëî öîäâèëî – ñàèäóìëîøåíàõóëè ãëàõà üàëè ðîì àð ¸ãîíå
áîäà ìèðöà, ìàãðàì à¸, àðà... áíåëøè õåñ àìîôàðåáîäà àõëà, íàúàõè ìîèìàðúâà äà èñ-èñ
èþî, êàìàðà óíäà øååêðà, ûàâàä ìàñèìî, àè, ñùîðåä èñ, ñùîðåä ìàñèìî! – ìèñêåí ùàìîâèäà...
ìûëàä ãàèòðóíà ìîõóöè ñàíòîñè, ãàîãíåáóëìà, ãâåðäèû ÷àâëèëñ ûâàëè ãààþîëà äà
ìåðå ó÷óìðàä, ôåõøèøâåëè, ìè¸þâà... õàí ñàèûêåí ãàñùåâäà ìñõâåðïëè äà õàí ñàèûêåí, ñàèìå
äî àäãèëñ åýåáäà, ûàâèñè ÿêóèû... åðûõàíñ øåäãà äà õåëñ ààþîëà äàøèíåáóëè ìçåðà,
òîòçå àýðîìà ìîóíäà ûèûüîñ, ìàãðàì ãàäàèôèüðà... ôåõàðåóëìà ãàñùèà èñåâ, îðàä ìîõ
ðèëè, øóðèñýèåáèû àâàðâàðåáóëè, ìèñêåí ûâàëåáàïþðîáèëè, ó÷óìðàä ìè¸þâåáîäà ñàí
òîñè... óçàðìàçàð, ôóéóðîèàí õèñêåí ãàåøóðà ìàñèìî, åðûõàíñ ôåõèö êè àñùèà, ìàãðàì àðà,
àðà – óíäî ôóéóðî ÷àíäà ðàéàöíàèðè, ðàéàö, ãàäàèôèüðà... äà èüâå, øîðèàõëîñ, úàãåá
øè øåýâðà, ìõðåáñ àôàðûõóíåáäà. äèíúàä ãàèìàðûà ñàíòîñè, àöîäâèëåáóë ìñõâåðïëñ
êóøòàä äàñöüåðîäà... äà ìàñèìî ðîì øåèþóæà úàãíàðøè, äàèõàðà, øàðâàëèñ òîòçå îðè
ûèûè çèçéèàíàä ÷ààâëî äà èìîäåíà ãàâëåíèàíè âàæêàöè, ìàñèìî, ìûåë ÷âèäìåò êàöûà
çåäà ìäãîìè, îðè ûèûèû ãàìîàûðèà... ñàêâèðâåëè õàâèëè øåìîåñìà, ôåõèñùâåðèû ãóëàé
ìà ãàäààãîðà – ìàòþëèñ ãîðãàëè àéàð èþî ñàÿèðî, õìà ÷àùþâåòîäà ìàñèìîñ, þìàùâèëñ,
ñóñòàä õàîäà... ãâåðäèû ìèóùâà ñàíòîñè íàäàâëñ, ãàäàåôîôðà, äà èì ûàâèñè òëàíüè
èäàþâåáèû èñå éîíèâðàä äàåþðäíî ÷âèäìåòìåûàóðñ ìêëàâåáçå, àäãèëçåâå ÷àóÿåäà, ìî
éóíóëè ôåõè ãàäàñäî îðûàâå ôåõçå, ìýëàâðàä äààùâà, ãàóêàâà, ìõðåáçå äààáúèíà êîæ
ðèàíè õåëèñãóëåáè, ìèùàñ ìèàëóðñìà. èìèñ áèëù ñàõåñ âåðà õåäàâäà – óìûâàðî éàìèû,
ýàëèàí áíåëîäà òþåøè; äà øóðèñãåáèû ìîöàõöàõå, ñèõàðóëèû àöåòåáóëè ñàíòîñè êèäåâ
safiqrali
goeTe
laTinuri andaza
`patieba RvTiuria~
andaza
nodar dumbaZe
***
çóðãçå þâåëèû ñàâñå ãîäîðìîêèäåáóëè ãëàõóíà ùèí ìèäèîäà áàðáàöèû. êâàëøè
ìàíó÷àðà êèêâàýå ìèñäåâäà, ôåõçå øåþåíåáóëè ûîôèû.
ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ 253
monakveTi meToTxmete
– àó÷üàðå ôåõè, ãëàõóíà, ÷åìûàí àð ãàãèâà ìàãè ñåíûè! – õåëè ¸êðà ìàíó÷àðàì. ãëàõóíàì
òó÷çå èêáèíà.
ðîãîð äààäãà ûàâçå åñ ïèðóòþâè, ðîãîð äàóõîöà öõâèðùèí øâèëèâèû äàçðäèëè
ýàéëåáè, ðîãîð à¸êèäà àìõåëà òâèðûè, àí ðîãîð àèýóëà ãà¸þîëîäà, àìèñ äàðäè ¸êëàâ
äà ãëàõóíàñ. ñèñõëìà øåàøèíà, øå÷âåíåáóëìà, ýàéëèñ ñèñõëìà. ñèñõëèñ ìåòè ðà óíàõàâñ
ãëàõóíàñ, ìàãðàì ñõâàà ûîôèû äàäåíèëè ñèñõëè, âàè ñèðöõâèëî, âàè, äåäàñà, ãëàõóíà!
àí èñ ìàóçåðè ðàä óíäîäà, õóðúèíøè øåñàíàõàâàä? âàè ñèðöõâèëî, ãëàõóíà. ðîãîð âåð
ìîàñùàðè õóðúèíûàí ìèñâëà, ìàãðàì ãâåðäèû àð ìîöèëåáèà õâàäàãè, àíäà ìàãàñ ñðîëàñ
äààñùðåáñ êàöè? âàè ñèðöõâèëî... áîéìà, öðåìëè äà ñèðöõâèëè àõð÷îáäà ãëàõóíàñ, – ãàñ
êäè, ãóëî! – èíàòðà ãëàõóíàì, ìàãðàì àð ãàñêäà ãóëè, ãóëè ãàñêäà êè àðà, ôåõñ àó÷üàðà
ãëàõóíàì. âàè, ñèðöõâèëî. ãóáå øåõâäà ãëàõóíàñ ãçàøè, ñàâñå ìûâàðå ÷àíäà øèã, èñå ÷àí
äà, ãåãîíåáîäà äåäàìèùà ÷àíãðåóëà äà èñ ìûâàðå äåäàìèùèñ ìåîðå ìõðèäàí èìçèðåáàî.
àè, àõëà ôåõñ ÷àäãàìñ ãëàõóíà àì îðìîøè äà ûàâèñè òâèðûèû ÷àèüöåâà, ÷àèìñõâðåâà äà
÷àèêàðãåáà øèã. ãëàõóíàì ôåõè ÷àäãà îðìîøè èì èìåäèû, ðîì äåäàìèùèñ ãóëñ ãàèàðäà...
ìàãðàì ùàèôîðõèëà äà ïèðäàïèð ãóáåøè ÷àúäà ìóõëìîêâåûèëè.
– àäåüè, øå çàíòàêî! – øåóòèà ìàíó÷àðà êèêâàýåì. ãëàõóíà ùàìîäãà äà ìàíó÷àðàñ ûâà
ëåáøè øåõåäà.
– ãëàõóíà üåðüàýå, õîì õíàâñ ýàëà àéìàðûñ? – ¸êèûõà ìàíó÷àðàì äà ûåûðè êáèëåáè
ãàìîà÷èíà. – ðàî, ìàèíö èì ûüâåíìà ìàûõîâàðìà ûàâìúäîìàðåì äà èì îðìà ÷àñâðèëìà áàòà
ëèîíèñ ùåâðìà, ÷åì ìîñàêëàâàä àìîâèäíåí? ìåðåäà èü àð âèþàâè? ñàìèâå øàøâèâèû ìåúäà
ñàìèçíåçå. ûó äèäè ãóëè ¸üîíäàû, òþåøè ðàòîì àð øåìîâèäíåí, ìàãðàì èöîäíåí, ûàâèñ
äèñêîåáèàíàä ðîì øåâòåíèäè èì àâòîìàòåáñ óêàíàëøè, – ìàíó÷àðàì èñåâ ãàìîà÷èíà ûåûðè
êáèëåáè äà õðèíùèàíè õìèû ÷àèõèûõèûà.
– ãàíùèðóëè êàöèñ ñèöèëèà ìàãè, øåí ðîì èöèíè, ìàíó÷àðà êèêâàýå! – õìà àìîèéî ãëà
õóíàì.
– ìàãàçå, îìè ðîì ãàûàâäåáà, ìåðå âèëàïàðàêîû, ãëàõóíà, àõëà ãîäîðè ìîèêèäå, ôåõè
ãàìîàäãè, ùþàëøè äà òàëàõøè ùîëèñ äðîñ äà ñàøóàëåáàñ ìåðåö ìîãöåìåí áîëøåâèêåáè,
àëáàû, ùþàëòóáîøè ãàãàãçàâíèàí óôàñî ïóòèîâêèû, ñàáÿîûà õåëèñóôëåáèñ ùèíàøå äàì
ñàõóðåáèñàûâèñ.
– îìèñ øåìäåã, çíåäàöåìóëî ìàíó÷àðà, ìàíàìäå ûó àð àìîãõàäåñ ñóëè, ÷îõàòàóðøè
ðîì þâåëàçå ìàéàëè ÿàäàðèà, èìàçå ÷àìîãêèäåá ôåõèû, ÷åìè õåëèû àâüíè àñî-àñîä ìàã øåí
ñèôèëèñèû äàìïàë ìýîðñ äà ìàðèëñ äàâàþðè çåä, – óûõðà ãëàõóíàì äà ñàõåøè øåàôóð
ûõà. ìàíó÷àðà ãàøðà, ìåðå óöåá ãàøëèëè õåëè ãààùíà ãëàõóíàñ öõâèðïèðøè äà èãè ìîùþ
âåòèëè ÷àåìõî ñàõèû ãóáåøè. èñåâ ðîì ùàìîäãà, ñèñõëè éâàðàä ÷àìîñäèîäà ñàõèäàí.
– ìîìêàëè, øå àúèëéàñ ãàãäåáóëî, àð âàð ìå àüåäàí ôåõèñ ìîìöâëåëè, – ûüâà ãëàõó
íàì äà èñåâ ÷àúäà òàëàõøè.
– òþóèëà ôèüðîá ìàãàñ, ãëàõóíà áàòîíî, ñàíàì àäãèëçå àð ìèãàòàíèåá ìàã þâåëñ, àð
ãàéèðñåá ñèêâäèëñ, – ãààùáèëà ìàíó÷àðàì.
– âèñ åáðýâè, ìàíó÷àðà óäéåóðî, ûó èöè? – ãààôðûõèëà ãëàõóíàì.
– ûüâåí ãåáðýâèû, ãëàõóíà áàòîíî, áîëøåâèêåáñ. îöäàîðè ùåëèà äàáîãèíîáû ìàìà÷åìèñ
íàñàõëàðçå äà ìàìóëøè... ãåþîû àùè, ÷âåíè äðî ìîâèäà, – äàöèíâèû óïàñóõà ìàíó÷àðàì.
– âèí õàðû, áèÿî, ûüâåí?
– ìå äà ãåðìàíèà.
– ñàäàà ìåðå ãåðìàíèà?
– ìîâà, ãëàõóíà, ìîâà äà èì ÿàäàðçå, øåí ðîì ìïèðäåáè ÷àìîêèäåáàñ, ûüâåí ÷àìîãêèäåáû
þâåëàñ, ùèí ûüâåíè ðàèêîìèñ ìäèâàíñ ùàãèìýéâàðåáû ùèûåëè äðîøèû... àäåüè àõëà!
– ìêâäàðñ ûó ùàìîèéåá àüåäàí àð âèöè, ìàíó÷àðà êèêâàýå, öîöõàëè ûàâèû àéàð ùàìîã
þâåáè, ûàâìîñàÿðåëàä äà ñèðöõâèëàä èñèö ìåþîôà, àüàìäå ðîì ìîãþåâè... – ìàíó÷àðà
êèêâàýå ìèõâäà, ðîì êèäåâ åðûè êàöèñ öîäâà óíäà àåêèäåáèà êèñåðçå.
– øåòðèàëäè àáà, äà èëîöå, ûó èöè ëîöâà, ìàèíö éâûèñ øâèëè õàð äà åðûè òàëàõè
äàí âàðû ìîçåëèëè, – ìèñöà øåéàâàûè ñèêâäèëèñ ùèí ìàíó÷àðà êèêâàýåì ãëàõóíà üåðüàýåñ.
ãëàõóíàì ìóõëåáçå äàè÷îüà äà àéàïþðî öàøè õåëåáè:
– éìåðûî ìàéàëî, àì ñàéàìîñ øåãïèðäè, ðîì ÷åìè õåëèû ìîêâäåáîäà åñ áèíýóðè ûåñ
ëèñ íàþîôè, àõëà èñå øåìèòðèàëå öõîâðåáà, àìèñ òþâèèû óíäà ìîìêëà, íó ìèçàì ìàãàñ,
øåí ãåêóûâíèñ ÷åìè ñèöîöõëå äà øåí ùàèéå øåíè õåëèû, ãàìèõåûüå ãóëè ûó õàð ñàäìå äà
ûó ãåñìèñ ÷åìè... äà ûó ìå äà åñ õâàäàãè ìàðûëà åðûè òàëàõèäàí âàðû ìîçåëèëè, ìàøèí
ùàèéå øåíè íàáîýåáè ñèöîöõëå, àéàð ìàðãèà àðàôåðøè...
÷õàêîóðàñ òþåøè ñàìè òþâèà ãàâàðäà çåäèçåä. ãëàõóíà èñåâ èì ãóáåøè ÷àåìõî ñàõèû,
ùåéàí ðîì ìûâàðå äàèíàõà øèã, äåäàìèùèñ ìåîðå ìõðèäàí ìçèðàëè. äà âèäðå ñèêâäèëè
ìîâèäîäà, ñàîöàðè ñèöõàäèû èãðýíî, ðîãîð ãàõñíà äåäàìèùàì óáå äà ðîãîð ìèèéî
ûàâèñ ùèàéøè, ìåðå ðîãîð øåêðà íåë-íåëà ïèðè, ðîãîð ÷àìîóñâà üóûóûîåáçå âååáåð
ûåëà õåëèñãóëè äà ðîãîð äàõóðà öà óñàøâåëîä øàâè íàáäèû.
***
ìçå ðîì àìîèùóðà, òþèäàí ìõàðçå õóðúèíãàäàêèäåáóëè áèÿè ãàìîâèäà äà ùþàðîñ
ïèðàñ ÷àìîúäà. äàöâåûèëè üàëàìíåáè äàèõàäà, åðûõàíñ õåëøè àòðèàëà, ìåðå ãâåðäçå
ìîèñðîëà äà äàñèåáóëè ôåõåáè þèíóëèàí ùþàëñ øåóøâèðà. ïèðèö äàèáàíà áèÿìà, ìåðå
ñâåë áàëàõçå ùàìîùâà ãóëàéìà, ûàâè õóðúèíçå ÷àìîäî äà öàøè àèõåäà. üîðè ñàèðàîçå
ãàìîñóëèþî äà ëàìàçàä äàòîðòìàíåáäà ëèëèñôåð öàçå.
– àõëà èüåäàí ãàäìîìàõåäà?! – èíàòðà áèÿìà, – àëáàû, õåëèñãóëèâèû ÷àíñ þâåëàôå
ðè, – áèÿìà ûâàëåáè äàõóÿà äà àñå èùâà äèäõàíñ ãàðèíäåáóëè, äàýèíåáóëè åãîíåáîäà
óöõîñ.
äèäè äðî ãàâèäà. áèÿè ãóëàéìà èùâà ûâàëäàõóÿóëè äà àðàôåðçå àð ôèüðîáäà.
óöåá êîäìåçå éîðéè ÷àìîèøàëà äà õðèàëèû äàåøâà áèëèêçå. áèÿè ñùðàôàä ùàìîúäà
äà ìàéëà àèõåäà. êîäìîçå ùâåðãàóïàðñàâè, ìçèñãàí ãàðóúóëè, õìåëè ñàõèñ, îäíàâ ùèí
þáàãàìîùåóëè äà ìêâðèâè àéíàãîáèñ êàöè èäãà. öàë õåëøè ûîôè åÿèðà, ìåîðåûè ûõìå
ëèñ íîéàçå èþî ìèþðäíîáèëè. áèÿñ ãóëè àìîóâàðäà áóäèäàí.
– âèí õàð, áèÿî, øåí? – ¸êèûõà êàöìà çåìîäàí. áèÿìà åíà âåð ìîàáðóíà ïèðøè. – ìóíúè
õàð? – ¸êèûõà êàöìà, áèÿìà ðîì õìà àð ãàñöà.
– ÷õàêîóðåëè âàð ìå! – ýëèâñ àìîéåðéà áèÿìà.
– ñàä ìèäèõàð?
– çîòøè!
– âèñûàí?
– íàûåñàâåáûàí.
– ûàûàðè õàð?
– êè, ûàûàðè âàð! – êàöè äàôèüðäà, ïàòàðà þîþìàíèñ øåìäåã ¸êèûõà äà ûàí ãàìîìöäå
ëè ìçåðà ìèàïþðî:
– ûüâåí ãàäìîéìà ðîì üâåíîáíèñ ôåðìàà, èü õîì àð ãàìîãèâëèà? – êàöè ûâàëñ àð àöè
ëåáäà áèÿñ.
– øîðèà èãè ôåðìà ÷âåíãàí, ìå ãàäìîéìèäàí ùàìîâåäè, ìîêëåçå, – óïàñóõà áèÿìà äà ãàì
õìàðè òó÷åáè àèëîêà.– ûüâåí âèí áðýàíäåáèû, áàòîíî? – ¸êèûõà ûàâèñ ìõðèâ.
– òþèñ ìöâåëè âàð, üâåíîáíèñ ôåðìàøè ìèâäèâàð; ñàüìå ìàüâñ ìùþåìñåáûàí, ðà ãàüâñ ìàã
õóðúèíøè? – áèÿñ ñàüöèåëè ùàóõäà, ðàäãàí àð èöîäà, ðà ¸üîíäà õóðúèíøè. áèÿìà õóð
úèíèñêåí ùàèéî õåëè äà ìàðúâåíà ûâàëøè ÷ààöóðà, õåëøè íàüóð÷åëàäàöîáèëè áîûëè
ìî¸þâà. àìîèéî äà ìùâàíåçå äàäî.
– ðàà, áèÿî, ìàãè? – ¸êèûõà êàöìà.
– àðàþèà, áàòîíî!
– àðàþñ ñâàì, ûèûèñ ñèãðýå éëàïè?
– öîòàñ! – ãàóéèìà áèÿìà äà àõëà ãâèìðèñ ôîûîëøè ãàõâåóëè åðûè ùâåëà ûõèñ þâåëè
àìîàþîëà õåëñ, ìåðå íàõåâàðè êâåðè äà áîëîñ ìøðàëàä ìîõàðøóëè ûèêíèñ õîðöè.
– ùàãâèõåìñèà àáà, ìå äà øåí! – ûüâà êàöìà äà êîäìîçå äàåøâà.
– ìîáðýàíäèû! – ìèèïàòèæà áèÿìà äà õóðúèíçå äàúäà.
– àáà, üâåíîáíèñ ôåðìàçå àð ãàìîãèâëèà? – èñåâ ¸êèûõà êàöìà, ìùâàíåçå ãàøëèë ïóðìà
ðèëûàí ôåõè ìîèðûõà äà ûîôè êàëûàçå äàèäî, ãàðäèãàðäìî. áèÿìà óàðþîôèñ íèøíàä
ûàâè ãàèüíèà äà õåëåáèñ öàõöàõè ðîì äàåìàëà, çåä äààúäà îðûàâå õåëñ. êàöè ûàâàóéåá
ëàä øåóäãà ÿàìàñ.
– ãàòåõå, áèÿî, ëóêìà, ìàðòî õîì àð âÿàì! – ìèóáðóíäà áèÿñ äà àðþèñ áîûëè øåàí
úéðèà õåëøè.
– öîôèàíèà, àëáàû! – ûüâà.
– êèà öîôèàíè! – óïàñóõà áèÿìà. êàöìà áîûëèñ þåëè õåëèñãóëèû ãàùìèíäà äà ïèðøè
ãàäàèìõî. óöåá õâåëåáà àóâàðäà.
– ìîãèêâäà ãàìîìõäåëè! – ûüâà ïèðãàìîûóûüóëìà äà ûàâè ìàðöõåíà õåëèñ èäàþâøè
÷àðãî ñóëèñ ìîñàûüìåëàä.
– éìåðûî, àõëà ìîìåöè ýàëà äà ìåðå ìîìêàëè! – èíàòðà áèÿìà äà õåëè õóðúèíèñ ìàð
öõåíà ûâàëøè øåàöóðà. ìåðå àäãà äà õåëè ãàìàðûà. ñóëè ðîì ìîèûüâà, êàöìà áèÿñ àõåäà
äà üâåäà þáà ÷àìîóâàðäà. ìèñ ùèí ñàõåøåøëèëè ìàóçåðãàìàðûóëè áèÿè èäãà.
– àäåüè, ìàíó÷àðà êèêâàýå! – óûõðà áèÿìà äà ûâàëè ûâàëøè ãàóþàðà, ìàíó÷àðà êèêâàýå
âåð àäãà.
– àäåüè, ìàíó÷àðà ãàûàõñèðåáóëî! – ãàóìåîðà áèÿìà õðèíùèàíè õìèû.
– âèí õàð, áèÿî, øåí äà ðèñûâèñ ìêëàâ?! – ¸êèûõà ìàíó÷àðàì, õìà ðîì äàóáðóíäà.
– ãëàõóíà âàð ìå üåðüàýå! – ìàíó÷àðàì èñåâ äàêàðãà ìåòþâëåáà.
– ãëàõóíà âàð ìå üåðüàýå äà ÷åìè õåëèäàí óíäà ìîêâäå øåí! – ãàèìåîðà áèÿìà äà ìàóçå
ðèñ ñèìýèìèû äàáóæåáóë õåëñ ìàðöõåíà õåëè øåàøâåëà. ìàíó÷àðàì ìóõëåáçå äàè÷îüà äà
îôëàä ãàéâàðóëè ûàâè ùþëèäàí àìîñóëè êàöèâèû ãàèüíèà.
– àð øåöäå, áèÿî, àð øåèýëåáà øåíè õíèñ áàéàíåñ õåëèäàí êàöèñ ñèêâäèëè... – õìà àóû
ðûîëäà ìàíó÷àðàñ, – àð ìåñðîëî, ðîãîð ãèíäà ìåðå ìêâëåëèñ ñàõåëèû äàéäàñìóëñ
ñèöîöõëå äà ìèùàçå ñèàðóëè?..
– øåí, øåí ðîãîð öõîâðîá äà ñóíûüàâ àì üâåþàíàçå?..
– âèí ãèûõðà ìåðå, ðîì âöõîâðîá äà âñóíûüàâ?
– ìîêâäè, ìàíó÷àðà! – ûüâà áèÿìà äà õåëåáè ãàìàðûà.
– ðà ãüâèà, áèÿî, äà âèí ìîãèþâàíà ÷åìäà ñèêâäèëàä, ìèûõàðè ìàèíö, – øååâåäðà ìàíó÷à
ðà äà èñå èêáèíà òó÷çå, ñèñõëìà ãàìîæîíà.
– ãëàõóíà âàð ìå üåðüàýå! – ãàóìåîðà áèÿìà.
ìàíó÷àðàì êâëàâ ¸êèûõà ðàéàö, ìàãðàì áèÿñ àéàðàôåðè åñìîäà. þóðåáøè óñàøâåëî ãó
ãóíè ÷àóäãà, ãóëè áóäèäàí àìîóâàðäà, ìèñ ìêåðäñà äà ñàôåûüëåáøè óçàðìàçàð ðêèíèñ
óðîåáñ ãà¸üîíäàû äàãàäóãè äà áèÿìà èãðýíî óöåá, ðîì ñìåíàñûàí åðûàä ìõåäâåëîáà
ñàö ¸êàðãàâäà, ðàäãàí ìèñêåí ôîðûõâèû ùàìîñóëè ìàíó÷àðàñ øåøëèëè ñàõå úåð ãàîðäà,
ìåðå ãàñàìäà äà áîëîñ êàëàñàâèû ãàëéâà. áèÿìà ìàóçåðñ ôåõè ãàìîóøàëà...
ñðîëèñ õìà àð ãàóãîíèà, àðö òþâèåáèñ ðàîäåíîáà äàóûâëèà. ãðýíîáäà ìõîëîä, ðî
ãîð óýàãýàãåáäà õåëøè ìàóçåðè, ðîãîð àìòâðåâäà îðûàâå ìàúàñ äà ðîãîð öäèëîáäà
ãàñõëòîìîäà âåðöõëèñ òàðçå øåöèåáóëè õåëèäàí. ìåðå, ðîäåñàö ìàóçåðìà ýàãýàãè
øåùþâèòà, áèÿìà ñàøèíåëè ñèñóñòå èãðýíî. ìêëàâåáè åðûáàøàä ìîñùþäà äà ìàóçåðìà ìàíó
÷àðà êèêâàýèñ äàñàõè÷ðåáóë ûàâûàí ãààäèíà çéàðûàíè.
áèÿìà ìêâäàðñ çóðãè øåàüöèà, ìèùàçå äàåøâà, ìóõëåáøè ûàâè ÷àðãî äà òþåøè äàêàðãó
ëè ìãëèñ ëåêâèâèû äàèùþî þìóèëè.
***
øóàéàìèñàñ ëîìêàöà ðàìèøâèëìà ãàõåëåáóëè áðàõóíè ãàèãîíà êàðçå. èãè ñàöâëåáèñ
àìàðà ùàìîäãà, ÿðàüè ààíûî äà êàðûàí äàäãà.
– ðîìåëè õàð?! – èêèûõà õìàìàéëà.
– ìå âàð, áà÷àíà! – ûüâà êàðñ èüèû ìäãàðìà êàöìà.
– àð õàð øåí áà÷àíà! – øâèëèøâèëèñ õìà âåð èöíî äà ãóëìà ðå÷õè óþî ëîìêàöàñ.
– ìå âàð, áàáóà, ãàìèéå êàðè! – ãàóìåîðà êàöìà. ëîìêàöà ðàìèøâèëìà óðäóëè ãàñùèà
äà êàðè ãààéî. ïàðìàéøè ôåõåáäàãëåúèëè, ìõðåá÷àìîþðèëè äà ûàâ÷àüèíäðóëè áà÷àíà
èäãà.
– øåìîäè! – óûõðà ëîìêàöàì. áà÷àíà àð ãàíýðåóëà. ìàøèí ëîìêàöàì õåëè ìîêèäà øâè
ëèøâèëñ äà îûàõøè øåèþâàíà. ÿðàüè ìðãâàë ìàãèäàçå äàäãà, ûâèûîí êè ñêàìçå äàåøâà.
– ðà ãÿèðñ, áàáóà? – ¸êèûõà äàçàôðóëè õìèû.
– êàöè ìîâêàëè! – ûüâà áà÷àíàì äà íèêàïè àóêàíêàëäà. ëîìêàöà ðàìèøâèëñ ñàõå ìîåáðèöà
äà õåëè ìàðöõåíà ýóýóçå äàèäî. ñàìàðèñåáóðè ñè÷óìå ÷àìîâàðäà äà àðàâèí èöèñ, ðàìäåí
õàíñ ãàãðýåëäà èãè.
– õóûè ùåëèùàäè òþóèëà ãèêèûõå, áàáóà, ñàõàðåáà? – ¸êèûõà õìàäàêàðãóëìà ëîìêàöà
ðàìèøâèëìà, ñàõå ðîì ãàóñùîðäà äà òêèâèëìà ðîì ãàóàðà ìàðöõåíà ýóýóñûàí. øâèëèø
âèëñ õìà àð àìîóéèà, èäãà ûàâäàõðèëè äà ãàîôëèë õåëèñãóëåáñ èìøðàëåáäà øàðâëèñ
òîòåáçå.
– óäàíàøàóëî êàöè ìî¸êàëè? – äààðéâèà äóìèëè èñåâ ëîìêàöàì äà ïàñóõèñ ìîëî
äèíøè ñóíûüâà øååêðà.
– ãëàõóíà üåðüàýèñ ìêâëåëè ìîâêàëè, áàáóà! – ëîìêàöàñ ãàíöâèôðåáèñàãàí ûâàëåáè
ãàóôàðûîâäà, ùàìîäãîìà äààïèðà, ìàãðàì ìóõëåáìà óéàëàòåñ.
– ìàíó÷àðà êèêâàýå ìîêàëè?! – ¸êèûõà ÷óð÷óëèû.
– ìàíó÷àðà!
ëîìêàöàì ûàâñ ýàëà äààòàíà, àäãà, êàðûàí ìèâèäà äà ìîèõóðà. ìåðå øâèëèøâèëñ ìèóàõ
ëîâäà äà ìèñè îôëàä ãàéâàðóëè ûàâè ìêåðäçå ìèèêðà.
– íàõà ìàãè àìáàâè âèíìåì, áàáóà? – ¸êèûõà þóðøè. øâèëèøâèëìà óàðþîôèñ íèøíàä ûàâè
ãàèüíèà.
– îðè éìåðûè ìþàâäà, áàáóà, øåí äà ãëàõóíà, åðûè éìåðûè ìîìèêëà ìàíó÷àðàì... – øâè
ëèøâèëìà ûàêàðà õåëè øåàõî áàáóàñ äàêîæðèë äà ãàöèåáóë õåëñ.
– êàðãàä äàôèüðäè, áàáóà, ñõâèñè äàéâðèëè ñèñõëè àð äàèáðàëî, ìàãè íàìåòàíè
ýíåëè ñàüìåà... – ûüâà ôèüðøè ùàñóëìà ëîìêàöàì äà óöåá èãðýíî, ðîãîð ãàäìîèéâàðà
øâèëèøâèëñ ûàêàðà õåëèäàí ìèñ áåáåð ýàðéâåáøè ìäóéàðå ñèñõëè, ðîãîð à÷üåôäà,
ðîãîð äàèàðà ìûåëè ñõåóëè, ðîãîð øåâàðäà öõåë íàêàäàä úåð ãóëñà äà øåìäåã ñà
ôåûüëåáøè. ëîìêàöàì ûâàëåáøè ÷àõåäà øâèëèøâèëñ, äèäõàíñ, äèäõàíñ óþóðà. åñ àð èþî
ìèñè ûõóûìåòè ùëèñ àâàäìþîôè øâèëèøâèëè. ïàòàðà áàâøâñ åðû éàìåøè äàåòîâåáèíà ìèñè
ñõåóëè, ñàäéàö ãàìüðàëèþî, äàêàðãóëèþî äà ìèñ íàöâëàä àõàëè, ñèñõëèû äàäàéóëè,
ìàãðàì ñàîöðàä ýëèåðè ñóëè ÷àñàõëåáóëèþî øèã. ëîìêàöàì âåð ãàóýëî øâèëèøâèëèñ
àáðèàëåáóëè ûâàëåáèñ öüåðàñ, ûâàëè ààðèäà äà ûàâè äàõàðà. èãè óûüìåëàä ìèõâäà, ðàñ
åêèûõåáîäà øâèëèøâèëèñ ûàêàðà õåëè, ðàñ åêèûõåáîäíåí øâèëèøâèëèñ àáðèàëåáóëè
ûâàëåáè äà ìèõâäà, ðîì àõëà ìõîëîä ìèñ ïàñóõçå èþî äàìîêèäåáóëè ìèñè íàãðàìèñ øåì
äãîìè öõîâðåáà.
– êè, áàáóà, ìîâêëàâäè!!! – ûüâà ëîìêàöàì äà èñåâ ÷àèêðà ìêåðäøè øâèëèøâèëè. áà÷àíà
óöåá ìîåøâà, ìîäóíäà, õåëèäàí äàóöóðäà áàáóàñ äà èàòàêçå äàúäà.
– éìåðûî ìàéàëî, ðàéà àì ïàòàðà áàâøâèñ ñõåóëøè ÷àñàõëäè øóðèñýèåáàä. – ûüâà
ëîìêàöàì äà øâèëèøâèëèñ ãâåðäèû äàåøâà èàòàêçå.
... äà ðîäåñàö ãàðèæðàæçå ñàõåøåøëèëìà ñèïèòî ãóäàâàýåì ëîìêàöàñ ñàõëèñ êàðè øåà
éî, áàáóà äà øâèëèøâèëè êâëàâ èàòàêçå èñõäíåí äà òèðîäíåí. øâèëèøâèëè õìàìàéëà
òèðîäà, áàáóà êè ÷óìàä, ìõîëîä öðåìëèû.
monakveTi meTxuTmete
ÃÎÍÈÅÐÈ ÃÌÈÐÎÁÀ ÄÀ
ÓÃÓÍÓÐÈ ÃÌÈÐÎÁÀ
safiqrali
JamTaaRmwereli
ìèçåçñà øåêðåáèñàñà, äà óêåûó àðà àéèàðîí ÿåøìàðèòè, ñèêóäèëñà ìèñöåí þîâåëíè åñå
çåìîõñåíåáóëíè ìûàâàðíè. õîëî èãèíè äààìòêèöåáäåñ – `ðàûà ãàíâà÷èíîû õàðàúà~. äà
àìàñ ¸þîôäåñ ìðàâàë äéå, ðàìåûó àðà àðùìóíåáäåñ.
äà âèûàð ìîåàõëà ïàåìàíè, ìèâèäà äàäèàíèöà, öîòíå, ëàøüðèûà, ìàûäà àäãèëñà, ðî
ìåë àðñ ðêèíèñ-úóàðè, øîðèñ ñàìöõèñà äà éàäîñà. äà âèûàð àóùþåñ ùàðñõìà þîâåëûà
ìûàâàðûà ñàüàðûâåëîñàûà àíèñàä, äà øåêðåáóëûà þîôà ñàòàíúâåëûà øèíà áîðîòûà
âèûàð åñìà, ìùóõàðå èüìíà óçîìîä, äà ûâèñàä ñèêóäèëàä äà ñèðöõâèëàä øåðàöõà ñàüìå
èãè. äà ùàðàâëèíà ëàøüàðè ûâèñè, äà îðèûà êàöèûà ùàðâèäà àíèñàä, äàìäåáè ñóëèñà
ûâèñèñà äà àéìñàðåáåëè ìöíåáèñà óôëèñàñà, ðîìåëñà èòþâèñ: `óôðîñ àìèññà ñèþâàðóëè
àðà àðñ, ðàûà äàäâàñ êàöìàí ñóëè ûâèñè ìîþóàñèñà ûâèñèñàûâèñ~, ðîìåë þî ïàòèîñàí
ìàíöà àìàí êàöìàí öîòíå ñàûíîåáà ìàéàëè äà ãàíñàûüìåëè, ñàüìå ñàêâèðâåëè äà þîâëèñà
üåáèñà éèðñè.
ãàíâëî ñàìöõå äà úàâàõåûè äà ìèâèäà àíèññà. ðàìåûó üàëàüàä øåñðóë èþâíåí íîèí
íè, äà åñå ùàð÷èíåáóëíè, ìîåäàíñà øèíà äàêðóëíè ìõðèûà, øèøâåëíè ìñõäîìàðå èþ
âíåñ. âèûàð èõèëíà öîòíå ùàð÷èíåáóëíè, åñðåû óïàòèîä ìñõäîìàðåíè äà ñèêóäèëàä
ãàíùèðóëíè, ãàðäàõäà ¸óíèñàãàí, äà äààáíèà ñàìîñåëè ûâèñè, ãàíøèøóëäà äà øåèêðíà
ìõàðíè, äà äàúäà ùàð÷èíåáóëûà ûàíà. äà âèûàð èõèëåñ ûàûàðûà, ãàíêâèðäåñ äà ìñùðàôë
àóùþåñ íîèíûà, âèûàðìåä:
– öîòíå äàäèàíè ìîâèäà îðèûà êàöèûà, äà ãàíèýàðöâà ñàìîñåëè ûâèñè, äà øåêðóëè
äàúäà üàðûâåëûà ûàíà, – ðàìåûó êåûèëàä ìåöíèåðíè èþâíåñ öîòíåñè, ðîìëèñàûâèñ
ãàíêâèðäåñ ûàûàðíè, äà ùèíàøå ìàûñà ìèóùîäåñ, äà ¸êèûõâèäåñ ìèçåçñà ìóí ìèñëâèñà ìè
ñèñàñà. õîëî èãè åòþîäà, âèûàðìåä:
– ÷óåí þîâåëíè àìàä øåâèêðèáåíèû, ðàûà ãàíâàãîû õàðàúà ûüóåíè äà áðýàíåáà ûüóåíè
àéâàñðóëîû, – åñå èþî øåêðåáà ÷óåíè. àù ûüóåí ýâèðèñ-ìîüìåäûà ûàíà øåãóðàöõåíèû. äà
ìå àìèñ ýëèû ìîâåä ùèíàøå ûüóåíñà, ðàûà ãàìîèêèûõîû, äà óêåûó éèðñè ðàìå ñèêóäèëèñà
óüìíèåñ, ìåöà ìàû ûàíà ìîâêóäå, ðàìåûó ûâèíèåð ÷åìñà àðàðà óüìíèåñ. óêåûó öõîâíäíåí,
ìàû ûàíà âèþî.
äà âèûàð åñìà åñå öîòíåñãàí íîèíûà, ãàíêâèðäåñ ñàûíîåáèñûâèñ ìèñèñà äà ûüóåñ:
– âèíàûãàí íàûåñàâíè üàðûâåëûàíè åñîäåí êåûèë àðèàí, äà àðà ãàíöðóâäåáèàí, ðîìåë
àôõàçåûèû ìîâèäà êàöè, ðàûà äàäâàñ ñóëè ûâèñè ìîþóàðåûàûâèñ äà àðà ãàíöðóâíåñ,
åñðåû ãàíùèðà ûàâè ûâèñè ñèêóäèä, àðà àðñ ñèöðóå ìàû øèíà äà àìèñ ýëèû óáðàëîä
âïîâåáû. àìèñûâèñ ãàíóòåîû þîâåëíè. – ðüóåñ öîòíåñ: – ãàíäãîìèëåáà âãîíåû ûüóåí
– üàðûâåëûà. äà àù âèíàûãàí ¸þàâ ñàûíîåáà êåûèëè, þîâåëûà üàðûâåëûà øåí ìîãàíèÿåáû,
äà øåíäà ìîíäîáèë âàðû.
äà ãàíóøâíåñ þîâåëíè åñå ùàð÷èíåáóëíè.
demetre II Tavdadebuli
(daaxloebiT 1259-1289)
1) saTauri pirobiTia.
2) Seisvena – ganisvena, gardaicvala.
3) mama – igulisxmeba demetre II-is mama. daviT VII ulu, saqarTvelos mefe 1247-
1270 wlebSi. gardaicvala 1270 wels.
4) yaeni – yaeni arRuni (XIII s.)
safiqrali
uiliam Seqspiri
kolau nadiraZe
25 Tebervali
safiqrali
andaza
rusTaveli
ambrosi xelaia
1996 wels qarTulma eklesiam wmindanad Seracxa saqarTvelos kaTolikos-patri-
arqi 1921-1927 wlebSi ambrosi, eriskacobaSi besarion zosimes Ze xelaia. misi mTeli
cxovreba magaliTia imisa, Tu rogor unda emsaxuro Sens qveyanasa da xalxs.
ambrosi xelaia daibada martvilSi 1861 w. 7 oqtombers. Tbilisis ssuliero
seminariis damTavrebis Semdeg (1887) ekurTxa soxumis eparqiis soWis eklesiis
mRvdlad. 1892 w. soxumis sakaTedro taZris kandelakia. 1901 w. daamTavra yazanis
sasuliero akademia da dainiSnNa WeliSis monastris arqimandritad. saqarTvelos
eklesiis avtokefaliisTvis (damoukideblobisaTvis) brZolis gamo 1905 w. daap-
atimres da ruseTSi gadaasaxles. 1908 w. saqarTvelos egzarqos nikonis mkvlelo-
baSi monawileoba daabarales, riazanis olqSi gadaasaxles da mRvdelmsaxurebis
ufleba CamoarTves. 1910 w. gaamarTles, magram samSoObloSi dabruneba aukrZales.
1917 w. Wyondidis episkoposia, 1919 w. afxazeTisa da soxumis mitropoliti, 1921
wlidan – sruliad saqarTvelos kaTalikos-patriarqi.
1922 w. ambrosi xelaia mesamed dapatimres, magram ukve sabWoTa xelisuflebam.
bralad edeboda kontrrevoluciuri saqmianoba. dapatimrebis sababi gaxda 1922
w. genuis konferenciisaTvis gagzavnili werili. es konferencia msoflios mcire
erebis TviTgamorkvevis sakiTxs ganixilavda.
sasamarTlom ambrosi xelaias sisxlis samarTlis kodeqsis me-60 muxli Seufar-
da, romelic umaRles sasjels – daxvretas iTvaliswinebda, magram moxucebulobis
gamo daxvreta 7 wlis, 9 Tvisa da 2 dRis patimrobiT, sastiki izolaciiTa da mTeli
qonebis konfiskaciiT Seucvala. 1924 wlis bolos gamocemuli amnistiis Sedegad
sasjeli mouxsnes da Tavis uflebebi daubrunes. patimrobaSi jangatexili, das-
neulebuli kaTalikos-patriarqi gardaicvala 1927 wels. dakrZalulia sionis
taZarSi.
ambrosi xelaia marto sasuliero moRvawe ar yofila, igi mecnieric gaxldaT.
aRsaniSnavia misi naSromi `qarTlis cxovrebis~ WeliSuri variantis Sesaxeb (es
varianti TviTon aRmoaCina), agreTve: `qristianobis brZola islamTan saqarT-
274 ÀÌÅÐÈÊÓËÈ ÀÊÀÄÅÌÈÀ ÛÁÈËÈÑØÈ
gonieri gmiroba da ugunuri gmiroba
jer kidev araqristianobis xanaSi, kavkasiis ZirSi, Savisa da kaspiis zRvebs So-
ris, qarTuli modgmis tomebma Seqmnes patara sivrciT, magram Zlieri nebisyofiT
da mdidari aqtualuri niWiT saxelmwifo, romelic cnobilia istoriaSi saqarT-
velos saxeliT da romelic saukuneebis ganmavlobaSi erTaderTi matarebeli iyo
wina aziaSi qristianuli kulturisa da evropuli humanizmisa.
meTvramete saukunis gasuls gareSe mtrebTan brZolaSi Zalamixdili qarTveli
eri nebayoflobiT miekedla erTmorwmune ruseTs im imediT, rom misi mfarvelobis
qveS saqarTvelo uzrunvelhyofda Tavis politikursa da erovnul arsebobas,
raica aSkarad aris aRniSnuli 1783 wlis saqarTvelos mefe erekle II-sa da ruse-
Tis imperatrica ekaterina II-s Soris dadebuls politikur traqtatSi, magram,
samwuxarod, gacruebuli imedebis amara darCenili Cemi samSoblo 117 wlis gan-
mavlobaSi ruseTis biurokratiisgan ganicdida mxolod mwvave despotiasa da au-
tanel Seviwroebas. amitom 1917 wels dairRva Tu ara ruseTis imperiis xelovnuri
mTlianoba, qarTvelma erma gamoacxada damoukidebloba da dauyovnebliv xeli
mohkida Tavisi politikuri da erovnul-kulturuli cxovrebis restavracias.
miuxedavad imisa, rom am muSaobaSi mas aferxebdnen Sinauri da gareSe mtrebi, man
gamoiCina iseTi niWi da erovnuli SemoqmedebiTi energia, rom sami wlis Semdeg
ganaTlebulma evropam scno misi saxelmwifoebrivi unari da adgili uboZa saqa-
rTvelos damoukidebel, suverenul-politikur erTeulTa Soris. rasakvirvelia,
amas ver Seurigdeboda misi yofili batoni, mcire erTa mCagvreli ruseTi: man
dasZra saqarTvelos sazRvrebisaken saokupacio armia da 1921 wlis 25 Tebervals
patara usworo brZolaSi sisxlidan daclil saqarTvelos xelmeored daadga
kiserze iseTi mZime da samarcxvino monobis uReli, romlis msgavsi mas ar ganucdia
Tavis mravalsaukunovan istoriaSi. okupantebi, marTalia lamoben Sin da gareT
yvelani daarwmunon, rom maT gaanTavisufles da gaabednieres qarTvelebi, magram,
ramdenad bednierad grZnobs Tavs qarTveli eris, es yvelaze ukeT vuwyi me, misma
sulierma mamam da dResdReobiT erTma namdvilma moZRvarma, romlis xelSia am
eris gulidan gamomavali idumali Zafebi da romelsac uSualod esmis misi kvnesa
da vaeba. Tamamad da gauzvialeblad vambob, rom is yovlad Seuferebeli eqsperi-
mentebi, romelTac axdenen qarTveli eris zurgze, aucileblad miiyvans mas fizi-
kurad gadaSenebis da sulierad gavelurebis da gaxrwnis karamde! ers arTmeven
mama-papaTa sisxliT da ZvlebiT gapoxierebul miwa-tyes, romelsac ucxoeTidan
SemoxiznulT urigeben. maTi wyalobiT isedac gaRatakebul ers piridan hglejen
misi sisxliTa da ofliT moweul sarCos da gaugebari siCqariT umal ucxoeTSi
miezidebian. ers ugmoben da arTmeven mSobliur unars, mas ubilwaven mama-papur
erovnul kulturas; dasasrul, mas ubRalaven wmidaTawmidas, sarwmunoebriv
grZnobas da sindisis Tavisuflebis droSis qveS nebas ar aZleven Tavisuflad
daikmayofilon religiuri moTxovnileba; misi samRvdeloeba ukiduresad dev-
nilia; misi eklesia – es ZvelisZvelTave faqtori, saqarTvelos erovnul-sax-
elmwifoebrivi amaRlebisa da Zlierebisa – dRes uflebaayrilia imdenad, rom
nebac ki ara aqvs Tavisi SromiT, garjilobiT da unariT moipovos mudmivi saxsari
arsebobisa. erTi sityviT, eri kvnesis, eri gminavs, magram saSualeba ara aqvs xmis
amoRebisa. amgvar pirobebSi Cems mwyemsmTavrul movaleobad vracx kulturuli
kacobriobis gasagonad vsTqva: me, rogorc eklesiis warmomadgeneli, ar Sevdivar
politikuri cxovrebis sxvadasxva formebis dafasebasa da reglamentaciaSi, ma-
gram ar SemiZlia ar visurvo Cemi erisTvis iseTi wyobileba, romelic SedarebiT
ufro metad Seuwyobs xels mis fizikur aRorZinebas da kulturulad ganviTa-
rebas. amitom viTxov: 1. dauyovnebliv gayvanil iqnes saqarTvelos sazRvrebidan
ruseTis saokupacio jari da uzrunvelyofil iqnes misi miwa-wyali ucxoelTa
TareSobisa da mZlavroba-mitacebisagan; 2. saSualeba mieces qarTvel ers TviTon,
sxvaTa Zaldautanebliv da ukarnaxod moawyos Tavisi cxovreba ise, rogorc es
mas unda, SeimuSaos iseTi formebi social-politikuri cxovrebisa, rogoric mis
fsiqikas, suliskveTebas, zne-Cveulebas da erovnul kulturas Seesabameba.
sruli imedi maqvs, rom maRal pativcemuli konferencia, romelsac miznad
dausaxavs gaarkvios udidesi problemebi kacobriobis cxovrebisa da daamyaros
qveyanaze samarTlianoba da Tavisufleba, ar ugulebelyofs patara saqarTvelos
elementarul moTxovnilebas, dRes Cemi piriT warmoTqmuls, da daixsnis mas
Zalmomreobisa da samarcxvino monobis klanWebidan.
mdabali ambrosi,
patriarqi sruliad saqarTveloisa.
7/II – 22 w. tfilisi
Wabua amirejibi
ßÊÓÈÛ, ÜÀÐÛÂÅËÅÁÎ!
÷åìñ ìêèûõâåëåáñ ðîì ìèâìàðûàâ, ìãîíèà, ñóë öîòà, íàõåâàð ñàüàðûâåëîñ ìèâìàðûàâ.
àðàñîäåñ ìîâñóëâàð òåëåâèçèàøè àì ãàíùþîáèû. üàðûâåëåáè ðîì èòþâèàí, ìêâäàðè âàðî,
ñùîðåä èñåû ãàíùþîáàçå âàð. àðèñ ìîìåíòåáè äà ïåðèîäåáè åðèñ öõîâðåáàøè, ðîäåñàö
íàìäâèëè ìàìóëèøâèëè, êàöè, ðîìåëèö ûàâèñè åðèñ øâèëàä ûâëèñ ûàâñ, âàëäåáóëèà
îðèîäå ñèòþâà óûõðàñ õàëõñ, ìîãìàðûàâû èì èìåäèû, ðîì âèñàö ÷åìè ìöèðåäè íäîáà äà
ïàòèâèñöåìà àüâñ, èüíåáà øåèãíîñ ÷åìè ñàûüìåëè. ðàö ìîõäà, ðèñè ãóëèñûâèñàö ìîõäà, âèí,
ðîìåëè ìõàðå ðàøèà äàìíàøàâå, ðàøè âàðû äàìíàøàâå þîâåëè ÷âåíãàíè, åñ óàõëîåñ õàíåáøè
ãàìîèðêâåâà. óôðî ãâèàí, óôðî äèäè ñèçóñòèû äàäãèíäåáà ÿåøìàðèòåáà äà âèìåäîâ
íåá, üàðûâåëè åðèñ èñòîðèàñ øåìîð÷åáà åñ ïèðñèñõëèàíè åïèçîäè, ðîãîðö óäèäåñè
øåöäîìèñà äà õàëõèñ óñèíäèñîä ìîòþóåáèñ ìàãàëèûè. äéåñ àìèñûâèñ àðö òåëåâèçèàñ
ñöàëèà, àðö ìå äà, ñèìàðûëå ãèûõðàû, àõëà çóñòè àíàëèçèñ ûàâè àðöà ìàüâñ. ûóìöà,
ìå àìàñ ðîäåñìå ãàâàêåûåá. ãàìîâàüâåþíåá! äà ûó àð ãàìîìèüâåþíåñ, õåëíàùåðèñ ñàõèû ãà
âàâðöåëåá. àõëà ìå ñõâà ûåìàçå ìèíäà âèëàïàðàêî. óíäà âèëàïàðàêî èì ñàøèøðîåáàçå,
ðîìåëèö ÷âåíñ åðñ äà ûáèëèññ, ìèñ ìîüàëàüååáñà äà ìöõîâðåáëåáñ àõëî ìîìàâàëøè
åëèû, ûó ÷âåíñ ûàâñ àð âóûõàðèû äàìàùþíàðåáåëè, ñèìøâèäèñ ìîìãâðåëè äà éèðñåáèñ
øåìàíàð÷óíåáåëè îðèîäå ñèòþâà.
õåëèñóôëåáà ñàìõåäðîåáèñ õåëøèà, åñ èìàñ íèøíàâñ, êàíîíìà äà êîíñòèòóöèàì ìóøàî
áà øåùþâèòà; ðîäåñàö öõàääåáà ñàêîìåíäàíòî ñààûè, åñ íèøíàâñ èìàñ, ðîì ñàìàðûàëäàì
öâåëè îðãàíîåáè äà úàðèñ íàùèëåáè ãàìîäèàí àðà êàíîíèäàí, àðàìåä ñàÿèðîåáèäàí
ûàâèñ éîíèñýèåáåáñà äà êàíîíåáøè. ìå ìãîíè, êìàðà èñ, ðàö ÷âåíìà ìöèðåðèöõîâàíìà åðìà
äàêàðãà ãóøèí. íóéàð ãàâçðäèû ìñõâåðïëñ, ìîâåêèäîû ñàüìåñ ãîíåáèû, ûàâøåêàâåáèû,
ìîìàâëèñ èìåäèû.
ìåãîáðåáî, ÷âåí îáîëè åðè âàðû, àðö íàûåñàâè ãâþàâñ ñàäìå ìñîôëèîøè, äà àðö
äèàñïîðà ãâàüâñ; àíó üàðûâåëîáà àðñàä àðèñ ãàáíåóëè. ÷âåí ÷âåíè êåðèñ ìîñèþâàðóëå
åðè âàðû. ÷âåí ìõàðèñ äàìÿåðè àðàâèíà ãâþàâñ – äàâèõñîìîû åñ. äàâèõñîìîû èñèö, ðîì
êàöîáðèîáèñ èñòîðèàøè àð àðñåáóëà õåëèñóôëåáà, ðîìåëñàö óïàòèåáèà âèíìåñûâèñ
ãàíçðàõâà – äààìõîñ àðñåáóëè õåëèñóôëåáà.
÷âåí ìøâåíèåðè àõàëãàçðäîáà ãâþàâñ. âèöè, ðîì ìûåëè ñàüàðûâåëî ãëîâîáñ, ìàãðàì
ìûåëè ñàüàðûâåëè ìúèéñ ìêåðäøè èöåìñ.
êåûèëãîíèåðåáà ìîèûõîâñ, þâåëàôðèñãàí øåâèêàâîû ûàâè. íóðàâèí äàäãåáà èìèñ èìå
äàä, ðîì âèíìåñ ðàèìåñ øåàð÷åíåí. èñ àäàìèàíåáè, ðîìëåáèö äàèéóïíåí, àí óêâå èþâíåí
øâèëåáèñ ïàòðîííè, àí ìîìàâàëøè óíäà øååìàòåáèíàû ÷âåíè åðèñûâèñ øâèëåáè äà, ìàøàñà
äàìå, åðèñ ìîìàâàëè. `ñàöà àðà ñúîáñ, ãàöëà ñúîáñ„, – ÷âåí óíäà øåâèãíîû åñ. äàâàêàâîû
÷âåíè òåìïåðàìåíòè, ãçíåáà. ÿîðèñ äîíåçå ëàïàðàêè àð ìèíäà ìå. ðàö íàìäâèëàä âèöè,
èìàñ âèòþâè. ûó ûâèûîí ìîüàëàüååáìà, àõàëãàçðäîáàì àðàôðèû ãàìîèùâèà ñàúàðèñî
ïàòðóëåáèñ ùþðîìà, øåóðàöõþîôà èüíåáà åñ, üâèñ ñðîëà, ñòâåíà, ìàíüàíåáèñ ãðèàëè,
öõâèðùèí äðîøèñ ôðèàëè äà ñàåðûîä ãàìîìùâåâè ñàüöèåëè, ïàòðóëè õìàñ àð ãàñöåìñ.
íó ãàâàìùâàâåáû ìäãîìàðåîáàñ, àðàôåðñ ìîãâöåìñ ÷âåí êèäåâ àñè ìîêëóëè, ûóíäàö åðûè
ìîêëóëè, åñ àð àðèñ åðèñ èíòåðåñåáøè. þîâåë êàöñ ûàâèñè ðàèìå äàñêâíà àí øåõåäóëåáà
øåèýëåáà ìèà÷íäåñ ìðàâàëãçèñ øåìîùìåáóëàä äà ñùîðàä, ìàãðàì, ñàíàì ðàèìå íàáèúñ ãà
äàâäãàìäåû, óíäà ÷àâèõåäîû ÷âåíñ ñóëøè – õîì àð øåèöàâñ ïèðàäóëñà äà ûàâêåðý åëå
ìåíòñ, õîì àð øåèöàâñ ùþðîìàñà äà áîéìàñ. þîâåëèâå åñ ñèáðýíèñ àìõàíàãè äà ìåãîáàðè
àð àðèñ, åñ ñèáðýíèñ ùèíààéìäåãèà. ñàíàìäå ãàäàâäãàìäåû íàáèúñ, ìåãîáðåáî, ãàâçîìîû,
ðà øåäåãè øåèýëåáà ìî¸þâåñ àìàñ. ÷âåíñ ñàüöèåëçåà äàìîêèäåáóëè, ðîäèñ ãààûàâèñóô
ëåáåí ûáèëèññ òàíêåáè äà ñõâà ñàìõåäðî ìàíüàíåáè, ñàìõåäðî ìîñàìñàõóðååáè. ÷âåíçå
¸êèäèà, ðîäèñ ìèâàéùåâû ìøâèäîáèàí öõîâðåáàñ ìîìàâëèñ èìåäàä. çóðàá àâàëèøâèëèñ
ùèãíñ, ðîìåëñàö `ñàüàðûâåëîñ äàìîóêèäåáëîáà„ ¸üâèà, ùàìýéâàðåáóëè àüâñ åïèãðàôàä
– `ñàüàðûâåëîñ àéñðóëåáóëûà õñîâíèñûâèñ, ìîìàâàëûà èìåäàä„.
âèþîû êåûèëãîíèåðíè. àðö ÷âåíèû èùþåáà üàðûâåëè åðè äà íóðö äàâàìûàâðåáû
÷âåíèû. àìèñè óôëåáà ÷âåíñ ùèíàïðåáñ àð ìîóöèàû. àìèñ ïàñóõèñìãåáëåáè ÷âåíè ìîìàâàëè
ûàîáåáèñ ùèíàøå ÷âåí âàðû.
ÿêóèû, üàðûâåëåáî!
12 àïðèëè, 1989 ù.
saxismetyvelebiTi terminebi
monakveTi pirveli
arsebobis universaluri kodi, warmosaxva da xelovneba.................. 3
revaz siraZe – `saxismetyveleba~, mSvenieri da amaRlebuli........................................4
monakveTi meore
sityvaTa alqimia ...................................................................................................... 25
grigol murRulia – Sesavali .........................................................................................................26
monakveTi mesame
me vswavlob Cemsave Tavs, sulis mozaika..................................................... 49
guram rCeuliSvili – nugeSi ...........................................................................................................50
(***) .................................................................................................................................................................72
monakveTi mexuTe
uZiro sevda, sinanuli da martoobis Zaxili............................................. 77
giorgi leoniZe – `natvris xe~, ori Semoxedva.......................................................................78
monakveTi meeqvse
usaxelo grZnobebi................................................................................................... 87
xorxe luis borxesi -tyve..................................................................................................................88
monakveTi meSvide
cvalebadia irgvliv yoveli............................................................................... 93
hainrix haine -(cvalebadia irgvliv yoveli) .........................................................................94
monakveTi merve
sikvdilis filosofia............................................................................................ 101
Tavisi miwa-wyali moiTxovs (xalxuri zRapari) -.................................................................102
Targmani......................................................................................................................................................116
monakveTi meaTe
patara adamiani – monobisa da Tavisuflebis arCevani....................... 125
ilia WavWavaZe -kacia-adamiani?!...................................................................................................126
monakveTi meTerTmete
autaneli siCume da didi tyuili – pirovneba da sazogadoeba....... 155
giorgi leoniZe – `natvris xe~, marita .......................................................................................156
SoTa niSnianiZe – zogierTebia mamao Cveno ..........................................................................166
monakveTi meTormete
`kai ymis~ fenomeni, erovnuli arqetipi da kosmosuri mTlianobis
principi......................................................................................................................... 185
xalxuri -leqsi vefxvisa da moymisa............................................................................................186
monakveTi mecamete
Cagvra, Seuracxyofa da Zaladoba ................................................................... 197
nodar dumbaZe -HELLADOS ...................................................................................................................198
monakveTi meToTxmete
SurisZieba, sasjeli da miteveba ..................................................................... 235
ilia WavWavaZe -sarCobelazed (patara ambavi)......................................................................236
monakveTi meTxuTmete
gonieri gmiroba da ugunuri gmiroba............................................................ 259
JamTaaRmwereli -mwuxare iqna uzomod (monRolTdroindeli anonimi matiane.......260